M a s a r y k o v a u n i v e r z i t a , F a k u l t a s o c i á l n í c h s t u d i í
M ě s t o B r n o p o h l e d e m l i d í z r ů z n ý c h o b o r ů
- s o u b o r r o z h o v o r ů
( B a k a l á ř s k á d i p l o m o v á p r á c e )
M i c h a l K á r n ý
B r n o 2 0 0 8
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím pramenů
literatury uvedené v bibliografii.
V Brně, 26. května 2008
Děkuji vedoucímu práce Mgr. Jaroslavu Čuříkovi za jeho ochotu, trpělivost a cenné rady.
Také děkuji všem interviewovaným (primátoru Romanu Onderkovi, prezidentu Masao
Nagase, řediteli Martinu Hovorkovi, ředitelce Ivaně Ulmanové a řediteli Jiřímu Skrlovi) za
poskytnutí rozhovoru.
3
Město Brno pohledem lidí z různých oborů - soubor rozhovorů
Klíčová slova - interview, Rovnost, Brno
Anotace
Bakalářská práce obsahuje soubor publicistických rozhovorů s odborníky z různých oblastí
o městě Brně. Cílem této práce je vytvořit mozaiku o tomto městě a seznámit tak zájemce
s názory významných lidí, které mají s Brnem něco společného. Tyto texty jsou určeny pro
čtenáře některého z regionálních deníků. Bakalářská práce je zvětší části praktická. Součástí
práce však je i textový rámec. V n ě m autor analyzuje využití žánru rozhovor v deníku
Rovnost. Práce obsahuje i charakteristiku tohoto deníku.
The City of Brno in the views of people from various branches - a collection of
interviews
Key words - interview, Rovnost, Brno
Abstract
The thesis deal with a collection of interviews with various specialists within various fields
about the City of Brno. The work trie to create a „mosaic" of the city and thus bring forward
different opinions on the city of notable people. These interviews are addressed to the readers
of one of the local newspaper. The nature of the thesis is mostly practical. However,
an analysis of the application of the interview genre in the Rovnost is a part of the work
as well as characterization of this newspaper.
4
O b s a h
1 Úvod 7
2 Rozhovor 8
2.1 Druhy rozhovorů 8
2.2 Prakti cká tvorba rozhovorů 10
3 Rovnost 11
3.1 Historie Rovnosti od založení do roku 1989 11
3.2 Historie Rovnosti po roce 1989 12
3.3 Brněnský Deník Rovnost v současnosti 13
4 Analýza rozhovorů v Rovnosti 15
4.1 Analýza Rovnosti z roku 1989 15
4.2 Analýza Rovnosti z roku 1991 17
4.3 Analýza Rovnosti z roku 1995 19
4.4 Analýza Rovnosti z roku 2002 20
4.5 Analýza Rovnosti z roku 2007 a v současnosti 22
4.6 Závěr analýzy 23
5 Rozhovory 24
5.1 Rozhovor s prezidentem Zetoru Masao Nagase 25
5.2 Rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu Ivanou Ulmanovou 30
5.3 Rozhovor s ředitelem brněnské zoo Martinem Hovorkou 35
5.4 Rozhovor s ředitelem brněnského výstaviště Jiřím Skrlou 41
5.5 Rozhovor s primátorem města Brna Romanem Onderkou 46
6 Reflexe 52
6.1 Výběr a oslovení osobností 52
6.2 Příprava na rozhovory 54
6.3 Příprava otázek 56
6.4 Průběh rozhovorů 57
6.4.1 Rozhovor s prezidentem Zetoru Masao Nagase 57
6.4.2 Rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu Ivanou Ulmanovou 58
6.4.3 Rozhovor s ředitelem brněnské zoologické zahrady Martinem Hovorkou 58
6.4.4 Rozhovor s ředitelem brněnského výstaviště Jiřím Skrlou 59
6.4.5 Rozhovor s primátorem města Brna Romanem Onderkou 60
5
6.5 Autorizace rozhovorů 60
6.6 Konečná úprava rozhovorů 62
6.7 Medailony u rozhovorů 63
6.8 Tvorba titulků a perexů rozhovorů 63
7 Závěr 65
Seznam příloh 66
Přílohy 67
Použitá literatura 79
Dokumenty a internetové zdroje: 79
Rejstřík 8 0
6
1 Ú v o d
Jako základní téma své bakalářské práce jsem si vybral velmi atraktivní novinový žánr,
který obohacuje stránky novin a čtenáři jej často vyhledávají - žánr rozhovor. Předkládaná
práce je rozdělena na dvě části, produktovou a textovou. Produktová část se skládá ze souboru
pěti rozhovorů. Všechny rozhovory se týkají Brna a aktuálního dění v tomto městě.
Důležitým aspektem je tedy regionálnost. Aktuálnost u těchto rozhovorů je také důležitá,
protože texty byly psány tak, aby je bylo možné využít v některém regionálním deníku. Sám
jsem se o jejich otištění pokusil v brněnském Deníku Rovnost. Právě tohoto deníku se týká
druhá textová část práce.
V ní popisuji vývoj žánru rozhovor v brněnském Deníku Rovnost (dříve pouze
Rovnost) od roku 1989 až po současnost. Konkrétně to jsou specifika rozhovorů v každém
analyzovaném roce a stručná analýza využití rozhovoru a jeho vývoje (zaměřuji se na formu,
využití fotografií, pravidelnost, témata rozhovorů, výběr interviewovaných osobností,
umístění rozhovorů a podobně). Textová část také obsahuje základní informace o Rovnosti,
o jejím vývoji a historii. A je dále doplněna obecnými informacemi o žánru rozhovor a také
o jeho praktické tvorbě.
Součástí textové části jsou i reflexe k praktickým rozhovorům. V těch popisuji vše
od důvodů výběru interviewované osobnosti, přes přípravu otázek, popisu samotného
rozhoru, až ke konečné editaci a cestě k finální podobě.
Rozhovory o Brně jako ústřední téma jsem si vybral ze dvou důvodů. Za prvé - sám
jsem narodil v Brně a od té doby zde žiji, tak mě věci týkající se města velmi osobně zajímají.
A za druhé - všechny rozhovory jsem psal tak, aby mohly být využity v brněnském Deníku
Rovnost jako celostránkový rozhovor, který pravidelně v deníku vychází jednou týdně pod
názvem Rozhovor na konci týdne. A to proto, že jsem v Deníku toho času pracoval jako
ekonomický redaktor.
Žánr rozhovor jsem si vybral, protože rád při práci komunikuji s lidmi přímo. Mám rád,
když mohu s nimi sedět tváří v tvář a nemusím vše řešit pouze od stolu. Navíc mě lákala
představa setkání s významnými brněnskými osobnostmi.
7
2 R o z h o v o r
Rozhovor má v celém světě i v České republice dlouhou tradici. Jeho historie sahá až
do antické literatury. Jedno z prvních užití dialogu se objevuje již u Homéra v básních Ilias
a Odysea. K výraznému obratu pak dochází ve vývoji rozhovoru po vydání Rozhovoru
s Goethem (z let 1836 až 1848) od Johanna Petera Eckermanna.
V českých zemích tento žánr poprvé využívá v novinách Václav Matěj Kramerius
ve formě rozhovoru dvou sousedů s učitelem. Rozhovor, jak jej znají dnešní čtenáři,
se ale objevil nejprve v U S A v šedesátých letech devatenáctého století, dále v Anglii a potom
až ve zbytku Evropy.1
Podle Karla Storkána a Milana Baumana zažívalo interview v českých zemích
i v celém světě velký rozmach na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. V knize Umění
Interviewu, která vyšla v roce 1983 píší: „V uplynulých pěti či deseti letech zjišťujeme
nápadný vzestup interview. Je to důsledek změn ve společnosti..., které si přímo vynucují
nový způsob prezentace skutečnosti....Redakční poptávka po dobrém interviewu s osobou,
jež je objektem čtenářského zájmu, roste i ve světovém měřítku."2
Dnes má rozhovor mezi žánry až výsostné postavení a podle některých autorů je
v dnešní době jedním z nej oblíbenějších žánrů, bez kterého se noviny ani časopisy
neobejdou.3
2.1 Druhy rozhovorů
Nejčastěji se rozhovor rozděluje na pět forem:
1) Klasický - klasický dialog, tedy forma otázek a odpovědí. Popis prostředí, atmosféry
a portrét zpovídaného zde víceméně ztrácí význam. Plná pozornost se soustředí na otázky
a odpovědi.
2) Zpracovaný - je to klasický rozhovor, který si redaktor zpracuje a doplní ho třeba
komentujícími větami nebo citáty.
1
blíže Dočekalová 2006: s. 54 - 55.
2
Štorkán a Bauman 1983: s. 14.
3
Viz Dočekalová 2006: s. 54.
8
3) Monologický - otázka se v tomto druhu rozhovoru úplně vypustí a redaktor zpracuje text
do formy monologu zpovídaného. Monologický rozhovor je tedy jakýmsi obrazem, portrétem
zpovídané osoby. Samotné vytváření rozhovoru ale zůstává stejné, mění se pouze jeho
konečná úprava.
4) Realizovaný rozpravou - forma rozhovoru, kde jsou si oba účastníci zcela rovni. Tedy
i zpovídaná osobnost se může ptát a redaktor odpovídat. Je to vlastně jakási beseda.
Příkladem mohou být Hovory H Miroslava Horníčka.
5) Reportážní - v tomto rozhovoru hraje velmi důležitou roli popis místa i situace, nesmí
chybět fotografie, důležitý je i popis atmosféry nebo samotného zpovídaného.4
Rozhovory se dělí ještě jiným způsobem. N a publicistické a zpravodajské:
Publicistický rozhovor:
V publicistickém interview na rozdíl od zpravodajského mají otázky jiný charakter. Novinář
tady není pouhým vyptávajícím se, aleje rovnocenným partnerem, který zná osobu, se kterou
mluví. Publicistický rozhovor se oproti zpravodajskému navíc dlouho plánuje, domlouvá
s interviewovaným a bývá součástí dlouhodobějších plánů redakce.5
Existují alespoň tři hlavní důvody, kdy se publicistický rozhovor používá:
kompetentnost partnera (vrací se z důležitého střetnutí, dlouho se zaobírá specifickým
problémem a disponuje fakty a podobně)
atraktivnost partnera (je známou a populární osobností a zároveň zaručuje potřebnou míru
kvalifikovanosti, může to být herec, sportovec, spisovatel, básník, politik)
žánrová pestrost (aby byl žurnalistický celek pestrý a přitažlivý, složený z různých
zanru)
Zpravodajský rozhovor:
Bývá většinou okamžitý z místa události nebo aktuálně reagující na určité situace
nebo výroky.7
Čtenáři má tedy hlavně zprostředkovat aktuální informace. Vyznačuje se
4
blíže Dočekalová 2006: s. 58.
5
Tušer 1999: s. 107.
6
Vďas 2000: s. 23.
9
stručností. Důležitou součástí zpravodajského rozhovoru je jeho uvedení, protože tato forma
se nejčastěji využívá při zaujetí stanoviska autoritativní osoby k danému tématu. Otázky jsou
jednoznačně postavené a odpovědi výstižně oznamují důležitá fakta.8
2.2 Praktická tvorba rozhovorů
K tomu, jak napsat kvalitní rozhovor bylo napsáno mnoho. Za zmínku snad stojí osm
pravidel, díky kterým by novinář měl dojít ke zdárnému cíli.
1) Tvůj oponent není nepřítelem, ale partnerem při hledání pravdy
2) Usiluj o to, aby j si druhému porozuměl
3) Tvrzení bez věcných důkazů nevydávej za argument
4) Neutíkej od tématu
5) Neusiluj o to, mít za každou cenu poslední slovo
6) Nesnižuj osobní důstojnost oponenta
7) Nezapomínej, že rozhovor vyžaduje disciplínu
8) Nezaměňuj dialog s monologem
(Tušer 1999: s. 108.)
7
Tušer 1999: s. 107.
s
Blíže Tušer - Follrichová 2001: 22 - 24.
10
3 R o v n o s t
3.1 Historie Rovnosti od založení do roku 1989
Rovnost byla založena v roce 1885 v Brně jako samostatný dělnický politický časopis.
Ze začátku vycházela jako čtrnáctideník. Prvním redaktorem časopisu se stal Pankrác
Krkoška, který řídil Rovnost od jejího založení jeden rok.9
Od listopadu 1905 začala Rovnost
vycházet jako deník. Jejím šéfredaktorem byl tehdy Vlastimil Tusar.1 0
Léta první světové války představují v dějinách Rovnosti zvláštní a dramatický úsek.
Rozsah novin se zmenšil a noviny byly pod dohledem přísné cenzury. Nejvíce se objevovaly
zprávy z bojišť.
V meziválečném období - v roce 1933 vycházela Rovnost jen do poloviny září. Poté
byla vydávána jako ilegální Proletárska Rovnost a zlegalizovala se až 1. března 1934, a to
pod názvem Dělnická Rovnost. Vycházela však jen dva měsíce. Kvůli tomu, že tehdejší
redakce nechtěla uveřejnit odvolání ve sporu s Baťou, nemohla vycházel až do 2. července
1935. Od 1. prosince pak byla vydávána pod novým názvem - Moravská rovnost.1 1
Předválečný ročník 1938 byl už opět neúplný, narušený zákazy ze strany státního
aparátu. V říjnu 1938 pak došlo k zákazu veškerého komunistického tisku. Za války se ale
dařilo vydávat Moravskou rovnost ilegálně a poměrně pravidelně.
Po osvobození Československa nebylo pro Rovnost, jako pro nej starší revoluční
dělnický deník u nás, otázkou komu stranit. Poválečný vývoj pro ni znamenal navázání
na období jejího největšího revolučního rozmachu. Vletech 1945 až 1948 působily
v Rovnosti významné osobnosti, například Josef Kainar nebo Ludvík Kundera.1 2
S listem
bylo spojeno za celou její historii ale i mnoho dalších významných jmen - v době svého
pobytu v Paříži j i psal Edvard Beneš, v kulturní rubrice působili významní autoři jako
Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, Bedřich Václavek, Ivan Olbracht a další.1 3
Po roce 1948 se pak Rovnost stala ryze stranickými novinami. „Rovnost byla listem,
který se v duchu nových úkolů československého tisku, formulovaných na 1. sjezdu novinářů
soudruhem Gottwaldem, stal spolu s dalšími stranickými novinami jedním z hlavních činitelů
výchovy lidu a účinným pomocníkem v našem budovatelském díle."1 4
9
Kubíček a Vlašín 1985: 15.
1 0
Tamtéž: 25.
1 1
Tamtéž: 39.
1 2
Tamtéž: 41-51.
1 3
http://info.vlp.cz/index.php?id=denik_jizni_morava (9. 5. 2008).
1 4
Kubíček a Vlašín 1985: 52.
11
3.2 Historie Rovnosti po roce 1989
Po listopadu v roce 1989 ovlivnily proměny české mediální scény dva faktory - Obnovení
svobody projevu a nástup tržní ekonomiky.1 5
Celkový vývoj regionálního tisku po roce 1989,
kam Rovnost jistě patří, lze rozdělit na tři období.
V prvním období (1989-1992) dochází k privatizaci regionálních deníků. Zároveň
však také i k přechodu vlastnictví těchto periodik do rukou zahraničních investorů. Hned
v závěru roku 1989 se vydavatelem Rovnosti stalo Vydavatelství Rudé Právo. V této funkci
vystřídalo krajské výbory Komunistické strany Československa. Poté prošla Rovnost
spontánní privatizací, když byla v Brně redaktory 11. března 1991 založena společnost
Moravskoslezské vydavatelství, která pokračovala ve vydávání deníku pod názvem Moravský
demokratický deník RT.
Ve druhém období (1993-2000) došlo k dalším změnám ve vlastnické struktuře
regionálních deníků. V roce 1995 se stala majoritním vlastníkem Moravského
demokratického deníku RT, který byl od tohoto roku vydáván pod názvem Moravské noviny
Rovnost, společnost Rheinisch-Bergische Verlags-gesellschaft m b H Moravské noviny
Rovnost byly v tomto období deníkem regionálním, tedy pro celou jižní Moravu. Přechod
k orientaci na informace z okresu přišel až se změnou vlastníka v dalším období.
Třetí období (2001-2006) pak přineslo konsolidaci vlastnictví, která měla fakticky
znaky monopolu v oblasti regionálního denního tisku. Moravské noviny Rovnost v červnu
roku 2001 získala společnost Verlagsgruppe Passau GmbH (v České republice vydavatelství
Vltava-Labe-Press1 6
). A společně s ostatními moravskými regionálními deníky je sloučila
do jedné skupiny Deníky Moravia. Moravské noviny Rovnost pak byly od června 2001
transformovány na titul Rovnost. Od 1. října 2001 byl obsah regionálních deníků vydávaných
společností Vltava-Labe-Press (dále jen V L P ) sjednocen. V L P začala zvyšovat počet
regionálních mutací. Na Moravě tak od 1. října začal vycházet deník Rovnost v šesti
regionálních verzích. Další změna přišla 18. září 2006, kdy všechny regionální deníky V L P
změnily svou grafickou úpravu i názvy. V hlavičce každého z nich se tak objevilo výrazně
napsané slovo Deník.1 7
Název deníku Rovnost se tak změnil na Brněnský deník.1 8
1 5
Benda 2007: 57.
1 6
Vydavatelství VLP patří z 80 % koncernu Verlagsgruppe Passau, který v Německu vydává regionální noviny
PassauerNeue Presse, a ze 20 % koncernu Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft, GmbH jenž
vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes. Zdroj: www.vlp.cz [17.3.2008],
1 7
Blíže viz Benda 2007: 134 - 161.
1 8
V současné době se nyní v praxi využívá celé pojmenování „brněnský Deník Rovnost", které používám i já
sám v bakalářské práci.
12
3.3 Brněnský Deník Rovnost v současnosti
V dnešní době (první polovině roku 2008) vlastní brněnský Deník Rovnost stále akciová
společnost Vltava-Labe-Press, která nyní patří mezi největší vydavatelské domy v České
republice se základním kapitálem necelé dvě miliardy korun.1 9
Brněnský Deník Rovnost je součástí sítě 73 regionálních deníků v celé České
republice. Kromě těchto deníků vydává V L P 28 týdeníků (samostatných i vkládaných)
a bulvární deník Šíp. V L P je také majoritním vlastníkem společnosti Astrosat, která vydává
televizní magazíny T V Mini, T V Star, T V Magazín, časopis o vaření Chef Gurmán
a lifestylový Time IN. Dále je V L P spoluvlastníkem společnosti Melinor vydávající
společenský časopis Glanc2 0
.
„Průměrný denní náklad všech titulů V L P , cca 400 tisíc výtisků, si denně přečte asi
1,3 milionu čtenářů, což představuje 25% trhu s novinovými tituly. Objem inzerce meziročně
roste a potvrzuje tak, že společnost V L P je klíčovou firmou na novinovém trhu. V L P též
provozuje doménu www.denik.cz."2 1
(Brněnský Deník Rovnost má přímo svoji internetovou
adresu - www.brnensky.denik. cz)
Podle dostupných nejnovějších údajů byl v únoru 2008 průměrný denní tištěný náklad
všech deníků V L P 386 187 výtisků, přičemž nej prodávanější bylo páteční vydání,
které obsahuje televizní magazín, a mělo tištěný náklad 686 758 výtisků. Nejvíce odběratelů
měl Deník jako obvykle mezi předplatiteli, kteří v průměru denně odebrali přes 172 tisíc
výtisků, na pultech novinových stánků se jich oproti tomu prodalo denně v průměru
asi o padesát tisíc méně.2 2
Brněnský Deník Rovnost se stejně jako ostatní Deníky snaží co nejvíce zaměřovat
na čtenáře v okrese, kde vychází, a nabízet mu tak informace z okolí, které jsou mu nejbližší.
Na stránkách V L P jej popisují takto: „List přináší svým čtenářům informace o důležitých
a zajímavých událostech v jejich okolí, ale nezapomíná ani na dění v celé republice
a ve světě...Brněnský deník otevírá své stránky názorům čtenářů a věnuje se aktuálním
problémům regionu, jeho součástí je také nejucelenější přehled tipů na zajímavé kulturní
a společenské akce na jižní Moravě."2 3
Brněnský Deník Rovnost vychází v okresech
http://www.vlp.cz/ (9. 5. 2008).
http://www.vlp.cz/kat/10.html (9. 5. 2008).
Tamtéž.
Ověřované náklady periodik: ABC ČR 2008.
http://info.vlp.cz/index.php?id=denik jizni morava (9. 5. 2008).
13
Brno-město a Brno-venkov. Kromě toho vychází Deník na jižní Moravě ještě v dalších pěti
mutacích - na Blanensku, Břeclavsku, Hodonínsku, Vyškovsku a Znojemsku.2 4
Mutace na jižní Moravě vychází pod názvy brněnský Deník Rovnost, blanenský Deník Rovnost, břeclavský
Deník Rovnost, hodonínský Deník Rovnost, vyškovský Deník Rovnost a znojemský Deník Rovnost.
14
4 A n a l ý z a r o z h o v o r u v R o v n o s t i
V této kapitole bakalářské práce analyzuji využití žánru rozhovor v deníku Rovnost od roku
1989 do současnosti. Neanalyzuj i ovšem deník rok za rokem, ale pouze se soustředím na léta,
která byla pro Rovnost zlomová, a ve kterých se noviny výrazně měnily. Jsou to roky 1989,
1991, 1995, 2002 a 2007. Výběr těchto konkrétních let vysvětluji později v analýze
samotných ročníků. Z každého roku je vybráno několik ukázek, které jsou k nahlédnutí
v přílohách bakalářské práce.
Analýza v závěru ukazuje, jak se žánr rozhovor a jeho využití v deníku Rovnost
v průběhu času měnilo. Na konci práce je tedy možné rozpoznat jasné rozdíly mezi využitím
rozhovoru v deníku v jednotlivých letech až do roku 2008. Konkrétně jsem se zaměřil na
četnost využití rozhovoru, jeho umístění v novinách, jeho podobu, rozsah, pravidelnost, formu
otázek a titulku, fotografie připojené k rozhovoru a v neposlední řadě na autory rozhovorů
a samotné zpovídané osoby. Věnuji pozornost také popisu rozhovorů, které se nějakým
způsobem odlišují od ostatních.
Při analýze deníku jsem používal archiv Moravské zemské knihovny, která má
uložené téměř všechna vydání Rovnosti.
Pro analýzu žánru rozhovor jsem se rozhodl využít, vzhledem k omezenému prostoru,
vždy dva měsíce v každém analyzovaném roce. Konkrétně březen a září. Myslím, že tento
výběr dopomůže k větší přesnosti analýzy a díky záběru po šesti měsících zachytí i případné
změny během roku. Každý z těchto měsíců analyzuji den po dni. Zaměřuji se na celé
noviny - tedy všechny rubriky včetně příloh.
4.1 Analýza Rovnosti z roku 1989
Prvním analyzovaným rokem je rok 1989. Ten ukazuje žánr rozhovor před pádem
komunistického režimu v Československu, a také před formální, strukturální i obsahovou
změnou podoby deníku.
V roce 1989 měl deník Rovnost pouze osm stránek. Na nich se ale žánr rozhovor
vyskytoval poměrně často. V určitých obdobích téměř denně.
Rozhovory se v tomto roce hodně vyskytují například na sportovních stránkách.
V novinách se také, většinou na poslední stránce, která patří do rubriky sport, objevuje
pravidelně v sobotním vydání deníku rozhovor s názvem Rozhovor na konci týdne. V něm se
15
mezi zpovídanými objevují například trenéři , hráči a jiní lidé ze sportovního života.
Pojmenování tohoto rozhovoru pak zástupci brněnského Deníku Rovnost využili později.
Ovšem zůstalo pouze u pojmenování, obsah se úplně změnil. Zatímco v roce 1989 byl
Rozhovor na konci týdne krátký (většinou něco kolem dvou až tří otázek) se zaměřením na
sport, od roku 2005 je tento rozhovor celostránkový, zaměřený na dění kolem Brna a jižní
Moravy.2 6
Zajímavostí, kterou by čtenář v současných vydáních deníku Rovnost již nenašel,
je rozhovor na pokračování. Ten v analyzovaném období reprezentuje série rozhovorů
s názvem Strava, nechť je zdravá2 7
. Jednalo se vždy o kratší rozhovor na straně šest
s odborníkem v oboru hygieny potravin Zdeňkem Matyášem.
U rozhovorů v tomto roce nejsou příliš časté fotografie, bez kterých si většinou tento
žánr v současných novinách čtenář nedokáže ani představit. Pokud se přece jenom fotografie
u rozhovoru objeví, jedná se většinou pouze o obličej dotazovaného v podobném formátu,
který se využívá například na občanské průkazy.
Rozhovory nemají v novinách žádné stálé umístění. Čas od času se objevují
na první stránce a dále pokračují uvnitř novin. S tím se také dnešní čtenář brněnského Deníku
Rovnost už nesetká. Rozhovory na první stránce se už nevyužívají.2 8
Velikostí většina analyzovaných textů nepřesahuje třetinu strany. V novinách se zatím
neobjevují celostránkové rozhovory. Což možná právě přimělo zástupce deníku k tomu,
že místo celostránkových interview vydávali rozhovory na pokračování. V tomto roce se také
tento žánr vyskytuje většinou výhradně samostatně. V dalších letech je pak časté,
že bývá součástí nějakého většího tématu.
V titulku se nepoužívají vždy citace, ale titulek občas obsahuje i pouhé shrnutí obsahu
či otázku. V novinách se někdy objevují i převzaté rozhovory z televize. Například interview
z 14. března 1989 na straně dva začíná perexem: „Před odletem z ČSSR poskytl člen
politického byra a tajemník U V K S S Jegor Ligačov rozhovor Československé televizi".2 9
A pak už následují otázky a odpovědi.
Otázky jsou podávány v podobném duchu, jak je tomu dnes. Pouze se objevují dotazy
typu: „Můžete to vysvětlit?". Takové typy otázek by ale v dnešním brněnském Deníku
Maršálek Ivan. 1989. Pařížské cíle krasobruslařů, příloha la.
Viz dále - kapitola Analýza Rovnosti z roku 2007.
Pezlar, Miroslav. 1989. Strava, nechťje zdravá, příloha lb.
Viz dále - kapitola Analýza Rovnosti z roku 2007.
Archiv Rovnosti - 14.3. 1989.
16
Rovnost neuspěly. Dnes se v praxi preferují dotazy, které jsou přesné a konkrétní. Obecné
otázky - „Co si o tom myslíte?", jsou zakázány.
Zajímavostí může být publicistická osmistránková příloha, která v deníku vycházela
v pátek. Obsahovala glosy, básně, historické články, reportáže a podobně. I přesto, že šlo
o publicistickou přílohu, tak se zde za oba analyzované měsíce neobjevil ani jeden rozhovor.
Žánr rozhovor tedy v roce 1989 charakterizuje:
- zařazení pravidelných rubrik, kde se rozhovory vyskytují. Například Rozhovor na konci
týdne (vycházel pravidelně v sobotu na poslední straně) nebo rozhovor rozdělený na díly
s názvem Strava, nechť je zdravá
- žádné pevně dané umístění rozhovoru
- kratší rozhovory, které většinou nepřesahují třetinu strany
- titulky používají citací zpovídaných pouze někdy, často také titulek obsahuje klíčovou
informaci o obsahu rozhovoru
- fotografie jsou většinou malé, u rozhovorů se objevují jen výjimečně, často pouze pasový
formát
4.2 Analýza Rovnosti z roku 1991
V roce 1991 mění Rovnost svůj název na Moravský demokratický deník Rovnost. Deník má
stále osm stránek. A rozhovor se v něm opět vyskytuje poměrně často.
Oproti minulému analyzovanému roku 1989 chybí v novinách Rozhovor na konci
týdne, který se dříve v novinách pravidelně objevoval na zadní sportovní straně.3 0
Ve sportovní rubrice je rozhovorů celkově méně než v roce 1989.
Oproti tomu se ale často vyskytují rozhovory na zpravodajských stranách. Ty se
nejčastěji týkají českého prostředí. Více textů tohoto žánru je také možné najít v kulturní
rubrice, která je v tomto roce v novinách umístěná na straně pět a má v hlavičce název:
Kultura, umění, životní styl. Rozhory se v novinách stále objevují nepravidelně. Jediná
rubrika, kde se vyskytují více méně pravidelně je na straně čtyři. Tato strana je pojmenovaná
Reportáže, úvahy, rozhovory, dokumenty.3 1
Je zaměřená spíše publicisticky a čtenář na nich
našel, kromě žánrů, které nesla strana v názvu, i historické články nebo třeba rady právníka.
viz výše - kapitola Analýza Rovnosti z roku 1989.
3 1
Řepová Alena. 1991. Zodpovědnost bez pravomoci?, příloha 2a.
17
Stejně jako v roce 1989 je využíván rozhovor na pokračování. V září 1991 se
například v novinách objevují rozhovory na téma lidoví léčitelé. Každý týden tak může čtenář
nalézt v deníku rozhovor na toto téma, ale pokaždé s jiným zpovídaným. To jsou jak
vystudovaní doktoři, tak i samotní lidoví léčitelé. Je to například lékař Radomír Růžička3 2
nebo léčitel Dušan Tomek3 3
. Redaktoři novin tak nejspíš chtěli uvést co nejvíce názorů právě
na téma lidové léčitelství. Podobným rozhovorem na pokračování je i rubrika nazvaná
Rozhovory s primátorem. Redaktoři Rovnosti se ptají brněnského primátora3 4
na aktuální
otázky, týkající se moravské metropole. Obvykle se jedná o kratší rozhovor s maximálně pěti
otázkami umístěný na podvalu3 5
strany. Poprvé jsem také v novinách našel interview se
dvěma osobnostmi zároveň. V článku nazvaném Kde myš je malá a žába veliká3 6
zpovídá
redaktor Jaromír Blažej ovský v kulturní rubrice ředitele loutkového divadla Radost Luďka
Válku a uměleckou vedoucí a dramaturgyni Evu Janěkovou.
Využívání fotografie je podobné jako v předchozím analyzovaném roce. Pouze už se
objevují některé zajímavější fotografie, které už nejsou pouze pasového typu.
Žánr rozhovor tedy v roce 1991 charakterizuje:
- podobně pravidelné užívání rozhovoru jak v roce 1989 - například na straně nazvané
Reportáže, úvahy, rozhovory, dokumenty, na druhou stranu se již neobjevuje pravidelná
rubrika Rozhovor na konci týdne
- rozhory se stále vyskytují kdekoliv na stránce, nemají žádné pevně dané umístění
- rozhovory j sou většinou kratší, ale občas už se objeví i rozhovor téměř přes celou stranu
- časté rozhovory na kulturní straně
- stálé využívání rozhovorů na pokračování
- poprvé rozhovor se dvěma zpovídanými zároveň
3 2
Archiv Rovnosti -21.9.1991.
3 3
Archiv Rovnosti - 28.9. 1991.
3 4
V roce 1991 byl brněnským primátorem Václav Mencl.
3 3
Podval - slangově označovaná spodní část stránky novin. „Sem se zařazují materiály zaměřené více na
publicistiku, např. analýzy, úvahy, rozhovory apod. Na kulturních stránkách může být jako podval tištěn
fejeton." Osvaldová, Halada 2007: 135.
3 6
Blažejovský Jaromír. 1991. Kde myš je malá a žába veliká, příloha 2b.
18
4.3 Analýza Rovnosti z roku 1995
V roce 1995 noviny vycházely pod názvem Moravský demokratický deník RT a změnily
vlastníka.3 7
V průběhu roku také deník změnil vzhled stran a novin celkově.
Rovnost má v tomto roce více stránek. Konkrétně se počet stran pohybuje od deseti
do šestnácti. Rozhovory j sou stále velmi časté. Opět nejvíce v rubrice zpravodajství a kultura.
Objevují se také častěji celostránkové rozhovory, které v dřívějších analyzovaných novinách
bývaly pouze výjimečně. Například rozhovor z 9. září 1995 s akademikem Ivanem
Kiguradzem.3 8
Zajímavostí je interview na celou stranu z 29. března na straně čtrnáct. Nejedná se
totiž o klasický rozhovor, při kterém by zpovídaný odpovídal na dotazy redaktora, ale v tomto
případě dotazy položili samotní čtenáři novin v zaslaných dopisech. Na ně pak odpovídal
tehdejší předseda Českomoravského fotbalového svazu František Chvalovský3 9
. Tento typ
interview není příliš běžný a dal by se přirovnat k dnešním on-line rozhovorům4 0
, které občas
redakce brněnského Deníku Rovnost uspořádá na svých internetových stránkách a nabídne
tak každému položit otázku vybraným osobnostem. Tento rozhovor pak často následně
uveřejní i v tištěném vydání deníku. U rozhovoru s Františkem Chvalovským je také zvláštní,
že chybí jakýkoliv perex.
Opět se také občas objevují rozhovory na první straně, kde mají ale na rozdíl
od minulých let pevné umístění na podvalu strany.
V novinách je možné najít i dvoj rozhovor s Janou B rej chovou a Květou Fialovou,
ve kterých redaktor Antonín Vévoda pokládá stejnou otázku oběma herečkám, které se pak
vzájemně doplňují.
V září pak deník vychází pod novým názvem Moravské noviny Rovnost. Deník mění
i vzhled strany a rozmístění rozhovorů se ustaluje. Například na první straně se vyskytuje
tento žánr už pouze výjimečně. Což je způsobeno nejspíše jiným vzhledem strany
a zmenšením počtu článků na úvodním listě. Většinou tu jsou dva hlavní texty a několik
odkazů na články uvnitř novin. Podobný layout první strany používá Rovnost dodnes.
V novinách vždy v sobotu vychází příloha nazvaná Víkend, kde se často objevují
celostránkové publicistické rozhovory. V analyzovaném období to byl například rozhovor
více v předchozí kapitole Historie Rovnosti po roce 1989.
3 8
Zbořilová Libuše. 1995. Svobodaje nám nadevše, příloha 3a.
3 9
Vlach Zdeněk. 1995. RT Time, příloha 3b.
4 0
On-line rozhovor - dnes stále více populární rozhovor, při kterém mohou čtenáři v určitý čas pokládat dotazy
vybrané osobě na internetových stránkách deníků.
4 1
Archiv Rovnosti 22. 3. 1995.
19
s politikem Miroslavem Mackem nebo odbornicí na vůně a ředitelkou firmy Fann Annou
Kokolusovou4 3
. U těchto interview už se také daleko více pracuje s fotografií.
Žánr rozhovor tedy v roce 1995 charakterizuje:
častější využití celostránkových rozhovorů
- v září j e umístění rozhovoru v novinách ustálenej ší
na první straně se už rozhovor vyskytuje pouze výjimečně
- větší využití fotografií
- v příloze Víkend se pravidelně objevují publicistické rozhovory na celou stranu
4.4 Analýza Rovnosti z roku 2002
V roce 2001 deník opět změnil majitele. Na Moravě pak od 1. října 2001 začal vycházet deník
Rovnost v šesti regionálních verzích.4 4
V roce 2002 je tedy Rovnost vydávána už se všemi
změnami.
Opět se v novinách mimo rozhovorů, které vycházejí nepravidelně, objevují i některé
pravidelné rubriky. Například na straně osm v rubrice Názory vychází téměř každý den
rozhovory s významnými českými osobnostmi. V n ě m redaktoři deníku představují jejich
názory na některé z aktuálních témat. V analyzovaném období jsou to nejčastěji politici
(Michael Zantovský, David Rath, Ivan Dřímal, Miroslav Rokos, a další), ale i jiné významné
osobnosti (předseda českého hokejového svazu Karel Gut, politolog Bohumil Doležal
nebo náčelník českých speleologických záchranářů Bohuslav Koutecký).
Kromě těchto pravidelných rozhovorů se i jednou týdně v příloze, která je typově spíše
magazínová, nazvané Víkend (stejně jako v minulém analyzovaném roce, ale podoba přílohy
je jiná) objevuje publicistický rozhovor na dvě strany. Jedná se často o delší interview
s osobnostmi z uměleckého života. Většinou se obsahově týkají jejich práce či osoby
samotné. Tedy jsou to interview spíše profilová. V roce 2002 lze v příloze Víkend nalézt
například rozhovor se scenáristkou a režisérkou Helenou Třeštíkovou, zpěvačkou Bárou
Basikovou či hercem Stanislavem Zindulkou.
I přesto, že rozhovor je opět velmi užívaným žánrem v deníku, tak došlo k jeho
mírnému omezení na sportovních stranách, kde se vyskytuje pouze zřídka.
Archiv Rovnosti 23. 9. 1995.
Archiv Rovnosti 30. 9. 1995.
více v předchozí kapitole Historie Rovnosti po roce 1989.
20
Novinkou je grafické znázornění žánru článku. Rozhovor tak většinou bývá jasně
označeným grafickým polem.4 5
Časté, i když ne pravidelné, jsou také rozhovory na kulturních stranách deníku.
Konkrétně na straně dvanáct. Jedná se o kratší interview se známými herci, režiséry, zpěváky,
ale třeba i dirigenty. S rozhovory nezůstává pozadu ani brněnská část novin, kde se dokonce
tento žánr poměrně často objevuje na otvíráku4 6
strany. Většinou to jsou články
o Brně a dění kolem něj s osobnostmi z tamního prostředí. Rozhovory na brněnských
stránkách také často bývají součástí nějakého většího tématu, které se využitím tohoto žánru
jenom rozšiřuje a nabízí čtenáři další pohled na věc. Například článek nazvaný Nožíři
ze zahraničí mají lepší přístup k dobrým materiálům4 7
z 25. března 2002. Jedná se
0 rozhovor s šéfem České a Moravské asociace nožířů Lubomírem Maďaričem. Tento text je
právě součástí širšího tématu o mezinárodní výstavě nožů v Brně. Podobný je například
1 rozhovor s předním světovým specialistou na problematiku sinic Blahoslavem Maršálkem
nazvaný Světový odborník: Brno ztratilo další rok na boj proti sinicím. Ten opět doplňuje
téma o sinicích z ostatních stran novin.
Fotografie u rozhovorů se v tomto roce snaží být nápaditější než předtím a už se
nejedná pouze o pasové fotografie, ale snaží se člověka zachytit trochu „akčněji". Například
s gestikulací, v nějaké situaci a podobně.
Žánr rozhovor tedy v roce 2002 charakterizuje:
- pravidelný rozhovor, který vychází téměř každý den v rubrice názory
označení žánru grafickým polem
rozhovor má dané postavení na stránce, kde se objevuje na otvíráku nebo podvale
- u drtivé většiny rozhovorů j e fotografie
rozhovory bývají často součástí většího tématického celku
objevují se velké celostránkové rozhovory v přílohách deníku
3
Rozhovor, příloha 4a.
4 6
Otvírák - hlavní, úvodní, nejdůležitější zpráva na straně jedna nebo také na jiných stranách v horní části
stránky; toto místo je považováno za prestižní, neboťjako první přitahuje pozornost čtenářů. Čuřík 2005: s. 16.
4 7
Konečná Kateřina. 2002. Nožíři ze zahraničí mají lepší přístup k dobrým materiálům, příloha 4b.
21
4.5 Analýza Rovnosti z roku 2007 a v současnosti
Rok 2007 je rokem, kdy už má Rovnost podobu jako v současnosti. V roce 2006 totiž všechny
regionální deníky V L P změnily svou grafickou úpravu i názvy. V hlavičce každého z nich se
objevilo výrazně napsané slovo Deník.
V tomto období se rozhovory v brněnském Deníku Rovnost objevují spíše
na brněnských stranách, které tvoří prvních sedm listů novin. V celostátním a zahraničním
zpravodajství se tento žánr vyskytuje daleko méně.
Stejně jako v minulém analyzovaném roce jsou časté rozhovory, které jsou součástí
většího tématu. Především na straně dvě. Častým modelem bývá - otvírák, který je doplněn
rozhovorem s odborníkem, o probíraném problému, a story s člověkem, který se s problémem
setkal.4 8
Podobné stránky zabývající se určitým tématem dopodrobna j sou v deníku i současné
době.
V novinách také zůstává příloha Víkend, ve které se opět objevují dlouhé rozhovory
s významnými osobnostmi, zejména z uměleckého života (v analyzovaném období to byla
například zpěvačka Helena Vondráčková nebo modelka Simona Krainová).
Důležitá je i pravidelná rubrika Rozhovor na konci týdne. Tento rozhovor zpravidla
pokrývá i s fotografií celou stranu a vychází vždy jednou týdně v sobotu na zpravodajské
straně číslo pět. Rozhovor na konci týdne může psát jakýkoliv redaktor,
který má na starosti určitý obor. Většinou redaktoři navrhují osoby ze svého oboru, aby při
rozhovoru měli větší přehled. To je ostatně jedna z podmínek, na které například ve své knize
poukazuje i Štorkán a Bauman.4 9
U rozhovorů záleží především na aktuálnosti. Interview se píší vždy k nějaké aktuální
události. Také zpovídaná osoba musí mít vztah k Brnu popřípadě jižní Moravě. Tato osoba
musí být zároveň něčím významná nebo známá. V analyzovaném období lze nalézt v této
rubrice například rozhovory s generálním ředitelem pivovaru Starobrno Františkem
Krakešem, šéfem brněnského prvoligového fotbalového týmu Romanem Prosem,
kriminalistou Vladimírem Matouškem nebo Marií Zezůlkovou z Kanceláře strategie města
Místo užjen pro nemohoucí, příloha 5a.
4 9
konkrétně uvádějí sedm ideálních osobních vlastností interviewujícího:
1) znalost oboru, k němuž se interview vztahuje
2) široké všeobecné vzdělání
3) předchozí poznání interviewovaného
4) dobré vystupování a takt
5) respekt a snaha porozumět interviewovanému
6) nemoralizování
7) neosobnost a nesentimentálnost
viz Štorkán - Bauman 1983: s. 47.
22
Brna. Každý rozhovor také obsahuje takzvaný medailon, nazvaný Kdo je..., který podává
základní informace o interviewovaném. Rozhovory, které jsou součástí mé bakalářské práce,
jsem psal právě tak, aby je bylo možné využít v brněnském Deníku Rovnost právě v této
rubrice. Tři z nich jsem také v deníku použil a byly otisknuty.
Žánr rozhovor tedy v roce 2007 charakterizuje:
časté využívání rozhovorů j ako doplnění k tématu
pravidelně jednou týdně vychází rozhovor na celou stranu nazvaný Rozhovor na konci
týdne
příloha Víkend, která začíná vždy dvoustránkovým rozhovorem
rozhovory se více objevují na regionálních stranách než na celostátních
- u rozhovoru už j e téměř povinností zaj ímavá fotografie
oproti minulým rokům se už neobjevuje rozhovor na první straně
4.6 Závěr analýzy
Analýza ukázala, že rozhovor byl v deníku Rovnost od roku 1989 hojně používán. A určitě
přispíval ke zkvalitnění novin. V novinách se navíc často objevoval téměř denně. Jeho vývoj
se tak nedá popsat v četnosti s j akou se v deníku vyskytoval, ale spíše ve formě
a pravidelnosti. Dalo by se říci, že postupem času si tento žánr na stránkách Rovnosti získával
daleko ucelenější pravidla jeho využití a umístění v novinách. Také přibývá publicistických
interview na celou stranu. Díky tomu se mění i práce s fotografiemi, které jsou časem
u rozhovoru téměř podmínkou a také se snaží být více zajímavější.
Předložená analýza pouze nastínila vývoj tohoto žánru v letech a snažila se zachytit ty
nejzásadnější rozdíly a změny. Pro komplexnější výzkum by byla potřeba celá bakalářská
práce a možná by ani tento rozsah nestačil. Vzhledem k tomu, že předkládaná práce je ale
zaměřena převážně prakticky, tak rozsah analýzy považuji za dostatečný k tomu,
aby vysvětlila způsob využívání rozhorů v deníku Rovnost a dala tak bakalářské práci další
rozměr a zasadila ji do širšího kontextu.
viz archiv brněnského Deníku Rovnost z roku 2007.
23
5 R o z h o v o r y
V této části bakalářské práce představuji pět rozhovorů s významnými brněnskými
osobnostmi. Tři z nich jsem kromě bakalářské práce využil i na stránkách brněnského Deníku
Rovnost, kde jsem toho času pracoval. Jedná se konkrétně o rozhovor s prezidentem Zetoru
Masao Nagase, ředitelkou Masarykova okruhu Ivanou Ulmanovou a ředitelem brněnského
výstaviště Jiřím Skrlou. V přílohách pak nabízím k nahlédnutí i verze, ve kterých vyšly ve
zmíněném deníku. Zbylé dva rozhovory otištěné nikde nebyly. Rozhovor s ředitelem
brněnské zoologické zahrady Martinem Hovorkou jsem v novinách nevyužil, protože již dříve
deník uveřejnil v Rozhovoru na konci týdne interview s chovatelem šelem ze zoologické
zahrady o nových přírůstcích - o dvou mláďatech ledního medvěda. Vzhledem k tomu, že
j sem se při rozhovoru s ředitelem zaměřil také na tyto otázky, tak by byly rozhovory velmi
podobné. Další interview s primátorem města Brna Romanem Onderkou jsem v novinách
nevyužil z podobných důvodů. Již dříve brněnský Deník Rovnost totiž otiskl Rozhovor na
konci týdne s tímto politikem k výročí jednoho roku ve funkci.
K těmto dvěma rozhovorům také přikládám vlastní fotografie zpovídaných. U zbylých
třech fotografie pořizoval profesionální fotograf z brněnského Deníku Rovnost. Tamní praxe
totiž nařizuje, aby fotografie do novin tvořili pouze fotografové, kteří tam jsou pro tento účel
zaměstnaní a ne samotní redaktoři. Fotografie k těmto rozhovorům jsou tedy k vidění
v přílohách, které obsahují rozhovory v podobě, ve které vyšly v novinách. Součástí
rozhovorů j sou i reflexe jejich vzniku. V nich popisuji svou přípravu před rozhovory, průběh
rozhovorů a jejich konečnou úpravu.
24
5.1 Rozhovor s prezidentem Zetoru Masao Nagase
Nový prezident Zetor Group Masao Nagase je z Japonska. Kvůli Zetoru se učí česky,
poznává Brno a chce do firmy přivést japonský styl řízení a říká:
J s e m o r o k s t a r š í n e ž p r v n í t r a k t o r Z e t o r
Jak se napíše slovo Zetor v japonštině? Když by s tímto dotazem přišli zaměstnanci slavné
fabriky na traktory ještě před časem za svými slovenskými šéfy, asi by odpověď nedostali.
Dnes je vše jinak. V čele jedné z nej slavnějších brněnských firem je nový prezident: Japonec
Masao Nagase. Spolu s dalšími japonskými kolegy mají velkolepé cíle. Ze Zetoru chtějí
udělat firmu na světové úrovni. Neměla by chybět pověstná japonská pracovitost a přesnost.
„Pan Zetor" navíc chce, aby se zvýšil současný počet sedmnácti set zaměstnanců. Každý rok
má navíc z výrobních linek sjet o tisíc traktorů více, chtějí zavést moderní způsob japonského
vedení a vyrábět nej kvalitnější stroje ve své kategorii.
Slyšel jste o značce Zetor předtím, než vám jeho zástupci nabídli post prezidenta
Zetoru?
Ano. V minulém zaměstnání jsem hodně cestoval po světě a často jsem se dostal i do Česka,
které je podle mě velmi průmyslově orientované a má velký potenciál. Poprvé jsem zde byl
v roce 1988. Tehdy jsem se o Zetoru také poprvé dozvěděl. Potom, co jsem začal
ve společnosti pracovat, mi připadá, jako by mi byl Zetor předurčený. Jeden příklad: narodil
j sem se v roce 1947 a necelý rok poté začal v Zetoru vznikat první sériově vyráběný traktor.
Jakou praxi máte za sebou? Proč si vás zástupci Zetoru vybrali?
Pracoval jsem desítky let v automobilovém průmyslu. Ve společnosti Toyota jsem byl
zaměstnaný přes osmatřicet let. Tehdy jsem často cestoval po světě. Zastupoval jsem Toyotu
například na Středním východě - v Pákistánu, přímo ve výrobním závodě jako zástupce
manažera. Nebo v Sýrii a Turecku. Potom jsem začal pracovat v Evropě, v Rakousku,
Jugoslávii, Slovinsku, pak jsem přijel i do České republiky. A zde jsem strávil nejdelší dobu.
Přes sedm let. Časem jsem se vypracoval na zástupce firmy a pak i na prezidenta.
Jak se změní s vaším vedením styl práce v Zetoru?
Zavedu zde moderní japonský systém. Takzvaný Toyota Way. To například znamená, že při
výrobě nemohou zůstat žádné zbytky. Pokud chceme vyrobit deset traktorů, tak musíme mít
25
přesně součástky na deset traktorů. Kdybychom jich měli více, tak je to neefektivní. Základní
filozofií je, že budeme vyrábět produkty špičkové kvality a budeme mít i špičkové
zaměstnance. Důležitý je také způsob řešení problémů. Když je nějaký problém, tak jej
neřeším od stolu, ale sám vše zkontroluji a zjistím, kde se stala chyba, a napravím to. Neřeším
tedy problémy nepřímo, ale jdu a poučím se z nich. Mám otevřené oči. Japonským slovem se
toto nazývá „Genchi Genbutsu".
Jak hodnotíte vývoj Zetoru za posledních několik let?
Vývoj Zetoru jde správným směrem. I přesto, že Zetor prošel velmi těžkými časy,
v současnosti dosahuje dobrých výsledků, zejména v exportu. Za to vděčí hlavně kvalitním
zaměstnancům. Zetor navíc vyrábí mnoho dílů sám, což bylo pro mě poprvé velmi
překvapující, aleje to jeho velká výhoda. V Japonsku tento systém není moc využívaný. Spíše
má každá firma několik subdodavatelů a řídí se takzvaným systémem doručování. Chtěl bych
ale soběstačnost Zetoru i nadále zachovat.
Kolik jste v loňském roce prodali traktorů?
V roce 2007 jsme prodali přes sedm tisíc traktorů. Což je ve srovnání s rokem 2006 o více než
pět set kusů, tedy osm procent více. Největší zájem mají zákazníci jako již tradičně o modely
Proxima. V loňském roce jsme zahájili prodej modelů Proxima Plus.
Zetor většinu svých výrobků vyváží. V jakých zemích ho zemědělci nejvíce chtějí?
Vloni jsme začali traktory vozit na trhy do Ruska, Bulharska, Rumunska, Litvy a Lotyšska.
Mezi nej významnější oblasti patří ale i nadále Polsko, Slovensko, Irsko, Velká Británie,
Skandinávie, Turecko a Nizozemsko. Letos se chceme zaměřit na posílení našich pozic
v Rusku, na Ukrajině, v Kongu, Súdánu a dalších afrických zemích.
K a m byste chtěl firmu dovést? Jak by měla vypadat, až budete odcházet?
Mým cílem je, aby byl Zetor i nadále velmi známou značkou po celém světě. A někde tomu
tak je. Například na Středním východě nazývají traktory slovem Zetor. Nemůžeme sice pokrýt
celou poptávku, protože nenabízíme celou škálu traktorů. Ale máme tři základní modely.
Na ně bychom se chtěli soustředit a vyrábět je v té nej vyšší kvalitě. V této oblasti se chceme
stát světovou jedničkou.
26
Jak se vám v Brně líbí? K a m chodí ve volném čase japonský manažer ve střední
Evropě?
Brno je velmi krásné historické město. Mám historii velmi rád a obdivuji zde kostely
a zámky. Také bych rád zašel do některého brněnského muzea, ale zatím jsem bohužel neměl
čas. Brno je také ve světě známé svou kulturou a módou, která je podle mě srovnatelná
s Paříží nebo Římem.
A je něco, co se vám na Brně nelíbí? Co by potřebovalo podle vás změnit?
Doprava ve městě je velmi komplikovaná. Cesta, která mi někdy trvá z práce domů asi deset
minut, mi občas, například za tmy, zabere i hodinu.
Přestěhoval jste se do Brna i s rodinou?
Do Brna jsem přijel z Prahy, kde jsem předtím působil. Moje děti už mají své rodiny a žijí
v Japonsku a manželka sem za mnou často přilétá, protože se jí Česká republika velmi líbí.
Hodně si oblíbila například Hodonín.
Jaké máte zkušenosti s lidmi v Brně? Jak se liší chování Čechů a Japonců?
Lidé v Brně jsou velmi přátelští, rádi si užívají a mají svůj soukromý život a kulturu. Japonci
jsou naproti tomu velmi zaměstnaní lidé. Češi necítí tolik potřebu pracovat jako lidé
v Japonsku. Tam se často řídí heslem čas jsou peníze.
Slyším, že se snažíte mluvit občas česky. K d y jste se začal učit? Jak často studujete?
Začal jsem v roce 2001. Kvůli práci mám ale na učení málo času. Tehdy jsem chodil k učiteli
češtiny asi dvakrát týdně a měl hodně domácích úkolů na sobotu a neděli. Ale to jsem byl
unavený a potřeboval jsem spát. Naučit se česky je pro mě ale velmi důležité, a tak se snažím
co nejvíc mluvit právě česky.
Teď zpátky k t r a k t o r ů m : je Brno dobré město pro budování firmy, která chce
dosáhnout na světovou špičku? Vybral byste jiné město, kdybyste budoval fabriku na
zelené louce?
Za tu dobu, co tu pracuji, jsem si už stačil uvědomit, že Zetor je domovská značka města
Brna. K městu prostě patří. Hlavně díky tradici, protože ve firmě se už vystřídali generace
předků. Značka prostě městu patří a nikdy bych ji nikam nechtěl přesunout.
27
Jaké firmy jsou pro vás největší konkurence?
Jsou to největší světové značky, jako je John Deere nebo New Holland. Nechci ale s těmito
značkami přímo soupeřit. Ale spíše se stát jedničkou na trhu v určité oblasti a kvalitě.
Čím se liší Zetor od ostatních značek? Jak byste přesvědčil někoho, aby si koupil právě
váš stroj?
Naše strategie je nabízet jednoduché výrobky, které nejsou specializované a mají
bezproblémový provoz za přijatelné ceny. Není to žádný nadstandard, žádný luxus.
Za kolik se dá takový traktor Zetor vlastně koupit?
Klidně i za půl milionu korun.
Vyrábíte i traktory na míru?
Preferujeme sériovou výrobu, kde můžeme dosahovat vysoké produktivity a rychlého dodání.
Na zakázku sice traktor vyrobit můžeme, ale záleželo by na konkrétní nabídce.
Jak vypadá takový moderní traktor? Čím se liší od starších typů?
V moderních traktorech je už například C D přehrávač, klimatizace, lednička, vyhřívaná
zrcátka a mnoho dalšího moderního vybavení.
Výrobci traktorů se v dnešní době snaží být co nejvíce ekologičtí. Jak je na tom Zetor?
Ekologie je pro nás velmi důležitá. Proto traktory často modernizujeme. Naše výrobky tak
mohou nést značku, že jsou přátelské k životnímu prostředí.
Máte problémy najít v Brně kvalitní zaměstnance?
Ano. Ze všeho nejvíce chybí obráběči, obsluha počítačově řízených strojů nebo třeba brusiči
kovů. Není to ale problém jenom Brna, ale celé země. Snažíme se to řešit spoluprací
s univerzitami, například s Vysokým učením technickým, a učilišti. Chtěli bychom si své
zaměstnance sami vychovávat.
K D O J E M A S A O N A G A S E
• narodil se v roce 1947 v Urayasu-city v Japonsku
• pracoval osmatřicet letpro koncern Toyota
28
• v roce 2001 založil společnost Toyota Gosei Czech, s. r. o. a úspěšně se podílel na
jejím rozvoji. Společnost byla oceněna vládou České republiky a cenou za vynikající
kvalitu od mnoha zákazníků
• je ženatý, má dospělé děti
29
5.2 Rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu Ivanou Ulmanovou
Brněnský Masarykův okruh v květnu slavnostně otevře trať, která má kompletně nový
asfaltový povrch. Šéfka tratě Ivana Ulmanová říká:
V B r n ě c h c i u d r ž e t G r a n d P r i x n a v ž d y
Brněnský Masarykův okruh, na který se každý rok sjíždí desetitisíce fandů rychlých motorek
z celého světa, má kompletně nový povrch závodní dráhy. A minulá sezona byla
v návštěvnosti rekordně úspěšná. Ředitelkou úspěšného okruhu je přitom žena, která jízdu
na motorce příliš nemusí: Ivana Ulmanová. Okruhu šéfuje více než dva roky a slavnou Grand
Prix chce v Brně udržet navždy.
Stavební firma před několika dny dokončila nový povrch trati. Jste spokojená?
Velmi. Zhruba před půl rokem jsem skoro nespala, protože jsme měli nůž na krku od
bezpečnostní komise, že musíme povrch opravit. Navíc nabídky od stavebních firem byly
strašně drahé. Měli jsme ale štěstí, že se objevila německá společnost, která nám vyšla vstříc.
Nakonec za nový povrch zaplatíme asi sto padesát milionů korun.
Jak dlouho takový povrch zkoušený závodními stroji vydrží?
Potřebovali bychom tak patnáct až dvacet let. Předpokládám, že deset let by měl vydržet bez
oprav. A až poté se možná objeví menší prasklinky, které bude potřeba opravit.
Kousky staré dráhy budete dražit. Myslíte, že o ně bude zájem?
Dráhu oficiálně zprovozníme v neděli osmnáctého května, kdy také máme v plánu kousky
dráhy vydražit. Už teď máme několik zájemců. Ono totiž nejde jenom o historickou hodnotu,
ale ten kousek dráhy je i esteticky velmi zajímavý. Protože v průřezu je navrstveno několik
barev.
Plánujete ještě nějaké další vylepšení okruhu? Mluví se například o tom, že budete
stavět hotel. Je to pravda?
Ano, o hotelu opravdu uvažujeme. Jinde jsou hotely pro závodníky a techniky týmů normální.
Zatím jsou ale tyto úvahy velmi předběžné. Také bychom chtěli opravit starou nebo postavit
novou administrativní budovu.
30
Všechno je o penězích. Do čeho byste na okruhu ještě investovala, pokud byste měla
peněz dostatek?
Je toho mnoho a stálo by to miliony korun. Určitě je třeba opravit ploty a postavit nové stánky
s občerstvením. Mým snem je také, aby si divák na závodech mohl sednout kamkoliv. K tomu
by ale byla potřeba postavit přemostění trati. Nyní je to tak, že pokud se dostanou na jednu
tribunu, tak už nikam jinam jít nemohou.
Masarykův okruh nabídne příští rok i nové závody. Prozradíte jaké?
Mohli jsme je mít už letos, ale promotér těch závodů je chtěl přihlásit před čtrnácti dny. To už
jsme však neměli volný termín. Počítáme, že by se tu nový závod jel příští rok.
Mluvíte teď o Le Mans, o kterém se vloni spekulovalo?
Ne. Není to Le Mans. Představa promotéra Le Mans byla zcela odlišná od naší. Takže jsme
od toho nakonec ustoupili. Ale neřeknu vám, o který závod se jedná. Je však velice atraktivní
a jeho součástí je i série formule 1. Navíc se podobné závody jezdí v Maďarsku, kde jsou
velmi populární a chodí na ně někdy více lidí než na formuli.
A nemůžete tedy říct, který závod to bude?
Neřeknu. Lidé to sice stejně asi poznají. Ale nechci dopředu nic zakřiknout. Ani formule 1,
kterou lidé stále chtějí, to nebude. Poplatky za její pořádání by totiž celkem vyšly se všemi
úpravami trati na miliardu korun. A pochybuji, že by běžný Cech zaplatil za vstupenku pět až
deset tisíc korun. Navíc bychom tyto poplatky museli platit každoročně.
Pokud byste chtěla dostat formuli 1 do Brna, tak jsou jedinou překážkou peníze?
Není to jenom o penězích. Formule 1 rovná se přepych. Brno není na přivítání formule
připraveno. Například je tady málo hotelů. Na formuli nejezdí motorkáři, kteří si přivezou
stan. Ani brněnské letiště by kapacitně nestačilo. Navíc hladina hluku by byla stoprocentně
překročená. A nechceme dráždit okolí.
Jaké máte vůbec vztahy s okolními vesnicemi?
Od začátku se snažíme dodržovat hladinu hluku. Záleží to na počasí. Když je pěkně,
tak Zebětín ani Ostrovačice nic neslyší. Pokud jsou mraky nízko, zvuk kopíruje krajinu a vše
jde slyšet. Snažíme se jim ale pomáhat. Za Grand Prix posíláme obcím půl milionu.
31
Loňská Velká cena byla vyhlášena nejlepší z celé série. Čím si brněnský okruh tuto cenu
zasloužil?
Důležitá je například dostupnost města, obslužnost areálu, přístupová cesta, ale i strava
v restauraci. Navíc jsme jedna z mála Grand Prix, která pořádá pro mechaniky, techniky
i jezdce vždy ve středu před začátkem Velké ceny ve městě velkou party. Celý rok pak tyto
lidi potkávám. A oni se pořád ptají, jestli v Brně bude zase ta party. Takže možná i to hraje
svoji roli.
Návštěvnost na loňské Grand Prix v Brně byla rekordní. Myslíte, že j i letos zopakujete?
Vůbec si netroufnu říct, kolik letos přijde lidí. A ani nebudu zklamaná, když jich bude méně.
V minulém roce to byl tak trochu zázrak.
Jak jsou na tom ostatní závody s návštěvností? N a formuli A I například nechodí moc
lidí.
To je pravda. Seriál A I GP nesplnil očekávání pořadatele, a tak se letos nás nepojede.
Pořadatel hodně prodělal a nechtěl to také kvůli tomu letos opět riskovat.
Jsou tedy závody nevýdělečné?
Kromě Grand Prix výdělečné nejsou. M y ale závody musíme pořádat, i když jsou prodělečné,
protože nám udržují prestiž okruhu. V Barceloně to řeší tím, že nevýdělečné závody ruší.
To není správné, protože pomalu začne zanikat motoristický sport, a všemu nakonec bude
vládnout jen formule 1.
Na čem tedy okruh nejvíce vydělává? Jsou to vstupenky?
Náš okruh žije z denního pronájmu. Každý den pronajímáme dráhu klubům, které si přijedou
zajezdit na trati.
Takže by bylo nejlepší, kdybyste okruh pouze pronajímali?
To by se nám žilo úplně skvěle. Ale má to i druhou stranu mince. Kdybychom nepořádali
závody, tak sem ti lidé vůbec nepřijedou, protože si chtějí zajezdit na okruhu, na kterém se
jezdí mistrovství světa. Nyní máme ale zájemců o pronájem tolik, že i kdybychom měli dva
okruhy, tak je zaplníme.
32
Jak dlouho se vám Grand Prix podaří v Brně udržet?
Aby okruh mohl žít, tak je pro něj Velká cena podmínkou. Naší snahou je udržet tady Grand
Prix navždy. Nyní ji můžeme pořádat do roku 2012 a chceme, aby se nám po každé Velké
ceně tento termín posunul o rok. V současné době nevidím důvod, proč by se tu Grand Prix
v budoucnu nejela. Jedině kdybychom nemohli zaplatit licenční poplatek. Motocyklové
závody jsou rok od roku populárnější a i poplatky za jejich pořádání stoupají. Všechno je nyní
otázka peněz. Ze všeho se vytrácí pomalinku sportovní část a stává se z toho obchod.
Zájem o motoristický sport tedy roste. A co vám říká vůně benzinu a vysoká rychlost?
Nejezdím na motorce vůbec. A jsem i otřesný řidič skútru. Troufám si říct, že jsem
i nebezpečná. Po dráze při kontrole jezdím pomalu. Vždy mám takový zvláštní pocit, nedá se
to vůbec srovnat jízdou po silnici. Ta dráha čímsi dýchá. Na okruh se letos může podívat
každý. Ve čtvrtek před Grand Prix totiž poprvé zpřístupníme prostor před boxy a kousek
dráhy návštěvníkům.
Jak se cítíte mezi tolika muži? Jací jsou třeba závodníci?
Se závodníky nepřijdu tolik do styku. Spíše s technickým personálem. Jako žena mám
výhodu, že na mě neřvou, nejsou vulgární a více méně mě respektují. Ale pokud někam přijdu
s mužským kolegou, tak se automaticky obracejí na něj jako na hlavu automotodromu.
I když jste říkala, že se se závodníky příliš nesetkáváte, víte jak hodnotí brněnský
okruh?
V zákulisí se pohybuji a vím, že například Italové jsou Českou republikou a Brnem obzvlášť
nadšení. Jednak oceňují, že okruh je pěkně umístěný v lesích a zároveň je blízko města.
A v neposlední řadě milují česká děvčata. Máme dobrou pověst.
Jak hodnotíte spolupráci s městem, krajem a vůbec s politiky? Okruh musí přece
přinášet do země hodně peněz. Neměl by na něj stát přispívat víc?
Stěžovat si nemohu. Například musím vyzdvihnout spolupráci s policií, která bez problémů
zvládá organizaci dopravy při odjezdu lidí z okruhu při velkých akcích. Ve světě ale všichni
vědí, co je Brno, hlavně díky Grand Prix. Když se obrátím na členy vlády a pozvu je, ať se
přijedou podívat na závody a přivítají jezdce, tak ani neodpoví. Ve Španělsku je například
automatické, že na Grand Prix přijede král Juan Carlos. Ale říkám si, že v České republice se
úspěch neodpouští, tak jsme asi úspěšní.
33
K D O J E I V A N A U L M A N O V Á
• narodila se 1. záři 1962 v Praze
• vystudovala Právnickoufakultu Univerzity Karlovy v Praze
• od roku 2000 pracovala v motocyklovém týmu Cardion AB Motoracing
• ředitelkou Masarykova okruhuje odprosince 2005
• má ráda četbu, badminton a motorismus
• je vdaná, má dvě děti, dceru a syna
5.3 Rozhovor s ředitelem brněnské zoo Martinem Hovorkou
Medvíďata v brněnské zoologické zahradě oslaví v květnu půlroční narozeniny. Ředitel zoo,
kterým je už přes jedenáct let Martin Hovorka, říká:
M e d v í ď a t a u ž p ř i t á h l a p ř e s s t o t i s í c l i d í
Největší atrakce brněnské zoologické zahrady posledních měsíců, dvě lední medvíďata,
budou už za pár týdnů slavit půlroční narozeniny. U této příležitosti je také zaměstnanci zoo
pokřtí podle jmen, která lidé vyberou na internetu. Ředitel zoo Martin Hovorka
ale upozorňuje, že návštěvníci se mohou medvíďaty kochat jen do konce roku. Do té doby je
totiž musí přestěhovat do jiné zoologické zahrady, protože se vrátí jejich otec Umca, který by
je zabil.
Medvíďata budou mít za pár týdnů půl roku. Chystáte nějaké oslavy?
Na čtyřiadvacátého května chystáme jejich křest. Jména jim mohou vybírat lidé až do
jedenáctého května na internetu. Hlavně jsem rád, že už budeme mít to nej horší za sebou.
Půl roku by totiž pro ně byla kritická hranice. Touto dobou by v přírodě vycházela ven. Proto
jsme měli obavy, když jsme je pouštěli dřív, aby neměla problémy s vodou, nespadla ze skály
a podobně. Ale všechno to zvládla jejich matka Cora.
Jaké jméno vás z navrhovaných nejvíce zaujalo?
Do toho se nezapojuji, abych nebyl nařčen, že jsem něco ovlivňoval. Nemám tedy žádného
favorita a výběr nechávám pouze na lidech.
Stále medvíďata tolik přitahují zájem lidí? O kolik se zvýšila návštěvnost?
Lidé chodí pořád. Je to samozřejmě lákadlo, protože přirozený odchov medvědů není častý.
Jsme na to hrdí. Už teď přišlo díky medvíďatům asi sto tisíc lidí, normálně jich bývá
polovina. Ale někteří zas třeba nepřijdou v létě. Takže uvidíme na konci roku. Ročně máme
návštěvnost asi 250 tisíc. Pokud bude letos návštěvníků více, tak za to můžeme poděkovat
právě medvíďatům.
K d y je budete dávat pryč? Máte už konkrétní termín?
Termín je daný tím, kdy se vrátí jejich otec Umca, který je zatím v Praze. Mělo by to být
někdy na podzim. Máme pouze jeden výběh a nemůžeme pustit samce za mláďaty, protože by
35
je zabil. Ani v Praze si ho nemohou nechat déle, protože se jim možná také narodí na podzim
mláďata.
Už víte, kam mláďata přemístíte? Objevily se informace, že zájem m á m a ď a r s k á zoo.
Začneme na tom pracovat až se dožijí půl roku. Některé zoologické zahrady se už ale ozvaly.
Máme na to specialistu, který bude přesun zařizovat a v průběhu května začne zjišťovat,
kam medvíďata půjdou.
Jak vůbec funguje výměna zvířat mezi zoologickými zahradami? Dostanete za něj
nějaké jiné atraktivní zvíře?
V minulém století se atraktivita zvířat oceňovala penězi, ale pak převládl názor, že je to
neetické. Protože čím vzácnější druh, tím byla větší snaha ho sehnat. Takže se zvířata
odchytávala z přírody a pašovala se. Potom se světové a evropské organizace zoologických
zahrad rozhodly, že se zvířaty takhle obchodovat nebudou. Takže pokud má zoologická
zahrada možnost chovat medvědy, ale nemá co nabídnout, tak je tam umístíme a nic za ně
třeba nedostaneme. Rád bych sice za ně dostal nějaká atraktivní zvířata, ale brněnská zoo by
pro ně stejně neměla expozice. A postavit novou by stálo asi sto milionů korun, které od
města nedostanu.
Nebude matce Coře smutno? Jak bude na odloučení od mláďat reagovat?
V přírodě je to tak, že medvědice se stará o mláďata pouze první rok. Jakmile pak mají
dostatek potravin, tak se osamostatní a matku opouští. To znamená první rok je pro ně
nej důležitější, což mi dodržíme. Když jsme dostali Coru a Umcu, tak oběma bylo kolem
deseti měsíců.
Kolika let se vůbec lední medvědi dožívají?
To je různé. Záleží na genetických dispozicích. Ale většinou se uvádí dvacet až pětadvacet let.
Plánujete za tři roky další medvíďata. Myslíte, že se vám to povede?
Myslím, že bychom mohli mít další medvíďata třeba už koncem příštího roku, ale chceme dát
Coře čas na odpočinek. Je ale možné, že až přijde Umca, tak se bude chtít pářit.
Tomu nemůžeme zabránit. Ideální by ale byla dvouletá pauza do dalšího porodu.
36
J a k á další zvířata do budoucna plánujete? Mluví se o tom, že byste chtěl v zoo mít
tučňáky.
Tučňáky bychom tu chtěli mít, ale zatím pro ně expozici stavět nebudeme. To záleží na městě.
Lidé mi často vyčítají, že máme například škaredé výběhy. To vseje ale otázka peněz, které já
nejsem schopný ovlivnit. Pokud město dá peníze, tak budou nové expozice i nová zvířata,
jak to například bylo s novým výběhem pro vlky. Zajímavá expozice ale stojí kolem sta
milionu korun.
Zatím jste teda velmi odkázaní na peníze z města. Ve strategii ale máte, že do konce
roku 2013 by měla být zoo soběstačná z padesáti procent. Myslíte, že toho dosáhnete?
Ideální by byla samozřejmě stoprocentní soběstačnost. Jak je tomu například na západě.
Tam většina zoologických zahrad vydělává peníze, které ještě může navíc využívat
na záchranné programy ve světě. K tomu jsou ale zapotřebí tři podmínky. Za prvé zoologická
zahrada musí být atraktivní. Druhým předpokladem je, že vstupné není pouze almužna.
V Evropě se ceny vstupenek pohybují kolem deseti až dvaceti eur. To je nejméně dvě stě
padesát korun. Pokud bychom měli takové vstupné tady, tak sem nikdo nepřijde a ještě nám
budou říkat, že jsme zloději. A třetí věcí je přístup daného regionu. Pokud je zoo pro lidi
atraktivní, tak zastupitelé dávají zoo více peněz. V opačném případě jde na zahradu málo
peněz, protože není dostatečně navštěvovaná. Ale návštěvnost se nezvýší, pokud nebudeme
mít peníze na její zlepšení. To je začarovaný kruh a týká se hlavně Brna, které je tím proslulé.
Myslím, že pokud budou zastupitelé dávat dostatečné množství peněz do zoo,
tak soběstačnost kolem padesát procent mít můžeme s tím, že budeme mít návštěvnost asi půl
milionu ročně. Já když jsem tu začínal, tak na tom byla hodně špatně pražská zoo. Měla
necelých půl milionu návštěvníků ročně a její soběstačnost se pohybovala kolem dvaceti
procent. Po povodních se do ní během čtyř let nalila miliarda korun. Zatraktivnila se a nyní
má návštěvnost kolem milionu a dvou set tisíc lidí ročně a osmdesát procent soběstačnost.
Kdybyste měl tedy dostatek peněz, jak byste zoo přebudoval? Několikrát jste se zmínil o
tom, že byste chtěl z Mniší hory udělat sopku. Co to přesně znamená?
Jde o to, že naše zoo je do kopce a řada lidí si na to stěžuje. V Japonsku jsem viděl, jak se
jednoho kráteru vcházelo tunelem. Tak mě napadlo, že by se mohl udělat podobný tunel
do Mniší hory. V n ě m by mohlo být například přírodopisné muzeum. A na horu,
asi sedmdesát metrů, by jel výtah. Tudy by se návštěvníci dostali na vrchol a šli by pak už
jenom dolů. Aby to bylo ještě více atraktivní, tak by mohl být výtah skleněný a kolem něj by
37
mohla být imitace sopky. Pak si myslím, že bychom mohli mít návštěvnost kolem milionu
a jezdili by sem turisté z celé Evropy. To je zatím pouze scifi. Pohybujeme se totiž kolem
dvou miliard korun.
Důležité je zvýšení návštěvnosti. Vstupenky jsou tedy hlavní příjem zoologické zahrady?
Je to jeden z hlavních příjmů zahrady. Nyní to může být dvanáct až patnáct milionů korun
ročně. Ale provoz zoologické zahrady stojí sedmdesát milionů korun za rok.
J a k á zoologická zahrada vás ve světě nejvíc zaujala? Která se v á m nejvíc líbí?
Já už jsem jich prošel tolik, že už mi to splývá. Teď jsem se vrátil z konference v Lisabonu,
kdy jsem po cestě navštívil dvě zoologické zahrady. Jednu v Cabárcenu v severní části
Španělska. Tam mají obrovskou asi sedmi set hektarovou zoo. Je tam asi pětačtyřicet
kilometrů cest, kde se jezdí autem. Tam jsem viděl jeden znejlepších sloninců s patnácti
slony a vše vypadalo jako v Africe. Druhá zajímavá zoo je ve Valencii. Ta je sice malá,
má asi deset hektarů, ale je fantasticky postavená uprostřed města. Město ale vůbec
návštěvník nevnímá a je zcela vtažen do scenérie. Nejlepší výběh pro gorily jsem zase viděl
v Bronxu v New Yorku. Ten také dokazuje, že se dají chovat zvířata v zajetí tak, aniž by si to
návštěvník, ani zvíře uvědomilo.
Expozice by tedy měly být postavené podle vás tak, aby se tam zvířata i lidé cítili jako
v přírodě?
Nejenom to. Jde spíše o to, aby odpovídaly welfare. Tedy, že zvíře musí mít co nejlepší
podmínky, aby se cítilo jako v přirozeném prostředí. Také musí mít naplněný denní režim.
Jeden můj přítel napsal, že bychom ke zvířatům v zoologických zahradách měli přistupovat
jako k velvyslancům svého druhu mezi námi.
Takže to, za co vás někteří vaši zaměstnanci kritizovali minulý rok, že se zaměřujete
spíše na návštěvníka než na pohodlí zvířat, není pravda?
Já se soustředím na všechno. Jak na zaměstnance, tak na zvířata i návštěvníky. Například
chovatel chtěl ve výběhu naháněcí uličku, kde by zvíře odchytával. To děláme, když jsou
třeba nemocná nebo jim musíme ostříhat paznehty a podobně. Já jsem j i chtěl udělat tak,
aby to neviděl návštěvník, a aby to vypadalo pěkně. A v t o m mě zaměstnanci napadli,
že dávám návštěvníkům přednost.
38
Jak vůbec vzpomínáte na minulý rok, kdy vám někteří zaměstnanci mimo jiné vyčítali,
že vedete špatně zoologickou zahradu, a že jste dokonce zavinil smrt některých zvířat?
Ani jedna z těch věcí se nepotvrdila a nebyla pravdivá. Například mě obviňovali za smrt
takina indického. Letos se ale narodilo další mládě a opět uhynulo. Zatím jsme v zoo
neodchovali ani jednoho samce. Je tam tedy nějaká genetická vada. To už se ale nikde
neobjevilo. Letos jsem od něj dal navíc ruce pryč, aby ho odchovali chovatelé sami, ale opět
nepřežil. Minulý rok jsem ale za to mohl já. To je přece absurdní. To byla pouze záminka,
která se někomu hodila, ale byl to nesmysl. Tady platí jedno pravidlo. Napadený se jenom
brání, ale společnost mu stejně nevěří. Já tvrdím, že čím lepší ředitel, který se zviditelňuje,
tak tím dřív končí odvoláním.
Situace v zoo se tedy už uklidnila?
Pořád tu jsou aktivní odbory a dostávám dopisy, ve kterých mě napadají. Mám psí hlavu
a jsem ten, kdo tomu chce škodit. Žába na prameni. Problém je vtom, že zaměstnanci tady
nemají tolik peněz, kolik by si představovali, protože platy se řídí tabulkově a peníze jsou tu
velmi malé. Většina z nich to ale dělá z nadšení a ne pro peníze, ale stejně je potřebuje. I tak
je pracovní síla to nej dražší. Polovina rozpočtu jde na výplaty.
Jak dlouho byste tedy chtěl ještě vést zahradu, pokud vás tedy nikdo neodvolá?
Já jsem to měl vždycky jako svůj cíl být ředitelem zoologické zahrady, tak bych to rád
vydržel do důchodu, ale nejsem si tím moc jistý.
39
Z I T S V L K Y . Jako v nové expozici vlků si možná připadal ředitel brněnské Zoo Martin
Hovorka, když ho minulý rok jeho zaměstnanci obviňovali, že dělá špatně svoji práci. Foto:
Michal Kárný.
K D O J E M A R T I N H O V O R K A
• narodil se v dubnu 1954 v Mladé Boleslavi
• vystudoval Střední veterinární školu v Hradci Králové a Vysokou školu veterinární
v Brně
• celý život se věnoval zvířatům, byl například předsedou zemědělského družstva, hlavní
zootechnik nebo asistent na vysoké škole
• má rád četbu, cestování apoznávání nových krajů a lidí, rád běhá a hraje volejbal
40
5.4 Rozhovor s ředitelem brněnského výstaviště Jiřím Škrlou
Brněnské výstaviště si letos připomíná osmdesát let od svého založení a při této příležitosti
chystá velké oslavy. Generální ředitel Jiří Škrla si Brno nedokáže bez výstaviště představit
a říká:
K a ž d ý B r ň a n b y se m ě l v ý s t a v i š t i p o k l o n i t
Veletržní město či město veletrhů. I to jsou častá synonyma pro Brno. A chlouba města,
brněnské výstaviště, bude už za pár dní slavit osmdesát let od svého založení. V předvečer
výročí představitelé nejúspěšnějších veletrhů ve střední Evropě přichystali velké oslavy,
které by měly podle generálního ředitele veletrhů Jiřího Skrly ukázat výstaviště i těm
Brňanům, kteří na něj normálně nechodí. Zároveň už za pár měsíců začne stavba nového
pavilonu P, který by svojí velikostí neměl mít ve středu Evropy konkurenci.
Co pro vás znamená toto výročí? Jaké největší atrakce chystáte na oslavy?
Osmdesát let je jenom jednou a bylo by hříchem, kdybychom se k takovému výročí
nepřihlásili. M y jej oslavujeme průběžně celý rok. Ale hlavní den oslav směřujeme
k 24. květnu, v jehož závěru - 26. 5. 1928 výstaviště zahájilo svůj provoz. Ten jsme připravili
hlavně pro Brňany. Výstaviště si tak mohou prohlédnout i lidé, kteří na něj třeba normálně
nechodí. Bude tu na ně čekat mnoho atrakcí. Celý pavilon V bude věnován sportovním
disciplínám, na volných plochách bude lunapark, čeká nás hromadný start horkovzdušných
balónů. Večer pak zahájí koncert kapely Buty a vše vyvrcholí ohňostrojem, který je součástí
přehlídky Ignis Brunensis. Vstup na výstaviště a připravený zábavní program bude zdarma.
Jak hodnotíte uplynulých osmdesát let? Která doba byla pro veletrhy nej důležitější?
Každé období mělo své. Ve třicátých letech byly postaveny architektonické
skvosty - pavilony A , věž pavilonu G nebo pavilon Brno. Vletech 1957 - 1958 vznikly
pavilony C, B, a pavilon Z. Postupně se Brno stávalo synonymem veletrhů, jak v Česku tak
i ve světě. Nejúrodnější etapa nastala ale až po roce 1989, kdy vznikala lavina veletrhů,
které třeba už dnes neexistují. Současná doba, po roce 1998, kdy nás koupila společnost
Messe Düsseldorf a po fůzi s městem v roce 2001, je ale celkově nej stabilnějším obdobím.
I přesto, že veletrhy musely čelit například nástupu internetu, tak dnes už nikdo nepochybuje
o tom, že veletrhy jsou zajímavé a jsou potřeba.
41
K osmdesátiletému výročí začnete stavět nový pavilon P. Opravdu výstaviště nový
pavilon potřebuje, když dodnes dokázalo fungovat bez něj? K d y by měl nový pavilon
stát?
Myslíme si, že ano. Proto také hodláme investovat osm set milionů korun. Minimálně tři
veletrhy nový pavilon potřebují, protože nedostačují kapacitně. Konkrétně to je Stavební
veletrh, Autosalon nebo Autotec a Strojírenský veletrh. Pavilon P se začne stavět na začátku
července a 15. května příští rok bude kolaudace. Dnes sice máme dostatek kapacity,
ale v nevhodné struktuře. Za socialismu ministerstvo zahraničního obchodu v podstatě
nařídilo zahraničním firmám, které chtěly v tehdejším Československu prodávat a podnikat,
že se musí účastnit veletrhů. Tím pádem mělo výstaviště monopol. Každá zahraniční firma se
tak spokojila i s méně kvalitní plochou jenom proto, aby na veletrhu v tehdejším
Československu byla a mohla sem dovážet. Pavilony tak byly projektovány v patrech a i tak
bylo vše obsazené. Dnes jsou ale místa na galeriích některých pavilonů obtížně prodejná.
Podobný problém má asi čtvrtina pavilonů. Přirovnávám je k tvrdým rohlíkům. A nabízejte
někomu tvrdý rohlík, aby za něj zaplatil. Proto nyní potřebujeme nový pavilon s jednou
úrovní. Podobný například pavilonům V , F nebo G. Ty se prodávají krásně.
Co tedy plánujete dělat s těmi nevyužívanými plochami? Budete je bourat?
Ty nejde zbourat. Uvažujeme, ale o tom, že budeme některé nevyužívané pavilony, třeba
D a E, přestavovat na kongresová centra.
Hodně pavilonů je ceněno jako architektonická lahůdka. Bude i nový pavilon P
podobným skvostem?
Nový pavilon bude hlavně funkční a celkově sem zapadne. Výstaviště je památkově chráněné,
tak si nemůžeme dovolit postavit něco, co by bylo architektonicky extravagantní nebo
nevhodné. O tom, zda bude nový pavilon architektonicky cenný ale rozhodnou spíše až další
generace. Aby mohly ale nej cennější pavilony A a Z stát a fungovat, tak potřebujeme i ty
další haly, které možná nikdy nebudou architektonické skvosty, ale budou funkční.
Nemůžeme mít všechno.
Jaký je vůbec zájem ze strany firem o účast na veletrzích?
To se mění. Ale celkově český veletržní průmysl vykazuje zhruba stejné hodnoty z roku
na rok. Něco jde mírně dolů něco mírně nahoru. Například veletrh Techagro díky dotacím
Evropské unie do zemědělství byl letos skokanem roku.
42
Proč si myslíte, že firmy mají stále zájem stavět stánky za miliony, které pak po několika
dnech zbourají? Vyplatí se j i m to vůbec?
Některé produkty lze nabízet i jinak než na výstavišti. Podstatou veletrhu je setkávání lidí.
Internetu ruku nepodáte a byznys se stejně nakonec dělá tváří v tvář. Velmi důležité je také,
že se tu zástupci společností setkávají se zákonodárci. Firmy, když investují peníze do
veletrhu, tak si to určitě dobře spočítají, jestli se jim stánky za miliony vyplatí. Draze ale účast
na veletrzích vypadá pouze na první pohled. Například klasický dvacetimetrový stánek stojí
zhruba tolik, co jeden inzerát na půl strany ve čtvrtečním vydání celostátního deníku.
Kolik návštěvníků projde branami výstaviště ročně?
Je to řádově milion lidí. Závisí to ale na struktuře veletrhů ten rok. Když máme jednou za dva
roky Autosalon, tak na něj přijde až sto padesát tisíc lidí. Pokud ale pořádáme místo něj
Autotec, tak je to asi sedmdesát až osmdesát tisíc lidí. Takže se návštěvnost změní někdy až
o sto tisíc. Zájem ale celkově je, jinak by tento areál nemohl existovat.
Co ale třeba veletrh Invex. Na něj chodí poslední dobou méně lidí. Chystáte se
k nějakým z m ě n á m ?
Všichni kritizují návštěvnost Invexu, ale já z toho nemám těžkou hlavu. Dneska jsou totiž
počítačové firmy téměř ve všech oborech. Například na Techagru už dneska není jediný
traktor nebo kombajn, který by neměl GPS navigaci. Celé řízení systému je také přes
počítače. A tak je to i na ostatních veletrzích. Nemůžeme tak srovnávat Invex s tím, čím byl
v polovině devadesátých let. Trh je nyní úplně někde jinde. Je pravda, že Invex má své
starosti a problémy s existencí, které žádný jiný veletrh nemá, ale snažíme se ho nastavit tak,
aby byl pro návštěvníky i vystavovatele zajímavý. Do budoucna už nejsou naším cílem
dvousettisícové návštěvy, ale spíše vymezená skupina odborníků. Invex se sice hledá,
ale podle firem je stále potřeba.
Nyní pořádáte asi čtyřicet veletrhů ročně. Plánujete ještě tuto nabídku rozšiřovat? Jde
to vůbec nebo už pokrýváte úplně všechny obory?
Určitě se dá nějaký veletrh nastavit jinak. Ale úplně nový veletrh už jen těžko vymyslíme.
Musíme stále vyhodnocovat, kam budou určité obory směřovat. Je to, jak říká třeba Jaromír
Jágr. On musí hrát tak, aby byl tam, kde bude puk za tři vteřiny a ne, kde je teď. V tom to je.
Musíme se dívat, kde určitý obor bude za dva, za tři roky a tam musíme být připravení,
43
jinak nám ujede vlak. Samozřejmě se také necháváme inspirovat i jinými výstavišti
a konkurenci pravidelně vyhodnocujeme.
Jak si tedy vůbec brněnské veletrhy vedou ve světové konkurenci?
Já z oblibou přirovnávám veletržní průmysl k horám a pohořím. Německo jsou Himaláje
a Düsseldorf nebo Mnichov je Mount Everest. M y jsme na Českomoravské vrchovině,
ale i tak nej vyšší bod v okolí. Na německých veletrzích se uvádí na svět novinky a všichni se
na ně těší. Třeba frankfurtský autosalon nebo autosalon ve švýcarské Ženevě. I česká
škodovka představuje své novinky tam. V Brně toto nikdy nebude, protože nemáme tak silný
trh.
Takže úspěšnost světových veletrhů závisí hlavně na vyspělosti hospodářství země?
Přesně tak. Síla německého hospodářství určuje pozici veletrhů. Jestliže je hospodářství
v některém oboru silné, tak láká na veletrhy firmy z celého světa. Když tam pak vystavuje
jedna firma, tak tam musí být i ostatní, jinak by byli mimo hru. Důležité je si ale uvědomit
svoji pozici. Naše primární zaměření je na země střední a východní Evropy, kde jsme
skutečně jedničkou a v okruhu asi čtyř set kilometrů jsme na tom nejlépe. Konkurovat
německému výstavnímu průmyslu skutečně nemá smysl.
Ve střední Evropě jste tedy jedničkou. Je tu ale nějaké výstaviště, která vám lidově
řečeno šlape na paty?
Výstaviště přímo ne, ale jsou některé veletrhy, které jsou pro nás konkurencí. Vždy je to ale
pouze v určitém oboru. V něčem nás trápí Vídeň, v něčem Praha a podobně. U nás je ale
oproti ostatním obliba veletrhů velmi vysoká, srovnatelná s Německem. Bude to asi dlouhou
tradicí a veletržní kulturou.
Výstaviště určitě hodně přináší městu i regionu. Dokázal byste si vůbec Brno představit
bez výstaviště?
Brno by bez výstaviště nebylo Brnem. Brno se dneska rovná veletrh. Město mělo vždy ve
výstavišti určitou jistotu. Je to taková ekonomická kotva regionu. Tím, že tu veletrh byl,
se město dobře prodávalo v republice i ve světě. Například v dobách totality se tu spojoval
západ s východem a byl to jeden z mála kontaktů s cizinou. Takže představit si Brno bez
veletrhů je těžké. Lidé, kteří výstaviště založili, udělali něco, co se u nás opravdu povedlo asi
jen Karlu IV. Přínos výstaviště Brnu a okolí lze i vyčíslit. Na podnikání veletrhů je navázáno
44
v regionu tisíce pracovních míst a zhruba každá koruna tržeb veletrhů znamená tři koruny
příjmů pro další podnikatelské subjekty nebo pro město Brno. Stačí už jenom to, že dvacetkrát
za rok sem přijedou lidé z celého světa a často jsou to i velmi významné osobnosti.
Co byste popřál veletrhům k výročí a do dalších let?
Alespoň dalších osmdesát stejně úspěšných let, jak byly ty dosavadní. Nebo ještě úspěšnější.
Budeme muset ale tvrdě pracovat. Jedno ze sdělení, na které bych chtěl při výročí upozornit
je, že výstaviště je tu hlavně pro Brňany. Každý z nich by se tak měl jít jeho rotundě poklonit,
protože díky němu je Brno tam kde je. A Brnu se dneska daří.
K D O J E J I Ř Í Š K R L A
• narodil se v roce 1949 v Blansku
• vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze
• od roku 1975 pracoval na výstavištijako referent, vedoucí oddělení, obchodní ředitel,
generálním ředitelemje od roku 1999
• má rád vážnou hudbu, psy a zahradu, rádjezdí na kole aplave
45
5.5 Rozhovor s primátorem města Brna Romanem Onderkou
Primátorem města Brna je rok a půl sociální demokrat Roman Onderka. V Brně by chtěl
postavit nejvyšší budovu v republice a říká:
B r n o j e m ě s t e m b u d o u c n o s t i
Místo blonďatých vlasů mu už hlavu z půlky pokrývají šediny a přesto si připadá, jako kdyby
nastoupil na místo primátora Brna teprve včera. Roman Onderka vede město už rok a půl
a tvrdí, že i přes všechny záporné stránky nikdy nezažil nic krásnějšího. Naposledy mu vlasy
zšedly možná i kvůli pokutě za pronájem oblasti pro stavbu domu Wilson,
kterou Brno-střed pronajalo soukromé firmě, i když to mělo od státu zakázané,
či kvůli sporům o kontroverzní srdce, které bude viset na brněnské Staré radnici.
Co si myslíte o sporech, které se ohledně srdce rozhořely kvůli tomu, že jeho autor
prohlásil, že tento symbol, tak jak je vytvořený, skrývá v sobě mimo jiné tvar vagíny?
Souhlasíte s nimi?
Myslím si, že byly malicherné a zbytečné. Srdce je součástí akce Sochy v ulicích
a až budoucnost odhalí kvalitu tohoto uměleckého díla. Cenzury si občané České republiky
užili poměrně dost. Město Brno bylo ale vždycky poměrně tolerantní. Pod srdcem si navíc
každý může představit něco jiného.
Co si pod ním představujete vy?
I přesto, že lidé se v poslední době scházejí spíše v obchodních centrech, tak já pořád považuji
náměstí Svobody i Starou radnici, kde srdce bude viset, za střed či právě srdce města.
A nebojím se říct, že i srdce Evropy.
Hodně diskutovanou věcí poslední doby byl také d ů m Wilson. Mělo by podle vás město
pokutu zaplatit? Budou o tom rozhodovat sice zastupitelé, ale jaký je váš názor?
To je složitější. Jednoznačně ale došlo k porušení smlouvy mezi Brnem a ministerstvem
obrany a také k pochybení zastupitelů Brna-střed. Pokud bychom nezaplatili, tak se můžeme
dostat do situace, kdy bych nemohl podepisovat žádosti o evropské peníze. Nyní to řeší
kontrolní orgány a právníci. Pokud řeknou, že pokuta je nepřiměřeně velká nebo nevyplývá
ze smlouvy, že může být městu udělena, tak ji platit nebudeme. V opačném případě ji ale
budeme muset zaplatit.
46
Před pár dny se konala diskuze o umístění výškových budov ve městě. Myslíte, že je
vhodné stavět mrakodrapy v Brně?
Brno je historické město, což na něm strašně miluji. Musíme ten historický kontext vnímat
a podle mě by v centru města neměla stát vyšší budova než kostel. Výškové budovy jsou ale
trendem poslední doby. Brno je město, které se dívá do budoucna a musí umět přijmout
i tuto výzvu. Důležité je pouze najít vhodné území. Podle mě by bylo ideální jižní centrum,
kde už navíc jedna výšková budova, M-palác, stojí.
Dokážete odhadnout, kdy by v Brně mohly tyto mrakodrapy začít růst?
Jelikož se jedná o investice soukromých investorů, tak si dokáži představit, že by tu mohly
růst výškové budovy, které budou mít mezi osmdesáti až sto deseti metry, do dvou let. Přivítal
bych i vyšší než sto deset metrů. Takto vysoká je totiž nej vyšší budova v republice, která je
v Praze. Já mám rád pro Brno to nejlepší, protože Brno je městem budoucnosti.
Vypadá to tedy, že město se začne pod vaším vedením hodně měnit. Jak to například
vypadá s novým fotbalovým stadionem? K d y by se mělo začít stavět?
Projekt by měl být hotový do listopadu tohoto roku. Představa už byla ale zveřejněná. Měla
by to být novodobá aréna, ve které by se nehrál pouze fotbal, ale zároveň by mohla být
využita pro velké koncerty. Třeba skupina U2 nemůže přijet do Brna, protože zásadně
vystupuje pouze na fotbalových stadionech. Stadion za necelé dvě miliardy pro třicet tisíc lidí
by měl stát do roku 2011. Já jen doufám, že tam budeme hrát pohárové zápasy a zahrajeme si
i o další titul.
Ve funkci primátora jste už přes rok a půl. Co byste označil za svůj nej větší dosavadní
úspěch?
Těch úspěchů je mnoho a zároveň málo. Sel jsem do této funkce s jedním velkým cílem,
a to konečně ukončit diskuzi ohledně přestavby hlavního nádraží. Najít kompromis je ale
strašně složitá věc. Druhým cílem je, aby Brno bylo vnímáno víc, než jako každé jiné město
v Česku, protože takové není. S nadsázkou říkám, že Brno je největší město republiky,
protože Praha je kraj. Má navíc strašně moc výjimečností, teď nemyslím jenom památky,
ale třeba i areál brněnských veletrhů nebo skvělý okruh. Máme tu také asi osmdesát tisíc
studentů. Když se vezme, že Brno má 366 tisíc obyvatel, tak každý čtvrtý, kterého potkáte
na ulici, je vysokoškolák. To znamená, že město je mladé, žije, tepe. Do třetice bych chtěl
najít cestu komunikace mezi radnicí a občany. Více reagovat na jejich potřeby. Chtěl bych
47
prostě, aby mě lidé zastavovali na ulici a říkali primátore, tohle se mi nelíbí. Aby se nebáli.
To jsou asi hlavní tři cíle, které se mi myslím zatím daří plnit.
To byste doopravdy chtěl, aby vás lidé na ulicích zastavovali se svými problémy?
Ono už tomu tak je. Nedávno jsem například jel kolem Ronda ve služebním autě a najednou
zastavil na křižovatce mladý kluk na skútru a zaklepal mi na okýnko. Když j sem otevřel,
tak si sundal přilbu a řekl: „Primátore neustupujte, tu úrazovku tady potřebujeme. Držím
palce," a odjel. Každá taková věc potěší. Je ale také mnoho lidí, co mě zastaví a stěžují si,
že nemohou zaparkovat, nebo že dostali botičku, že je rozkopaný Úvoz a podobně. Je to vždy
o tom, aby ten, z kterého se stane primátor, zůstal stále člověkem.
V bilanci ročního působení ve funkci píšete, že politik dokáže za volební období slíbit,
co ostatní za celý život. Co vy jste v kampani slíbil a nyní už víte, že se vám to nepovede
splnit?
Já jsem se strašně bránil slibům, za které bych se potom nemohl postavit. Pro mě je důležité,
abych se, když se ráno holím, mohl podívat sám sobě do očí. Takže pokud něco nedokáži
splnit, tak to musím umět po čtyřech letech vysvětlit nebo se omluvit.
Zatím tedy nic takového není?
Zatím bojuji o to, abych vše splnil. Jsou ale některé věci, nad kterými nemám tak velký
mocenský vliv. Například jsem říkal, že chci, aby se do Brna vrátila extraliga. To sice nebylo
součástí volebního programu, ale já si za tím stojím. Chci Kometě pomáhat a udělat ve městě
podmínky, tak aby to zvládla. Myslím, že jedenáct titulů je málo. Určitě máme i na
ten dvanáctý.
Co by se potřebovalo v Brně podle vás zlepšit? Co považujete za nynější nej větší
problém?
Problémů je hodně. Například některé investice se nemohou stavět, protože nemáme
dostatečnou kanalizační síť. Také bychom chtěli více peněz ze státního rozpočtu. Největším
nepřítelem je ale čas. Jsem ve funkci rok a půl a mně to připadá, jako kdybych přišel včera.
Uvědomím si to, až když se koukám do zrcadla. Když jsem nastupoval, tak jsem neměl ani
jeden vlas šedý a teď už mám hlavu z půlky šedivou.
48
Jedním problémem je nejspíš kvalita dopravní sítě. Například podle studie Centra
dopravního výzkumu klesla bezpečnost brněnských silnic meziročně nejvíce ze všech
krajských měst.
To souvisí i s městskou policií a s tím, že se mi nepovedlo odstartovat její reformu.
V letošním rozpočtu se mi pouze podařilo navýšit počet strážníků o deset a kumulací funkcí
0 dalších třicet. Takže by městská policie měla být posílena o čtyřicet strážníků,
kteří by měli více kontrolovat i ty nebezpečné úseky. Daří se nám ale například budovat velký
městský okruh.
K r o m ě zatím nedostavěného městského okruhu kritizovala studie i situaci kolem R43.
U R43 město dělá dvě studie - s R43 přes město a bez R43. To znamená, že věci prošetřujeme
a snažíme se být připraveni na jakékoliv řešení. V tomto případě má ale velké mínus
Jihomoravský kraj, ministerstvo dopravy a instituce, pod které výstavba této rychlostní silnice
spadá. R43 je tak nejvíce problém Jihomoravského kraje.
Vy osobně souhlasíte s trasou R43 přes Bystrc?
To je otázka, kterou už mi dlouho nikdo nepoložil. Záleží na tom, koho se ptáte.
Zajímal by mě názor Romana Onderky jako Brňana.
V t o m případě si myslím, že R43 by přes město mohla jít. Nedokážu si představit, že by R43
byla obchvatem Brna a šla přes šest okolních obcí. Jejím úkolem by navíc mělo být
1 propojení jihu a severu Brna. Vadí mi ale, že R43 byla řešena tak, že se nikdo s nikým
nebavil. Kdyby se více komunikovalo a více řešilo třeba její zapuštění pod zem a podobné
technické věci, tak bychom možná tento problém neměli teď na stole.
Probírali jsme vaši práci. Ale jak se vůbec cítíte po roce a půl ve funkci primátora jako
člověk? Nevadila vám třeba ztráta soukromí? Narážím například na propírání toho, že
váš syn hrál v gay pornu či vašeho milostného života v médiích.
Člověk, který jde do politiky, si musí uvědomit, že soukromí ztrácí. Pracovní den politika trvá
čtyřiadvacet hodin denně a každí si musí rozmyslet, jestli je ochoten a schopen to dělat.
Ale řeknu to ještě jinak. Město Brno je jedním z nej hrdějších měst, které jsem kdy poznal.
Každý kdo odjede z Brna, tak se k němu hrdě hlásí a říká: „Já su Brňák". A já s oblibou
tvrdím, že jsem nej hrdější primátor tohoto města. Je to určitá moc, ale zároveň mám na krku
49
velkou zodpovědnost. V prvé řadě je to ale obrovská čest. Takže tato čest přebije úplně
všechno.
Kdybyste se tedy mohl vrátit v čase, kandidoval byste znovu?
Tímto se nezabývám, protože vrátit se zpět je nemožné. Sice mám na stole křišťálovou kouli,
ale nevím jak funguje. Ale pokud by byla na stole kandidatura na primátora tohoto města
a já se měl znovu rozhodnout, zda budu kandidovat, tak bych do toho šel.
Na svých stránkách máte mnoho koníčků, od sportu přes kulturu. Máte na některý
z nich čas? K d y jste si naposledy udělal radost?
Posledně jsem si udělal radost minulý týden, kdy jsem si šel zahrát tenis. Časuje ale strašně
málo, ani jsem letos ještě nevyjel na motorce. Ale doufám, že v létě to bude trochu lepší.
K a m si třeba rád zajdete? Kde se vám v Brně nejvíc líbí?
V Brně není oblíbené místo, protože Brno je oblíbeným místem. Rád si sednu na zahrádku
a dívám se, jak kolem chodí lidé a ubíhá čas. Je jedno jestli je to na náměstí Svobody, Zelném
trhu nebo jinde. Dneska jsme právě na Zelném trhu odhalovali sochu Mozarta,
tak jsem si sedl na deset minut u Reduty. To byl krásný pocit. Vypnul jsem telefon a měl jsem
čas jen pro sebe.
Co budete dělat až nebudete primátor? Už jste tom uvažoval?
Musím se přiznat, že zatím ne. Člověk, který něco chce dokázat a má nějakou ústupovou
cestu zpátky, nikdy nepracuje na plný plyn. Nikdy se nesnaží stoprocentně. Protože když
se to nepovede, tak si může jít sednout někam do kanceláře. Já mám ale ve zvyku za sebou
pálit mosty. Protože pak mi to dává pocit, že musím být opravdu dobrý, když se nemám kam
vrátit. Takže nepřemýšlím, co bude dál a udělám vše pro toto město. Za prvé lidé
mě za to platí, za druhé toto město miluji a za třetí jsem zatím nepoznal nic krásnějšího než
být primátorem.
Lákala by vás třeba velká politika? Přestěhoval byste se kvůli práci z milovaného Brna
do Prahy?
Už jsem dostal i několik nabídek do vrcholových funkcích ve straně. Já se ale snažím to stále
oddalovat. Jako primátor mám výsledek práce na dosah ruky. Zatímco legislativa se ukáže
50
až poté a ještě tam není přímá odpovědnost. Každopádně se možná ani tomuto nevyhnu
a v Praze někdy skončím, ale teď jsem primátor tohoto města.
P R V N Í M E Z I P R V N Í M I . Roman Onderka se cítí jako nej hrdější primátor. A i přes ztrátu
soukromí a volného času by kandidoval na tuto funkci znova. Foto: Michal Kárný.
K D O J E R O M A N O N D E R K A
• narodil se 11. 11. 1965 v Brně
• má úplné středoškolské vzdělání s maturitou
• pracoval jako mechanik, vozmistr, územní tajemník dopravy a přepravy pro kraj
Jihomoravský a kraj Vysočina, primátorem Brnaje od roku 2006
• je ženatý, má dvě děti
• má rádfotbal, nohejbal, squash, hudbu, divadlo a literatura
51
6 R e f l e x e
V této kapitole se budu věnovat pozadí tvorby všech pěti předkládaných rozhovorů. Předem
vysvětlím, podle čeho jsem si osobnosti k interview vybíral, a jaké faktory hrály u každé
z osobností roli. Společně s tím popíši, jak probíhala domluva rozhovorů. Potom zmíním
přípravu na rozhovory - tedy vypracování otázek. V části o průběhu rozhovorů budu
popisovat samotné rozhovory a případné problémy, se kterými jsem se setkal. N a konci
reflexe pak popíši způsoby, jakými jsem zpracovával konečné texty až k finální podobě.
6.1 Výběr a oslovení osobností
Osobnosti do rozhovorů jsem vybíral podle dvou kritérií. Interviewovaný musel mít něco
společného s Brnem - tedy důležitý byl regionální aspekt. A také neméně důležitá byla
aktuálnost rozhovoru. Tedy musel být postaven na nějaké aktuální události. Obě tyto
podmínky jsem si zvolil z důvodu, aby rozhovory mohly být využity kromě bakalářské práce,
i v některém z regionálních deníků. Tři z nich, jak již bylo zmíněno, také své uplatnění našly
na stránkách brněnského Deníku Rovnost. Tam byly otištěny, jako celostránkové rozhovory
v rubrice nazvané Rozhovor na konci týdne. Navíc interviewovaní museli být něčím
významní, aby přilákali případného čtenáře. Proto jsem si vybíral především osobnosti
na vrcholových místech (ředitel, primátor, prezident).
„Významné osobnosti se stávají prostředníky zejména při aktuálních událostech. Jejich
autorita, znalosti a závažnost jejich projevu přesvědčivě působí na příjemce."5 1
První interviewovanou osobností, kterou jsem oslovil, byl nový prezident brněnského Zetoru
-japonský top manažer Masao Nagase. Aktuálnost zde byla poměrně jasná - Masao Nagase
do vedoucí funkce v brněnském podniku vyrábějícího traktory nastoupil nedávno. Vztah
k Brnu, vzhledem k tomu, že Zetor je významná brněnská firma s dlouhou tradicí, je také
jasný.
Celý rozhovor byl domlouvaný a připravovaný celkem narychlo. Pracoval jsem totiž
v redakci brněnského Deníku Rovnost a ráno jsem zjistil, že mám udělat rozhovor, protože
původně plánované interview se nepodařilo domluvit. Zetor měl ten den tiskovou konferenci,
na které představoval hospodářské výsledky za uplynulý rok a zároveň také nové vedení
5 1
Štorkán a Bauman 1983: s. 17.
52
podniku. Interview jsem tedy domluvil přímo na místě s tiskovým mluvčím. I přesto, že jsme
nebyli předtím dohodnutí, tak prezident s rozhovorem souhlasil. Termín byl dojednán
na druhou hodinu odpolední. Na důkladnou přípravu jsem tak neměl mnoho času.
Druhou osobností byla ředitelka brněnského Masarykova okruhu Ivana Ulmanová. Opět
regionálnost je celkem jasná - brněnský automotodrom je významným okruhem města Brna
a každý rok přiláká statisíce automobilových a motocyklových fanoušků. Rozhovor byl
aktuální zejména tím, že byl dělaný v době, kdy zbývalo pouhých pár týdnů do začátku nové
sezóny. Také okruh dostal poprvé za celou svou historii nový povrch, který byl pár dní před
rozhovorem dokončen. Interview jsem domluvil také poměrně rychle, ještě na tentýž týden,
co jsem ředitelku kontaktoval, přes tiskovou mluvčí okruhu.
Třetí oslovenou osobností byl ředitel brněnské zoologické zahrady Martin Hovorka. I přesto,
že jsem ho žádal o rozhovor „pouze" do bakalářské práce, který nevyjde v novinách5 2
,
tak ochotně s poskytnutím interview souhlasil. Bylo jen trochu obtížné najít vhodný termín.
Rozhovor jsem domlouval přímo s Martinem Hovorkou přes telefon.
Zoologická zahrada stojí v Brně už padesát let a je ve městě jedinou. Každý rok jí
navštíví přes dvě stě tisíc lidí, takže její důležitost, regionálnost a atraktivitu, také nemusím
dlouze vysvětlovat. Celý rozhovor byl pak postavený na otázkách o mláďatech ledního
medvěda, která byla od začátku roku největší atrakcí zoologické zahrady. V době,
kdy rozhovor vznikal, navíc chybělo pár týdnů do půl ročních narozenin medvíďat a současně
do jejich křtu.
V pořadí čtvrtým osloveným byl ředitel brněnského výstaviště Jiří Škrla. Oslovit ředitele
nej větších veletrhů ve střední Evropě jsem měl v plánu hned od začátku. Chtěl jsem ale,
aby rozhovor byl opět aktuální, proto jsem jeho konání domluvil s tiskovou mluvčí výstaviště
na půli května, tedy pár týdnů předtím, než Veletrhy Brno měly slavit osmdesát let
od založení. Tato událost tedy byla ústředním tématem celého rozhovoru, který jsem využil
také na stránkách brněnského Deníku Rovnost.
Poslední osobností, se kterou jsem měl zájem udělat rozhovor, byl primátor města Brna
Roman Onderka. I přesto, že jsem si nebyl úplně jistý, zda si primátor Brna udělá čas
podrobnosti viz výše
53
na rozhovor „pouze" do bakalářské práce, tak jsem se rozhodl jej opět prostřednictvím
tiskového mluvčího oslovit a požádat o spolupráci. Komunikace a domluva byla v tomto
případě asi nej složitější. Ale vzhledem k postavení Romana Onderky naprosto pochopitelná.
Prvně mě tiskový mluvčí magistrátu žádal, abych otázky poslal elektronickou poštou,
že mi na ně primátor odpoví. To jsem však odmítl. I přesto, že někteří autoři jako například
Karel Štorkán a Milan Bauman uvádějí, že písemná forma interview má řadu výhod5 3
,
já raději preferuji rozhovor, při kterém mohu otázky pokládat přímo a mohu na případné
odpovědi reagovat. S mojí žádostí o rozhovor nakonec asi po týdnu ale primátor Brna
souhlasil. Další problém nastal při domluvě termínu. Prvně navrhované datum na konci
května nebylo příliš vyhovující kvůli termínu odevzdání bakalářské práce. Nakonec jsme se
shodli na 15. květnu s tím, že primátor bude mít na rozhovor pouze půl hodinu. Podle
zkušeností z minulých interview jsem ale doufal, že to bude stačit.
Regionálnost u této osoby je opět zbytečné vysvětlovat. Pokusím se zde pouze obhájit
důvody, proč je podle mě rozhovor s primátorem aktuální. V Brně se každý den řeší několik
otázek, na které má radnice města a s ní samozřejmě i primátor velký vliv. Takže z tohoto
pohledu je aktuálnost u nejmocnějšího muže Brna téměř permanentní. Navíc primátor v době
rozhovoru byl ve funkci na magistrátu už rok a půl, tedy i toto, i když ne kulaté výročí, dávalo
důvod pro rozhovor. V neposlední řadě jsem byl přesvědčený o tom, že rozhovor
s primátorem města Brna, které bylo ústředním tématem všech předkládaných rozhovorů
v praktické části bakalářské práce, by mohl celý soubor interview krásně zakončit.
6.2 Příprava na rozhovory
„Účinnost interwiev spočívá v jeho kvalitní přípravě, v jeho jasné koncepci, v přesně
formulovaných otázkách, na pohotovosti novináře a jeho rychlé reakci. Bezpodmínečná je
znalost problematiky - všeobecných i některých speciálních otázek. Novinář při rozhovoru
musí zvládnout všechny vzniklé situace."5 4
Novinář by tedy měl o interviewovaném problému i osobě, se kterou rozhovor dělá,
vědět co nejvíce. Touto radou jsem se také snažil při praktických rozhovorech řídit. Kvalitní
příprava na rozhovor je totiž podle většiny autorů to nej důležitější, co se nesmí podcenit.
'3
Štorkán a Bauman 1983: s. 258: „Technika písemné odpovědi se osvědčuje...všude tam, kde by bylo složité
a nákladné za interviewovaným dojíždět. Mimoto má tato písemná forma řadu jiných výhod, k nimž zejména
patří preciznější formulování myšlenek...novinář navíc může většinou odpovědi publikovat v té podobě, jak byly
zapsány."
5 4
Štorkán a Bauman 1983: s. 17.
54
RuB-Mohl například píše: „Aby se interview vydařilo, je zapotřebí se na ně připravit.
Ten, kdo bude dělat rozhovor, by měl o okolnostech života svého partnera pro rozhovor
a o věci, kterou zastupuje, vědět více než on sám. Americký novinář Cornelius Ryan dokonce
varuje: Nedělejte interview s nikým, pokud už předem neznáte alespoň čtyřicet procent
odpovědí. Podařené interview tak vyžaduje především důkladnou předchozí přípravu stejně
jako strategii rozhovoru."5 5
Před každým rozhovorem jsem tedy prvně přesně prozkoumal všechny dostupné
informace o interviewovaném a otázkách, o kterých bych se chtěl bavit.5 6
K tomu jsem
využíval všech možných informačních zdrojů převážně na internetu a také digitální archiv
starších novinových článků z českých periodik.5 7
Inspirací mi byly i starší rozhovory se
zpovídanými5 8
(ne vždy ale osobnost rozhovor už předtím poskytla). Ty mi podaly důležité
věcné informace a také mě občas přivedly na mnoho zajímavých otázek. Například pokud
v rozhovoru byla některá otázka zodpovězena pouze polovičaté a člověka napadla další
doplňující. Uvedu příklad: při přípravě na rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu jsem
narazil i najeden starší rozhovor, kde se redaktor internetového portálu ptá ředitelky Ivany
Ulmanové, zda chystá nějaký nový závod. Ulmanová naznačí, že ano, ale že zatím nechce
zveřejnit podrobnosti. Do rozhovoru s ředitelkou okruhu jsem tedy šel s tím, že se pokusím
získat co nejvíce informací o novém závodě a snad i jeho název. I přes určitý neúspěch, jméno
závodu ředitelka neprozradila5 9
, se mi podařilo „dojít dál", než v popisovaném internetovém
interview, a získat alespoň informace, které by čtenáři zběhlému v motoristickém sportu
mohly o novém závodě leccos napovědět.
Příprava na ostatní rozhovory probíhala podobně - zjištění co nejvíce informací
a následné uvažování o zajímavých otázkách. N a většinu příprav jsem měl dostatek času.
Pouze rozhovor snovým prezidentem Zetoru Masao Nagase, jak už jsem psal,
byl domlouvaný velmi narychlo. Tudíž i příprava na rozhovor nebyla příliš dlouhá.
Na rozmyšlení otázek a získání informací o Zetoru (o kterém jsem předtím věděl pouze to,
5 5
blíže viz RuB-Mohl 2005: s. 63.
5 6
Štorkán a Bauman dokonce píše: „Spoléhat se na štěstí a náhodu, že to možná vyjde, je přinejmenším
nehorázností vůči čtenáři. Pro reportéra, který ovládá svou profesi, je samozřejmostí předcházející znalost
předmětu, o kterém bude s interviewovaným řeč. To znamená poučit se předem o práci životě, společenském
postavení interviewovaného a o terminologii jeho oboru." Štorkán a Bauman 1983: s. 61.
'7
Konkrétně jsem hledal v internetovém mediálním archivu monitorovací společnosti Newton Media, a.s.
'8
„Novinář by měl nejdřív přečíst všechno dostupné, co bylo napsáno o osobě, se kterou chce rozhovor dělat
(nebo tématu, které zkoumá)." Mallette 2000: s. 15.
'9
Viz dále - rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu Ivanou Ulmanovou s názvem V Brně chci udržet Grand
Prix navždy.
55
že vyrábí a prodává traktory) a jeho vývoji, jsem měl asi dvě hodiny. Ostatně rozhovor
s Masao Nagase byl asi i z těchto důvodů pro mě jedním z nejtěžších.6 0
6.3 Příprava otázek
Interview jsem se pokaždé snažil „odrazit" od aktuální události a úvodní otázky se jí tak
týkaly nejvíce. Dál už jsem pokládal otázky, které mi připadaly zajímavé. O problémech,
které byly ve společnosti řešené, a o kterých se například tolik zatím veřejně nemluvilo.
Některé otázky se možná někdy mohou podobat. Ale je k tomu prosté vysvětlení.
Všechny rozhovory jsou s osobnostmi, které mají minimálně jednu věc společnou - všichni
jsou na vedoucích funkcích a většinou jejich názory a rozhodnutí mají velký vliv na vývoj
a budoucnost podniku respektive města. Proto například otázky týkající se budoucnosti těchto
institucí prostě musely být položeny všem z pěti interviewovaným. Pokaždé jsem se ale
snažil, o co nej konkrétnější dotazy týkající právě té určité oblasti, ve které se dotazovaný
pohyboval. U některých j sem se dotazoval i na samotnou osobu interviewovaného, jak tomu
bývá v praxi u „Rozhovorů na konci týdne" zvykem.
Na každý rozhovor jsem měl připraveno kolem třiceti až čtyřiceti otázek, či okruhů,
o kterých jsem chtěl mluvit. Ne na všechny však došla řada. Ať už z časových důvodů
či proto, že se o nich zpovídaný zmínil dříve, než jsem se stačil zeptat.
Zaslání otázek předem nechtěla až na ředitele výstaviště žádná z osobností. Jiří Skrla
si ale pouze vyžádal poslat otázky, na jejichž odpovědi by potřeboval určitou faktickou
znalost, či třeba delší promyšlení. Protože chápu, že ředitel nemůže znát pokaždé přesná čísla
z hlavy, tak jsem mu vyhověl. Z asi pětatřiceti otázek jsem vybral devět. Byly to například
otázky typu: O které veletrhy je největší zájem? Kolik jich pořádáte ročně?
Plánujete nabídku rozšiřovat? Kolik lidí projde branami výstaviště ročně? Ubývá jich nebo
přibývá? A podobně. Ostatní zaslání otázek předem nepožadovali.
Rozhovor jsem si sjednal vždy s odpovědným zástupcem - nejčastěji to byl tiskový
mluvčí. Pouze s ředitelem zoologické zahrady Martinem Hovorkou jsem se dohodl přímo.
Výběr termínu a času rozhovoru jsem vždy nechal na interviewovaném a sám jsem se mu
přizpůsobil. Vzhledem k tomu, že všechny rozhovory byly s lidmi, kteří jsou velmi
zaměstnaní a zastávají řídící funkce, tak jsem mohl být vděčný, že si vůbec na rozhovor
udělali čas.
Viz kapitola Průběh rozhovorů.
56
6.4 Průběh rozhovorů
Rozhovory probíhaly podle předem domluvených a vybraných termínů interviewovaných
osobností. Také místo konání rozhovorů jsem nechal na nich. Vždy se jednalo o schůzku
v kanceláři zpovídaného. V areálu Zetoru, automotodromu, zoologické zahrady, výstaviště či
v kanceláři primátora na brněnském magistrátu. Vzhledem k probíraným otázkám mi toto
prostředí přišlo vyhovující. Štorkán a Bauman ve své knize píší: „Problematika prostředí,
v němž k interakci dochází, může výsledek rozhovoru pozitivně nebo negativně ovlivnit. Měli
bychom si proto předem uvědomit, zda zvolené místo bude skutečně vhodné...Pro rozhodnutí,
kde realizovat interview, by zřejmě měla platit zásada, že jde-li o čistě pracovní záležitost, je
lépe interviewovat v pracovním prostředí, jde-li o portrét či osobní problematiku, v prostředí
domácím."6 1
Správný novinář by měl podle některých odborníků dávat velký důraz i na oblečení.
„...Neméně důležité je vhodné oblečení. Dostaví-li se novinář na schůzku s významným
zahraničním hostem v texaskách a interviewovaný je ve společenském obleku, může to být
pro obě strany trapné. Společenské oblečení vždy zdůrazňuje určitou úctu
k interviewovanému."6 2
Proto jsem se vždy snažil dělat interview ve slušném oblečení, tedy
alespoň v kalhotách a košili. Pouze při prvním rozhovoru s Masao Nagasem, který byl
domlouvaný narychlo, jsem přišel v tričku, přičemž ostatní, kteří se interwiev zúčastnili, byli
v oblecích. Musím přiznat, že to bylo trochu trapné, ale vše bylo zapříčiněno tím, že jsem
s rozhovorem dopředu nepočítal.
Všechny rozhovory j sem si nahrával na digitální diktafon. Na nahrávání rozhoru jsem
vždy interviewovaného upozornil před začátkem a požádal o souhlas. Ani jednou se mi
nestalo, že by zpovídaný s pořízením záznamu nesouhlasil.
6.4.1 Rozhovor sprezidentem Zetoru Masao Nagase
Rozhovor s novým prezidentem Zetoru byl domlouvaný, jak už jsem psal, poměrně narychlo.
Vzhledem k tomu, že Masao Nagase je Japonec, tak jsem souhlasil s tlumočením rozhovoru
překladatelkou, kterou mi tiskový mluvčí Zetoru nabídl. A to i přesto, že rozhovor probíhal
v angličtině. Sice bych se nejspíše anglicky domluvil sám, ale raději jsem zvolil tuto jistější
cestu, která měla zamezit případným nedorozuměním.
Štorkán - Bauman 1983: s. 197.
Štorkán - Bauman 1983: s. 184.
57
Nakonec jsem ale zjistil, že rozhovor skrze překladatelku má mnoho nevýhod.
Celková doba se velmi prodlužuje a těžko se reaguje na odpovědi zpovídaného. Proto se mi
občas nedařilo z prezidenta Nagase dostat více konkrétní informace.
Otázky jsem se snažil, vzhledem k tomu, že rozhovor byl určený pro okresní deník,
vztahovat hodně k městu Brnu. Také jsem se snažil, aby interview nebylo pouze o číslech,
plánech a ekonomice, což by nemuselo všechny lidi zajímat, ale chtěl jsem ho odlehčit názory
prezidenta z cizí země na Brno. Exotický původ interviewovaného byl podle mě výhodou
a dodal rozhovoru zajímavosti. Celý rozhovor trval asi čtyřicet minut. Bylo trochu
nepříjemné, že se interview zúčastnily kromě prezidenta, překladatelky, mě a fotografa
z redakce, ještě další tři osoby z firmy Zetor, ale u tak významné osobnosti jsem to chápal.
6.4.2 Rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu Ivanou Ulmanovou
Na rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu jsem opět přijel s fotografem brněnského
Deníku Rovnost, který se také celého rozhovoru zúčastnil. Tento rozhovor trval asi tři čtvrtě
hodiny. Vše probíhalo velmi dobře. Ředitelka byla uvolněná a velmi ráda vše vysvětlila.
Pouze se mi nepodařilo zjistit, i přes určité naléhání, jméno připravovaného závodu na další
sezonu. To měl být původně cíl, který jsem si před rozhovorem určil. I přes opakování otázky
třikrát jsem se cíle nedobral a další vyptávání už jsem považoval za neefektivní.6 3
I tak jsem
ale získal mnoho zajímavých informací.
Jediný problém nastal, když jsem si asi pět minut po začátku interview všiml,
že diktafon přestal nahrávat. Baterie se vybily. Naštěstí jsem měl s sebou jeden pár
náhradních baterií. Část rozhovoru jsme tedy museli zopakovat, což navrhla sama ředitelka
a velmi mi tím ulehčila práci. Jinak bych pak odpovědi musel psát podle paměti. I přesto jsem
pak v konečném přepisu použil i některé poznámky, které jsem si zapamatoval a na diktafonu
nebyly. Vzhledem k tomu, že pak celý rozhovor Ivana Ulmanová autorizovala, tak jsem se
nemusel bát případných chyb, které by podle mě mohly vzniknout sepisováním rozhovoru
tímto způsobem.
6.4.3 Rozhovor s ředitelem brněnské zoologické zahrady Martinem Hovorkou
S ředitelem brněnské zoo jsem dělal první rozhovor, který neměl být otištěn v novinách.
Proto tedy probíhal mezi čtyřma očima, bez fotografa, v jeho kanceláři na Mniší hoře,
„Není vhodné vyvíjet na partnera nemístný tlak, pokud si nepřeje na některou z otázek odpovědět." Tušer
1999: s. 108.
58
kde se zoologická zahrada rozléhá. Čas rozhovoru byl podobný, jak u obou předešlých. Tedy
asi čtyřicet minut.
Během interview mi připadal ředitel zoo uvolněný a poměrně otevřený v odpovědích.
Ostatně dobrá atmosféra při rozhovoru hraje velmi důležitou roli.6 4
Myslím si, že to ovlivnilo
i to, že rozhovor měl být publikovaný „pouze" v bakalářské práci. Proto mě tedy občas až
zarazila upřímnost, s j akou kritizoval město, a s j akou se vyjadřoval k situaci z minulého
roku, kdy jej někteří jeho zaměstnanci kritizovali za to, že zoologickou zahradu vede špatně.
Takové reakce ovšem nepřišly hned ze začátku, ale postupem času se ředitel uvolnil a začal
odpovídat více spontánně.6 5
Vzhledem k tomu, že jsem s sebou neměl fotografa, musel jsem i fotografii pořizovat
sám. U podobných typů rozhovorů je podle mě fotografie nutností.6 6
Proto jsem požádal
ředitele, zda by mi „zapózoval" u některého z výběhů. Protože všechny interview jsem psal
tak, aby mohly být otištěny v brněnském Deníku Rovnost, připojil jsem pod fotografii
i vykopávák6 7
s popiskem6 8
, jak je tomu u rozhovorů v Deníku zvykem. Vykopávák i popisek
jsem zvolil podle fotografie, kde ředitel stojí před novým výběhem pro vlky, který jsem
náhodně vybrali. Přišlo mi to ale trefné vzhledem k situaci z minulého roku, kdy se musel
Martin Hovorka cítit, jak se říká, jako mezi vlky, když byl kritizovaný jeho zaměstnanci.6 9
6.4.4 Rozhovor s ředitelem brněnského výstaviště Jiřím Skrlou
S ředitelem brněnského výstaviště jsem se opět setkal, jako s ostatními zpovídanými, v jeho
kanceláři. Rozhovoru se opět účastnil fotograf brněnského Deníku Rovnost a navíc ještě
vedoucí komunikace a P R výstaviště, který občas doplňoval nebo upřesňoval odpovědi
ředitele Skrly. Po domluvě jsem ale i toto doplnění mohl použít v rozhovoru. Rozhovor opět
nepřekročil čtyřicet minut, a to i přesto, že Jiří Skrla odpovídal poměrně obsáhle. Navíc měl
na rozhovor vyhrazenou pouze hodinu a museli jsme ještě stihnout focení, tak jsem se snažil
interview příliš neprodlužovat.
„Atmosféra u rozhovoru je nesmírně důležitá a vy potřebujete, aby vám zpovídaný otevřel své
srdce...Zpovídaný by k vám měl mít důvěru, protože pokud ji nemá, nic moc vám asi zrovna neřekne."
Dočekalová 2006: s. 56.
6 5
„Klíčové body většinou přijdou až na konci interview, kdy je zpovídaný plně uvolněný." Itule - Anderson
2007: 162.
6 6
„Publicistický rozhovor by měla doplňovat autentická fotografie, nejlépe z průběhu rozhovoru." Veľas 2000:
s. 24.
6 7
Vykopávák - název, titulek fotografie vysázený většími písmeny. Čuřík 2005: s. 16.
6 8
Popisek - vysvětlující text k fotografii. Čuřík 2005: s. 16.
6 9
Viz rozhovor s ředitelem brněnské zoologické zahrady Martinem Hovorkou nazvaný Medvíďata přilákala už
přes sto tisíc lidí.
59
Rozhovor opět probíhal ve velmi příjemné a uvolněné atmosféře. A proto i mluva pana
ředitele byla spíše neformální, což bylo na jednu stranu příjemné, ale na druhou stranu mi
dalo hodně práce pozdější zpracování rozhovoru do konečné podoby.7 0
6.4.5 Rozhovor sprimátorem města Brna Romanem Onderkou
Na rozhovor s brněnským primátorem jsem měl mít původně nejméně času ze všech
ostatních. Přesně půl hodiny. Proto jsem se snažil i otázky připravit tak, abych se do tohoto
časového limitu vešel. Vzhledem k tomu, že jde jen těžko odhadnout, jak bude zpovídaný
výřečný, tak to bylo velmi složité. Nakonec mi ale primátor dovolil přesáhnout asi deset
minut. Tudíž rozhovor trval podobně jako ostatní - kolem čtyřiceti minut.
Při rozhovoru s touto osobností jsem se také trochu bál, zda odpovědi nebudou příliš
obecné7 1
. Přece jenom primátor dává jistě podobných rozhovorů desítky měsíčně.
Ale nakonec myslím, že všechny odpovědi byly věcné a podle mého názoru i čtenářsky
zajímavé.
Pouze na fotografii jsem měl málo času, tak jsem Romana Onderku jen poprosil,
zda by nemohl jít před kancelář, kde je umístěná mapa Brna. Proto fotografie není asi příliš
originální, ale vzhledem k tomu, že práce není zaměřená tímto směrem, tak myslím,
že dostačující.
6.5 Autorizace7 2
rozhovorů
Většina osobností, se kterými jsme dělal rozhovor, projevila žádost o to, zda bych jim mohl
později poslat rozhovor k autorizaci. I přesto, že u interview, které jsem dělal také pro
brněnský Deník Rovnost, bych podle doporučení redakce neměl autorizaci povolit, rozhodl
j sem se interviewovaným vyhovět.
Nepovolovat autorizace je doporučeno dokonce v bodě sedmadvacet Etického kodexu
Deníků Vltava-Labe-Press a. s. , kde je přesně uvedeno: „Platí obecné pravidlo, že redakce
neuznává institut autorizace rozhovoru. Pravidla vedení každého rozhovoru domluví člen
redakce s interviewovaným předem....Clen redakce nedovolí dodatečné zásahy do textu
blíže kapitola „Konečná úprava rozhovorů".
7 1
„Lidé, kteří jsou zvyklí poskytovat interview, mohou působit dojmem, že odpovídají, i když vlastně neříkají
nic podstatného. Toto umění ovládají zejména politikové. Novinář tedy musí stále zvažovat, zda na své otázky
dostává správné odpovědi." Mallette 2000: s 16.
7 2
Autorizace znamená souhlas zpovídaného s konečnou verzí záznamu buď formou telefonického, nebo
písemného potvrzení. Osvaldová 2002: s.82.
60
rozhovoru, které mají jiný než zpřesňující charakter. Nedovolí zejména zásahy,
které pozměňují smysl původního vyjádření. Shlédnutí textu rozhovoru interviewovaným
před publikací je zdvořilostí, kterou člen redakce může a nemusí poskytnout."7 3
Pokud tedy osobnost o autorizaci požádala, tak jsem ji alespoň upozornil, že jde pouze
o opravu faktických chyb, a že nebudu dbát na jiné než tyto opravy ohled.7 4
S tím také všichni
souhlasili. Autorizaci si nevyžádal pouze ředitel brněnské zoo Martin Hovorka a primátor
Roman Onderka. Nejspíše to bylo tím, že oba dopředu věděli, že rozhovor nebude otištěný
v novinách a bude použit jen v bakalářské práci.
Při autorizace rozhovoru s ředitelkou Masarykova okruhu i ředitelem brněnského
výstaviště došlo jen k menším úpravám a hlavně k zpřesnění některých odpovědí,
takže musím říct, že autorizace měla na konečnou verzi interview poměrné dobrý dopad.
Problém nastal jen u autorizace odpovědí prezidenta Zetoru Masao Nagase. Interview
jsem totiž sepisoval až následující den po rozhovoru. Ten samý den měl jít rozhovor ještě
k editaci a do novin. I přesto, že jsem jej poslal k autorizaci kolem jedenácté hodiny
dopoledne a upozornil jsem, že je potřeba jej poslat zpět s připomínkami co nejdříve,
tak se k němu vedení Zetoru vyjádřilo až kolem čtvrté hodiny odpolední, kdy byl rozhovor už
zeditovaný a poslaný okresům.7 5
1 přes to, že jsem připomínky k rozhovoru do redakce poslal,
tak se do konečné formy neprojevily. Naštěstí se nejednalo o příliš závažné chyby, kterých by
si běžný čtenář všiml, ale i tak bylo trapné vysvětlovat vedení Zetoru, proč jsme jejich
připomínky nebrali v potaz. Například jedna z připomínek byla k odpovědi na otázku: Jak
vypadá takový moderní traktor? Čím se liší od starších? V odpovědi pak prezident Masao
Nagase říká, že moderní traktor má také moderní vybavení jako jsou například vyhřívaná
okna. Místo oken měly být ale správně zrcátka. Další připomínka nebyla ani chybou, ale spíše
zpřesněním odpovědi. U poslední otázky, zda má Zetor problémy najít kvalitní zaměstnance,
mělo být doplněno, že spolupracují nejen s univerzitami, ale i učilišti. Drobné nedostatky
rozhovoru byly možná zapříčiněny i tím, že rozhovor probíhal v anglickém jazyce.
Etický kodex Deníků Vltava-Labe-Press a.s., odstavec 27, s.7.
7 4
Například Jaroslav Čuřík ve své příručce pro studenty žurnalistiky nazvané Jak psát o autorizaci píše:
„Autorizace textu je ze zákona nenároková. Neslibujeme ji tedy. Samozřejmě je nutné posoudit, jak závažná
a potřebná informace pro nás je a jak důležitý do budoucna pro nás zdroj je, abychom ji odmítli nebo naopak na
ni přistoupili. Pokud už se na autorizaci domluvíme, pak jen těch pasáží, které se týkají našeho zdroje, a to
především přímé řeči a věcnosti/správnosti textu. V žádném případě nemůže zdroj zasahovat do skladby, obsahu
a kontextu článku. Je to vaše autorské dílo, malíř by si také nenechal mluvit do podoby svého obrazu."
7 3
Celostránkový Rozhovor na konci týdne totiž vychází po celé jižní Moravě. Tedy v šesti okresních mutacích
Deníku v Jihomoravském kraji.
61
6.6 Konečná úprava rozhovoru
Upravit rozhovory do jejich finálni podoby mi u každého z nich zabralo asi nejvíce času.
I přesto, že všechny interview nebyly nijak extrémně dlouhé, tak jejich přepis trval hodiny.
Navíc následná stylistická úprava, výběr toho nej zajímavějšího a zkracování rozhovorů, také
zabralo určitý čas. U většiny rozhovorů jsem rozsah musel krátit zhruba na polovinu, protože
celostránkový novinový interview, pro který byly rozhovory dělány, má asi tisíc až šestnáct
set slov. Pouze interview s prezidentem Masao Nagasem jsem musel zkracovat jen
minimálně. Bylo to zejména z důvodů, že odpovědi Nagase byly občas příliš strohé a také na
rozhovor nebylo tolik času, kvůli překladu z cizího jazyka. Při přepisu tohoto rozhovoru j sem
měl celkově asi nej větší problémy. I přes výklad překladatelky jsem musel mnoho věcí
z odpovědí překládat sám. Občas totiž překladatelka některé odpovědi zkrátila a soustředila se
pouze na podstatu věci. Vzhledem k tom, že jsem chtěl při rozhovoru dosáhnout spíše
autentických odpovědí prezidenta než faktických informací7 6
, tak j sem tedy z diktafonu
překládal odpovědi sám.
U ostatních zpovídaných takový problém nebyl, jenom bylo občas obtížné zkrátit
rozhovor na požadovanou délku a přitom zachovat všechny podstatné informace.
Ze zkušenosti vím, že je občas nutné (a zároveň povolené) měnit pořadí otázek.
Já jsem ale toto přeskupování neměl zapotřebí. Vždy jsem se totiž snažil v přípravě
na interview přichystat si otázky v takovém pořadí, aby šly logicky po sobě a zároveň na sebe
co nejvíce navazovaly. Popřípadě j sem připravené pořadí měnil pohotově až při rozhovoru.
Když například interviewovaný zmínil v odpovědi problém, na který jsem se chtěl zeptat
až později, tak jsem otázku položil dříve. Například v rozhovoru s ředitelkou Masarykova
okruhu se Ivana Ulmanová v odpovědi týkající se možného konání formule 1 v Brně zmiňuje
0 tom, že by nechtěla případným zvýšeným hlukem, který by formule vydávala, dráždit
okolní obce. Proto jsme hned položil otázku - jaký má okruh s okolními obcemi vztah,
1 přesto, že jsem se na tuto věc chtěl zeptat až ke konci. Jediná změna v otázkách byla,
že jsem občas některé odpovědi spojil, když byly příliš krátké, či rozdělil otázkou pokud byly
naopak příliš dlouhé. Některé odpovědi jsem také občas vynechal úplně celé, pokud se v nich
například neobjevila žádná zásadní nebo zajímavá informace. Další úpravy byly už klasické
stylistické úpravy. Ne vždy je totiž možné přenést mluvené slovo na papír. Hoffmannová
například o úpravě rozhovorů píše: „Je-li novinář k interviewované osobnosti taktní, nechce-li
7 6
„Spontánní odpovědi jsou většinou nejbarvitější." Itule - Anderson 2007: 162.
7 7
„V rozhovoru nejde jen o kladení otázek, ale o poslouchání. Musíte na odpovědi umět reagovat a být schopní
zcela změnit to, co jste si připravili, pokud objevíte zajímavou informaci, která za to stojí." Dočekalová 2006: s.
56.
62
ji ironizovat, karikovat nebo diskvalifikovat, upravuje nepravidelnosti větné výstavby,
jako jsou např. vágnost, opakování, pleonasmy, rektifikace, elipsy, anakoluty, hezitační
výrazy, nefunkční pauzy a nežádoucí průvodní zvuky. ... Z jazykového hlediska je žádoucí,
aby tlumočený text zachovával podstatu sdělení a aby odpovídal jazyku daného žánru, pořadu
i individualitě externího mluvčího."7 8
Nejvíce těchto stylistických a jazykových úprav jsem musel dělat asi u ředitele
veletrhů Jiřího Skrly. Jak už jsem zmínil, rozhovor byl veden spíše v neformálním jazyce.
Tak jsem musel mnoho hovorových výrazů vynechávat či měnit. Například místo hovorového
pojmenování „Brňák", které ředitel stále používal, jsem musel vždy nahradit spisovným
slovem Brňan a podobně. Přesto i tato přirozená mluva dosti rozhovoru přidala. Například
různé přirovnání, které ředitel používal7 9
, interview dle mého názoru dělají zajímavějším
a čtivějším.
6.7 Medailony8 0
u rozhovorů
U každého rozhovoru je připojen krátký odstavec se základními informacemi o zpovídané
osobě. Vzhledem k tomu, že všechny rozhovory byly psány tak, aby je bylo možné využít pro
brněnský Deník Rovnost, mají i tyto medailony stejnou strukturu. Nazývají se „Kdo je..."
a obsahují následující informace: datum a místo narození, vystudované školy, předešlé praxe,
popřípadě podrobnosti o rodině interviewovaného a jeho záliby.
6.8 Tvorba titulků a perexů8 1
rozhovorů
Titulek a perex jsem vždy psal jako poslední. V perexu jsem se snažil zajímavě uvést čtenáře
do problému. Vzhledem k tomu, že všechny rozhovory byly postaveny na aktuální události,
tak v perexu nesmělo chybět vysvětlení, proč vlastně s interviewovaným rozhovor zrovna
v tomto období dělám. Také jsem se v úvodním odstavci vždy snažil zmínit alespoň některé
zajímavé informace, o kterých zpovídaný v interview mluví, abych případného čtenáře
nalákal.
Stejně tak do titulku jsem se pokusil vybrat nej zajímavější citaci (přesně podle praxe
u podobných rozhovorů, které v brněnském Deníku Rovnost vycházejí), která by mohla
7 8
Bartošek 1997: 55.
7 9
Například přirovnání veletržního průmyslu k pohořím a podobně.
8 0
Medailon - portrét osobnosti, charakterizuje vybranou osobnost, uvádí základní biografické údaje. Osvaldová,
Halada 2007: s. 117.
8 1
Perex - stručný úvod k dalšímu textu obsahující základní informace. Čuřík 2005: s. 16.
63
čtenáře zaujmout. Při rozhovorech, které byly zároveň otištěné v deníku, jsem byl také
omezen prostorem, který editor8 2
titulku určil. Mezi podařené titulky bych řadil například
ten k rozhovoru s ředitelkou Ivanou Ulmanovou - „V Brně chci udržet Grand Prix navždy."
Jedná se totiž podle mě o informaci, která se ještě nikde jinde v novinách neobjevila (tedy při
mé přípravě na rozhovor jsem na ni nenarazil) a přitom je velmi zajímavá a jasná.
Editor - redaktor odpovědný za celé číslo novin, nebo za jednotlivé strany, upravuje do konečné podoby
příspěvky. Osvaldová, Halada 2007: s 63.
64
7 Z á v ě r
Rozhovor je podle mnoha autorů jedním s nej žádanějším žánrem současnosti a je i čtenářsky
oblíbený. Snaží se ukázat lidem věci a osobnosti pod novým světlem. Něco jim vysvětlit,
něčím je pobavit. Přitom to, co vypadá na papíře velmi jednoduše, má za sebou velmi těžkou
a zdlouhavou práci. Tu jsem si mohl i díky předkládané bakalářské práci vyzkoušet na vlastní
kůži. Svoji mnohdy zdlouhavou cestu jsem se pokusil, co nejlépe popsat v reflexích interview.
Při vytváření rozhovorů jsem šel ve stopách zkušených autorů a pokoušel jsem se
porozumět jejich radám a snažil se jimi, co nejvíce řídit. U všech zde uvedených rozhovorů
jsem se pokoušel o jejich kvalitu a o to, aby byly hlavně čtenářsky zajímavé, což je
samozřejmě cílem každého žurnalisty. Vzhledem k tomu, že i tři z nich byly otištěny jako
celostránkové rozhovory v brněnském Deníku Rovnost, tak myslím, že se mi tento cíl
podařilo splnit. Kromě rozhovorů jsem také analyzoval využití tohoto žánru v Rovnosti od
roku 1989 dodnes a doufám, že jsem tím přispěl k dalšímu vymezení tohoto žánru v české
žurnalistice.
65
S e z n a m p ř í l o h
Příloha la: Pařížské cíle krasobruslařů 67
Příloha lb: Strava, nechť j e zdravá 68
Příloha 2a: Zodpovědnost bez pravomoci? 69
Příloha 2b: Kde myš je malá a žába veliká 70
Příloha 3 a: Svoboda je nám nadevše 71
Příloha 3b: RT Time 72
Příloha 4a: Rozhovor 73
Příloha 4b: Nožíři ze zahraničí mají lepší přístup k dobrým materiálům 74
Příloha 5a: Místo už jen pro nemohoucí 75
Příloha 6a: Rozhovor s prezidentem Zetoru 76
Příloha 6b: Rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu Ivanou Ulmanovou 77
Příloha 6c: Rozhovor s ředitelem brněnského výstaviště Jiřím Skrlou 78
66
P ř í l o h y
Příloha la: Pařížské cíle krasobruslařů
R O Z H O V O R N A K O N E C T Y D N
Povinnými cviky mužfl o originálním programem sportovních
dvojic bude v úterý ¥ Paříži zahájeno mistrovství
světa v krasobruslení. Barvy CSSR budou hájit tři závodrozhodovánl
dost zäle/í l ní
tom, koho rozhodčí znají a
koho ještě závodit neviděli.
nirl, kteří se představí ve dvou kategoriích. Mezi muži na- Po zdravotní strance jsou oba
stoupl Baina « v tanečních párech jukJavá se Šimečkem. r pořádku, potíže fuklově s
Pařížské cíle krasobruslařů
Do „dějiště iampionétu odceäuivalu
malá Cg. výprava
er* odpoledne, ale jsste
Im (sme se stačili zeptat
na podrobnosti Koleni startu
a Šancí noSich mivoduíku
ústředního trenur« Ing. Ivans
Bftsíktí, který bude v PfifíSi
vedoucím najucb zAvoůwiM.
» Nejvíce s.i Mmozfojmfi tít*
kA od Barny. Na ME napěl,
ala tentokrát liudé mít další
konkurenty v zámořských
krasabrtularíoh jaké jsou tedy
jeho ambice?
„PMn* Je důležitě. 4 9 náä
nejlepší současny krasobruslař
je zdravotně v pořádku i .
na nedávné prověrce v Brně
absolvoval cjfilou volnou, zajel
výborne a tak by mě) v papi.
íl předvést sedm trojitých
\
skoků. Pokud se týká zámořských
závodníku, nejsllrjéjSí
budou Kanaďan Browrung '«
Bowmen % USA. tl budou bojovat
o medaile, Ale Jak se
vyvine situace na dfilfsích místech,
Je složité odhalovat.
Bdrna byl loni I předloni na
osmém iníste, v planu mame
mírné zlepšwii. Hifi nebude to
snadné. Dps.t nikě bude zaležet,
zda se v Vami objeví
Prjťrenfco, který na M E chybět,
pak by se přidal další
tĚíky soupeř."
«, Mnohem nižší plény máme
zřejmí • tanečním párem?
„Tí budou snít nejvetži smůlu
především ve skutečnosti.
£e se na MS představ! poprvé.
Při konzervativním způsobu
třlslem jsou zažehnány. Ocekiivúme
umístění těsně za
první desítkou,"
«, A ca týká tavortln v
ostatních disciplinách?
„Ve sportovních dvojicích
zřejmě znovu uvidíme na
stupních vítězí) tři sovětské
pary, tčiŕké odhadováni petM
soutěži žen, Vedle obhAjkyní?
titulu Leisruarové sé o
zlato bude uchanet takó Kudavvovíi
2 USA a především
Itovä z laponská, která by
měla ve volné předvést 1
trojltáho axela. V mužích se
rlévš nejvíce Šancí Fadějevovi.
v tancích jsnu zřejmě znovu
bez konkurence závodnici
SOVĚtSkĚbO SVBZU,"
Hovořil: IVAN MARŠÁLEK
67
Příloha lb: Strava, nechť je zdravá
S PROFESOREM ZDEŇKEM MATYÁŠEM HOVOŘÍME O HYGIENĚ POTRAVIN
I>JIU« pokrařu^aiini (fruhíin friatl rnxhuvorii N pPadnlm irJIinr
alkám v uftaru hygieny potravin profsKurciin ZJ^nkam Malyal«n
• Vyankfc ikiíy valerlnAral v Hrnft. První eaat Mtmdila
ratiiJ ft«ij*fi pnmivý oM«i, oni doknmiFniup vala dopily.'•
lalaaíly. Vintartrm k tomu, 28 ttma |fi dříve připravili taufear
ntfitnk, nu kiffrn liom •nudmta Malyii odpovídal, díilii dirtsiy,
kteří au oilnitiiilntiř. pradárn* a ndpuvfrlli H'*fn|nim-tt nn ziWiir
Jjl přlpraviMtdhi* nerlilu.
l»ké J m u n b n a n r f u í r r i k y n n
k v a l i t u p o t r a v i n ?
Polraviny, vCetni pitné vody
u m:ncr,Vlníi:h vnd, muai být
EOTOvorn« twřnvsdné a mo*«|l
"t potřebnou biologickou hodin.
Til /.nann'mi. in ncMílél!
ifl Älkrablotoglcky r,C';,i ;|nnk
nnruínnB, nesme,! . vzbuzovat
•úpflř, nesůHÍJI Ifl n»3!n«mŕhrj
ijil pDr>eiíelébo původu
6 Biustíi odpovidu; pjinlUiviara
príslušnýVo předpisu.
(Nopflklnrt vyhlášce mínlstei--
:v* luJrdYociittrvj ŕ, 45 x* dne
ísrvna 3998 o vytváraní n.
utľiran6 idravyrh ílvotnííh.
pudminsk.)
Ir M A m u . ú p r a v u pobavia
peniiTflU rliinfr c l i a m l i : ké
konsrrvarm prostradky. Co
I 1. u c Ti. irl i,. r. L:., j,;;,,!,, puBŠtfií
K vfittot a 6t*aTfl potravin
•V inól pouiTvfil eteotodých látek,
napílKInd barviv, konznrvaeolch'
proitfinikil, nromauckítb
a jrných prísad, fen iŕhb
d r u h n . v I. Iľlľf-n mnuíslvl M
i B lakových p D d m f n v k , kwte :
n e h y * ! ! ! hlavni hvgtenlk f!s».
Cndritovanf tecljlo r-aaad \o
pfedmf-tam (SlniiostJ tirginú zalifvapcfoh
st« kontralau hygls•
-Ir.ivia
Do il infiSama predstavil pur)
po|mnm hygiana potravinf
Potil'! clnf;nl<:* Code«, AlUneo
larlu& IFAO/WHÜI Jdu o w u
hra podmínek a opatf&ní, Kts
It |son nutní prú vyrúbu, zpííeůvňni
skladovaní ÍI rUstriburl
pitlrav.o. aby byla zabezpečena
idriivotnl n hyftlenlnka rlflíSvatfjňňít
a blojbjfJtkä burinala
p'rjiTnvin.
Strava
pPiUJad Iftlkfl H(ivy. pfíUíVäira
kadmium prídavní Idrky do
potravin lako |« slutiiiníit sodný,
kotiiauilnanty pB&Ucidň.
tirrblrldn a radloüuklldy, [aka
napTfkinrt ntrcnclum tň.
a |lnfi.
U a H l u l A l k a i ŕ i i i i r » ř f l t i n a n
v y s v i ' N u i i i p n i n i i i p o t l v n t e l u n
potravina '••i- r».-. s » . t n a m l a r
m l a JĽ I mi v .IÍ i'
Poilv.-itnlní píilravínu |b
idrayotoe netavíidno, blotoglr;
ky hwlnotnfl, « přtetilvTřml S E Ď V E Iovýml
víaslnsítmi. ktertumnäAuJ!
(fiíln* pfíjeeí. ttífivénl a
vyuSltl v íÄm ŕnovflknr
i i s l n na t n k ň h o v o ľ l D b i u l
o g i c k é l i o d n a l é p o l r a v l i i i I Va
N E C H Ť J E
Z D R A V A (2)
IlovoDiose o l ú r a v u l u l n n i ä . v
a d o s K t l potravin, co fa
podmldkau7
Zdravotní nazavndnffit pxntNHfi
|« dorfl«na tentíy. nelsou-ll
ptrtbmtiy v inf*Kínfch nebo toxických
dStrkácíi v Untravlnnch
tito patojsenní Inetnoí vibíiiul'i.il
CilnlirrlŔ: baktéria Cl |ejlcli
tOkftty, VlfV, (I.H4'Bj|t», iDBSckí
pcbdUkty pliSQt [niykr>tiilinyj.
DiSle roMltnné jedy vietne tokiňů
řas, |rdv hab, Motoulny
avífni. lejinéna ryb b jmírh
vndnrch ílvořlcbo. DSle se tl»du|l
ííienilľkŕj líiixv Jako cav.t\ii:li
|řriM!ť:iiáitíjh:i-:;
i odpovědích
jata tento tamilD nikoli
krAt poixll. Míhlšta lyuvřllli
fitfii.Sřům ifljl piidtl.iln?
BlolOijIrky liodiiotná polrsvlna
Je takoví, kteří míl kvalitativní
: lívantltntivníi faholrt'
tiprlmtilni ninři-nl. i.r- lůjll^ajle'
nejen iiclinvfi\ii1. nlr; i mzvl]anl
viath cíitncatl lidsisciiD orjrn'
ntsmu n ncvyvnlAva nljoké nif
pflinlvi umřiiy. BlotaglcŠa
hodnota Je zeimena dána ronoztrvlm
loXlídnlcti ilvln, mini'
Hlnlcb líiek, y'Umfnfi n vlákniny
pro eeio nazbyfňýíb. ZA-
1
kladniuil. uvinoml l«ňu bílkoví
ny. cukry lílvcldyl a tuVty. |
Wlell nejen na Jejltti mno&iivi,
n li: IÍ! nn kviUtB « na. vií>írm
iiéra pomeru.
Cleníŕ larmlav Chalotoplca »
I j r o a ae pla. «o i n s m a T i S v t n i t
p o r o v n i i a potravina. HAMtk \i'
vftvellltí
|',M6 PoruSsitiou. dťtya mk'
nažyvólinu tdlfovanou. puiravl:ir,u
iiniiTÍnii! tu, kdo byty lifl
zpmcnv<nl. balBňl rtaba tlistrlbud
pIiaiTiy vbintnrisl! uv*d«Jlc.l
spotifdWteje v omvl V podštot*
(de o pntrniíinii, k ntJ
byty Tifiňlir.y i.lil, mrní hudnútné
lítlfy ňeíi nciiivilEiii HTÔ
mradky uprŕivu|lcl itffijcwl
vlaBtnóí.H puiravíny. RnvtiŘřlin
KnJ^tí)ttůívatpotrnvlnu kterA
jilana apotMMteie tpttsnbam
avůbo tjolrnl, nebu kteri |a 00•SpravnS.
laleírií rwmiCeua.
Můírtll «"( li.Mik rlitni |ví 1
klauy'f
Idn ilApMkldd nflbbŕrtuku H
pfidovúnf vody do mJokn, pWJtndu
Jemnfha pisku du kořeni,
nebo nastflkAn! m*|ůuiiu vodou
a podobní. Chíl vsak 'idAminlt.
Mravoinl nezavadnosl
|a nadřazena vlem n«t-il:irm ví
knuitiim cbaroktflTtófikím, kta
rřnh |n n.-ipfíklad u miss dí»rl
I.íkl.-1'iníľli kleľé as d«l« dnít,
Irlfl V{i)k ui o detailní ipcrltikur|.
ktecou ifcjm* mtol Iřeba
v úrovni obecni po'.ňliv naíebo
rozJiovoru daia rrizvadít.
rí"'3krernv*nl|
CTtpravat* MIROSLAV
68
Příloha 2a: Zodpovědnost bez pravomoci?
i R e p o r t á ž e , úvahy, rozhovory, d o k u m e n ty
O tom. c o t r á p í s t a r o s t y n ě k t e r ý c h n a S i c h m ě s t
Obchod byt g til I < pNdtt»«Jch letoch vidy leooafeni o* vritf H O J B , prohirrav
•( líuroulcivuly a niiak nířntlly. Co wícf ta půlléto „I úbjokllfnJDb dOlodtT
ueiiu! Najednou — proniknutím íonkroninlltu M t«dy hnulý, viníka konlurunf nl
(•rnKfuifi. do pM>dř|»n m vrací nota K aikasniktirt. Pralo tolik nadíjl tklěddme
re prlrariiace, do iťiadalfli »J"an va rtiru obchodil a ilnloh. Fatfl nuk
n au ni b neowtJídt pravidlům, i« I exlfŕmu pľoclitiíjiue di> ritrrmu — tik
j („j ( M , E adflall I »u*d vielOk HD riechnu. ía to ale rutnl lak upíři |<nlnudachd,
o lom J»u»e hovořili <e ttaroitou 2d"íru nad Slaa*an OHaH Jurkem a laké
läffHUDiliBB M»*t*k*ho OMd" taortél ln$. Stínljlavem Kupnlem.
,«y (sne vWcbn.1 pro to., aby prlvaMaca
probŕhla. Fro^c-íc jedlrsl! caa s »
til konkurwire mile pó«ra»H kupujte ih.o
do lakové police, V JaSé mí bp*. Aby
íi pľstKI rád nokoujlt, byl Vzprnfl obsioutín,
Prlvitiidce pomOíe (akd víenn
liJem, kt<?N v minulosti [ednnduSe Dnsnjihll
podnikat. Splní rts íFrjmé íen na
aiou sJrmiílth puliu — portnihoifrlilm i ku­
pujícím.
FřMlo sl vSak mv*![Tnn. ío Uy <n mřlOJ
rertlo J I M K C J rjjírcůůdu M Mitrnlho
..i íoukrum*. :r)mPn» u provnioven obchodu
a ihilfb, uíkufei Rovi ( íl<r*lní,
podia toho. <:iic pflvorlzovnfte ((Mnotkv
přilnou kooil*i do rukou. Domníváme le,
,i kdyJ flkilm my, mluvím flrn 3ii rodu
I pfnviľnou řa»t nftísho MHupIlílitva,
.i iDuioinr | id irat-osty dfllíítti civí
vftlich máti Sdarskehu okrciw (Nov-*
M*»tO ni Marflvfl, Bvtfflci Dnd P»rd««|
ňom, Valkt Menná a Vilkou Bliat], Si
by rAdtiltfffl míl* bytttnoHOlnodiernuA
Í.I«JHI* TFdtt procos prlvatlMC-í, podifftt
k» nji Mn. Kutím Alt |tkotay nuken i<*ly
; C U I J I mimo ngn. nor* u-li pwil Rjtn. Důsladký
naiiíiiAvílwiíclí, ctiybnych kroků
iiiíptlíknou ootleab mlnWdrttvu pře) priv*tlwe|,
ani Dkr«*nl prlvrtn*nrftí huniiki,
din o«ia na rn*nlc1; ,)a jwcn, Id *1«fMtO
moll] |(Mta, itby «5 O O»« i o
mtwľ
AID W(o» M k itttMná' priťiTiijcj.
Stojlma prad .prYniBH au»ŕsini. Níip.řlh»B<l
u A M ja du dT.uby navrlcae oct,i optika.
Tato prwoíoyiw nanat tán«i. rrv
II koupil oplIK, íPeJtnr «t to VflMna ní.
kast. kdo Duda prtidívm porfey a bj/mib(JAy,
tq TJ»U (<nia|iel. oltCaní íávisir
aa Dríllch pak mo+iou l»t pro riA
du Nového M8*ra, HaoKfkoía awdu aoba
ůa Sfrut...
Anaho nim dalt do «ukct naíai dyfl, r
1íř^e
' 0 t > e
budíiu B Ó 0 6 9 8 J J * savřenř —
kdoví kap, o fa*ťg sol Offli nl.íapstao,
le prodejny HJ*t4ftbu dr»ferlžiat,
Kdybyctioni se rje^voli, i^jj by
íi É r ' ^ h ' ' ' ' 73 pftt£«m pb(T*Pr
e j
*ia n
— íttmy nkmnl
ľ, ľ.rf 1 Vonils* *0BÍ£ na»i|lnja, hi
-i na* budou amvet choditfcopoviirohlíky
* íaStiObofeonctroes!* n> dru!t»,
PriKO proto tav etieemí, 4irV ^ko prutiťiriij
ůtinikutajůjii v ekreiniťíi ppl^atliiirtCcIl
komialch byU iejlisn fitny | \\.
at x obeeqícb- l»alusjtelstev, řtianiko.fci«
nlkrlo natvoni, tuj[f n«n* M l Seinou
to*)ovMi»o»T - knl pomlčkou, uň|
V0í» mí»1u. Co kdyí ruinoduje £ úrtVtti
" p i r f n t k í t J l i
jíioe u lom l p05l?ncs CNR n potjdall
jn, aby s ťoulo situaci Euřníímlll ministra
ÍřSii-i. NVpřiřaduc nám mtlí norroaitií,
la len, kdo m» r.id-jiovlklnait, ie oddálím
rjd pravomoci. No s ta se tady prdví
sbilo — odpůvfidnúst is na laalopl!«-9tí[
a pcavoínoíl rolS kotniw. NtjmoTiti.
«i vjm.iri. ala m-ím pt-f-it. la sa ten »omý
mudcřl pouílvA sis nc^r0V04iialn4 JK-H!iciloky.
1'tecg nonr ifejne iavřit proiiejiiu
v Friiío, k0« sluír ]*! dSI n^TUvku ir.imv.3il,
a ailratiiciva( oíietiud tia uie!i;ini
W«l«.
Sfcrosííi Drto 2ur?lř md ífa'írt/ ptňou WaWÍ.
(VíííJtiiil r7iit ulfl* náptírft/, ía* M/títl/
Žďáru nad S&fawiu proipi-rřtti,
PÍrtB: }1oi«n« Kupťlk:í>yá
Námi by kft j)b'!iiíopitt!i:ilt 1 <iW i&;imcl
o podnikaní, aln 2<J*m kaliillrufalat
íhykíff tibyicié prítórory. TO, CO
u?0lňuil íolpiidSvijot to tifííifilsnce,
a e:VÍJ - Ciieatu* tskio xAbrákoijpaúííi.
iníoín)0»«n
Kdyf vink ilovflX vyuloupl i podobnymi
nir-ury. IJIJC ho okaroillí iaípou porlwHv.il,
Jn 1» np|M » tnlníiloyi dobou,
AI* v moto pítpádi to neplatí ani naíiodou.
|*»w ,pc.li»to]nidovV' íioxosirt. M
tytík, díla! |»»m plodchoul Idta pfnvAi-
n*:
v i.'c-inliíkýeh imjfftvtcft. Po «lf»dnl
íkolo la.-iíi m odaoíiflt tok v Ruiym Sn
rgiíifovsin letdku. « tím pyl 4«" *ntr
C«Wjo cieim diníliio ílivota:
Tdkeit |.i opr/ivdw vitím vfw;hny posttivtit
»m*tiv, kiorí ndtn vfvu| pfinsij.
ute uniím i* Mdli idrawynii rotuiufm —
A 4 tťjliĽ.rg punlBilu pl prjVAtLluLni proc*»
bftoVnc utt."
• lak |e nyní — pFed prWI ankel —
MHimoan.i va íefaru ttsi £aiaiiut< jindnikaielíki
rLaoůtty
,Crvm s« r.i­.t,ti do podnlftAnt pothopilelnä
tstjikafi, mame f« no níWtatl,
u leleapienlfiB nídraH." MJta loj. SlaníHav
Kopal. n A Í B dôft m u! 1 rozval
mufatt. Mime t*nM«». leditícM hrmy,
5íttí» bi\ retniorejuiacl wto^/loi Iv trviť>:li
I y ořgDĎiziKtK poťitaCLrřa prosr-j
my. ríiílovTií kjfjic-IMdíe. porjnlkjit v DntihortB
»aílna]l l nSktorí vfrobnl oonniky
— Lirruni Ve.kfr MeiiMtľ chce otavil*
infl.íkavcií proííajmi, |9(tl. wtaíétd
™to ' .mlSiny bir.. OtmoonS ttffňkf iiji
íod IihDinornvfdtyen pritírěi) n»'bi*l'- ibo>
j.i 0 3
P*JíB, .SvO\i IrradehliJ M4]t
• W «?Ä*T*' l"M ealjriiy ' Iihlitv-x —
výrobky; niahfíejj pocnopltotós « níííím
otKľhaduliii roepítlu. Svs obíitody provtvmil
o n ia l e t semřdshka dru**rva
ftapHklad Zo Nllkov vneoq Velkn t<>%0nic»,
podniká f pimnínMihí poontÄ 2<Iar
nad idiavou,
r>!ívyklit nu nbchodfil tltino-.i crltft na
hoúi."
B IJU al r.hce Iďtnkl rsdolc* opaltora
pruit;,Hlky * ptiuien U.tw i:.'
„Sekla určití v?MY*m diniokaCnlctt popUilk<J,
kt*rí pflmtuíť ooacnlmu ůříitu 1««o
nÄlcni," v.-;v.Mluin *t»iM«a O, Z«rnk.
.MA il»Tal míil» t*(lú trnba ZáarsSio
KfoJiinr, CMks. kltřou bvhga mobil
ad tileb Udat JÁKo o4|ttm. ny mdlilo i.r.ii
roontit foiidftl pHspírok do nníi pokmapudniko
—-• TíjikréinÉ
ítfírikí
ik-j.ii. tti-fí hy
pórovaly, tľo bv
riíiunu pfo•ty.
(;.í'i.i.ii'i'.ř
KOZ, ČSAD, AgMÁign
M.ýiiJIni pl aVsw, JKĚf
iii-Liilrny nepatří k po
v budoucnu ojríijf.ri* px
podle, ttího mohla tón
ajiíl, itou f/snee pfO£rríslvoi průmyil
ví ti] ottcbTiol<>s!i>. »5­, bv vyuIÍ*»|j|Víl*.
vilupy římťiewké produkty pjívn odsud
t Vysočiny — rsam mlíko, pspltd:
ko. nronibsirv. Do»jtlllě tiy ea priroltín4
umírtivinQat, yrroařly bv nír.bytuř tmpotrovlnaf5kS
kpmptcxy v kntaslru míst.
To by byl )MlkÍ*Cl ipto obaent .ibpřuitnuII'.
rrttora iuoe.nl ea)S utopí*. L-i
l>-ijr>aji E cimirlckytn jístupřeoi a byly doiiodfniiy
první heohy ipoluprtt.v Vysuvta
kcimpwi<ů liy mílu hyř *Alo*itou!| naslrh
lícil, dle letlinolcKls by mety být drilti
rtekí nofco kftriortskí. I«kí včteni ji '
nika' hy ne!o bít sehrjitlfDl — \6ůi
(ak lú Kpřerrtiit miatnl Jedlo braun
Kováni,
Príva mri'o »m«r bv oAm Tfdv n
ki<listu proíperUií- ttokl OJI raWf Ol
íilrak, i!urí»ifl ÍJdru nad MwtjPU.
Vn budoucnoM ííto njstrnjHila Vytntloji
ta uiilta bno prijadeina »píl i»p>tnl
ALENA (LECDVA
69
Příloha 2b: Kde myš je malá a žába veliká
- •>
^.Ch, :
^, n , ,
••TyťOTlIilii ktiM.H-i- •_„..
LootkttvetK, Í Í „ 0 , „ E A T F L L ) T I U D I K sfí.Vľ' 'o d , , t l
fä* »jpiitä nad*|j. na tybodtreínl
noifci, proHor pra
Rodott, o Irurýcn4 e mlarl niVÁLKA:
tudovj froolßfcini
*k*íio kftttera n;i EtjO^Mkdjai
Bím-íil] nam rolu KNV pridt
lilJ uj r ISMO. n[4 iuprw Ion"]
jsme byli blikupstvinj u(ijii.
in, to církev nepožaduje, B a ,
vržce.il Qljuktu. 7, iľj'.firlhjifcri
.10 nilliůnU dsl-jcn pro fciaini
rok lunt tatím dostali B.,'ÍBIIstmrj.
ľeíl -n:-e Úrad nir=Ú
Brns, kifry n oaííin r c
»im ifaovaieteiu, ms uJc..
kottstraicl kláštera kladin}
¥ « • ! : . V roce 1/353 ríícjjnfic o
sond i bndogis Iiril y uüvrm
JANÍKOVA: Pocítíme s jro
Vidli v_ „ni**, ndnni Šat,
limo sc lirpili biUaiMUti'V
výsledok i üwiojtijjn djiHití
kulftiriiic>i uker. Současnu ué*
C I U I ubupiHni. f B „ 1 4 i l B l i
51.1» HTinure (i J:vakv n
ti.iiWInr ruLftavni
Z <£bkfllK> ibolt jut* TO.
roito velký bnnp, Nemile
oba»<i_ JÍ sa několik roka bode
divadlu up in T ,0 í b*tarr
IMldldy, reklam.­.iri n,, mite
na limonády g frokoladf?
U«, í* karton* jť.kf. komorŕoi
půbllMÚ:
VÁLKA: JaB HI budeme dia.
Mt, iáleíl Dd iřmovMeli, Nechceme,
aby na n*s nikdo
paranto-val Sponzory IHfoirn
proti sobi n ; ' B*4«iíalr«
nebo Cvrvenoa hferknikn — a
i" flrubi iiřint ir»tiu |—Jnu
i iiitlŕir rjeinověiíífk lnuir-naul
KftllBb i« relryba, pjil v.:
Ji':i*upy, vnim.31 h\-mplíbovil
ně|« iDcjgíaru fj lTnjn,j| ),T.
čivám ci I M J ; , panem nam
LiuůLni.
T»k* v DlTiijčíku K B bnid•>«:'•
trf km|l Mílioiŕ pjwlAHCal
— řífaOtavnu chakmiřka.
Lit,iE u, lak,, (orak«*ncFr
Aenirtllmi! ;.. tixhnai ^u
mv mm. D U ii«no»otn„ ďé,.
iB<ku dcuéka.. PťraUtnin cb«loupk»
N« utudbách lioDjcuriiř
CS tomaifiími je. uř um. «n
hrbjí iDé=lrJií r/«hi díac*T
pWliliwinL rt pto tnatír=k4
Školy j v irtmém d)vudlť,
hudBäb tnbo liini, .
IlH4k nrt QSOIIQIÍ V J O Í ,ÍL)IOVBan".
Í ňa'cHWBetBl iSLvadla
nrui jaa>in nii'.ia 2i«ptn\ enKdemvšiemalaažabavelikáMorové
iraridíHlnlm ftí*iirm,
poť*! eeií&ÍL.I a mdlá jjnrnií,
Fředitavuiemo •=! VÍ.-ILK |ÍV
kfthnsi L€<:ilrj díltl bařiitujn
I profinidktivlly. pnJady ve
[aynru, vjf.ivy, abjr;::
3e ůcía
hrst 1 veosii apoif,
Sude v norem díndlB vjlmdn.-iii
iMfin bltdUMfr Ubude
silii»cl, kdy del) nsvlill ph*
rndiíe Mílích d<!lí, iteka (e Id's
rudii odiiien od JTfdí ditflŤ
j pii:Uo do ladníikri
ř.iil, dby nepft!k.1ío| te Týllledu
:iilfm dťlcmv
VÁLKA: ro eKJstujt rfn-
1IH nĚ!L.ry. Xn |.?drií StT.'nf
riiíil md)í*.-n .'. .Iltflfenl (mu
ftiijs íllná estava v "íu, toltíe
l>y inadttit-MPRIÍÍ-I 5pólu. Pro
it tomý se objevMio oiinr. ::
'
dtu by pitiy 5cui': nwi! s»y
,mk vrstcTnlky o |rninm£kov,-.r
mexl .s£bdii. To, <ui iníic
mylll, Iiy Vyřelll.l [ídlqf irír.i,
kle la ijíe de-jmcínll)e d:v-j.|íL:ii
JXLxLjKVlANBUOVA:
Mam dojeoi, !e
íťiu uíc sii divitdto) tiuii,í vy
hovět. Um je to ho;Si. Zoioi
logikova otvadla, kde si s tím
ne-ímoj bl&VU A víHiniiJilii'
Pioíávaii na koakriml místi.
V Rídosii bylo ifůly prunich
cca ID t£ů vyhraiíno dílem
a díl :ťd4lD iDJ(i»IÍ# naliltkamCtiftpu
radary, kíirt *i chtějí
7aítt íve Ůiki, iflk; iaftnl .chodit
da dWadln, Níkieři dlMdciTiiv:
uj«k intdt,'. te rudlte
bV míli Eíd.it ca r-rjdaj vinOV
rr?r,ii tura vilbflt mbyi.. Za
pudUnlnO prOW pov*íu|L naUinjm
v.irlobllity.
ITsUufuťs a HUrnjlHTOl H•
• n • zdnfbtť
VALKA: ProtoBe do W«tflm
r pbmíllťovííiil dovuda
n»?n|dř nás jirolier oM Hlíny,
nu., n, i-, :ft ,1^1 aOO n»T
. i«Dlnu
^ rirnaBI, ktej* Í«W
JV'nal vfrabntJBl pfOSTftmy řl.
bcíodnl ilnniMtl ůrl(aitdv»nv
o nrtii. Komerci « knnt'"*"
vyuílt ilov«ďfH»M J l
me, oje lna. any jiůg rek'tan]^
iiijiíLíumovůH.
Eainn|c pru loutkové divadlo
doatatek levlň?
]AN£KOVA: Vibee na. Lomkove
dlvedlo ni v«ln>L oroc
rerjĽ'ii - - .- i cvcirgfSOülL VyponaAbd
si dr&DiaTix4C£8V .dřtsicň
nieratuiy. CbiCla tyči u!a
zdův^oLI, S@ [uaikove diTAdlfi
ncr.ť ien íDlnf.iijít mulýck dgti.
Ta Joii' dospĚlt ii iTykH takto-
\ů Chápat i rjiij-iOii cebotol
ttťnt svan iliraka, Dfiu ES
hrtia vltrrai-ní goyinco pjhndlin
leJ.Tj.j m dv* raky —
bii na tu ntetuduikj irtkýn,
Svitém ht.VK 5pwL — a
JtliStU tm 3iloie . rťpliva in
scRD.ici ;.r3 tieít. ate mnohdy
bei jlT.yrt re; irtňlck siat-ic!
T-jkie .1i-y: POpellu. tljiu
TlBlkl, SnehurVa, (tokal*, fibIcBka
.., Ví;*, aacpot r.*;
ptodsluTORl Cípjfty i rjdiífskn
*ko;y r.BOl jtBbWln KdyPřor
te ;nui uwW r«lto ojnrflt«flcW mvl e řrtínd fnj
fřiíem^HjSS |S««rd pjtUHOVANS ľOľAnKt.Ittfr^ F Í * *
WflHfli I.:I.,Í:»'UIJ*I> ť .tadiwfj rieJita/oiurí d itd^l/ťi»9l*°WUm
CojnífiJ. Ji'jľ shíníltrk ftWu? CoftftWDiidrAo UiVí.'mŕ rjíffľtíd FPtri
M offdůMlhi)
to vypidn r.ik.
dtíe vadí flifi
mldďfs'l d*tl, n(
rotala v plenka
tuji, I« i-':- eo
iiá n.i osly ň
vyifrtl lol Piu
kuis tq pak (řl
Ijy, T»» prod
Ott» íouílit «,
tbbdtl tu iKco.
DeHlAB. fonUi
jbovll. V priul
te k*n»itJ fit'
lidy1
UaN baStnik
urguflií1
;V
i krajné Jltetnifek
-
lanoví publl
„ bpkjk roltei•
udah i^icivtjii
malOll flcSii:oľ
í,l Ul p»l!0«l
Ita'lt » injiJriitouf
lakti RH
iiUjiT,:.-« -unii S*
vr rak, vy>v»Jí
i n n
rumor,' ŮIvlili
llkau jalůvku. >
if,.n krnbdŕliv ie
fboytii
I fhvi
DkB, A
«H n
.Cnrof
HC W
r-i-i'.i
ineb ň dMFt5d*ií, » * *í
nu buď.- niv:li>.' N" If'
nu-, lunr imsotkTÍt .^Pr.
Matiko rrlaa pro MPT
cmUd «H,y, ti* Mi*ottn
•u. To lion dtvéti, kl". .
mHi udí ojlairtiynt, daktnce
progf*ni4Ve.,. rte ín ID pnruiood
rtl*l
|Akr£KD\r
A: S klaslíhlrtal
davťcíi DDjriůn.flt9atl CWj
r-ís- •'" K •> •'• »•: • ' l-itai.iiř,
nri» J«4vi»« dvkior vnMi,
i:ni;aDin jrovltrH BíiJnotlI P
imi-ověbo ítvmllA. 1'odle Při
tlaku řaullck.i [^k FHpraVu(em<
Priiwa BaH>l» J'ik
« k
'PM
nou Outlmf I B K « B O C I r»|l
kodné t«p*it>»
Pflpnivll
JAMHtR lltAÍCJOVSIít 7 0
Příloha 3a: Svoboda je nám nadevše
akademik Ivan Kiguradze nXá:
oboda je nám nadevše
-lal? l i . H l - ť w f i . H U I 1 | - , 4 w
• n * , i-tji r w
i
• hf t* t M I M U
JJp4->T M l l í f r f t t j
j tip ľ | i r n d y v M f c U
f-rf"Ti 1I3. h u n k F ^ b t ě
n n ( i . OIJIHfci-JEUÉJI^r,!
AkjriVwir-
1 luipiriiiřf n* púlreiU
n i t t " *"> piifciia,
r Jl.ili-i,r Uimi> linlil *flČ&MKff.LÍtV*=\ lIMH-JlllUfc
Jtkui rlhiU'
E|a»||i|*ntr* * iv-dUiih*i.
v J í M M brntm^S^fia
.1., 1. 1 . . 1,.
fem xluhiu m - A m l i
hJictjč I t k ú h S M L .
M n ,,j.-.i.-.j.h prrtfiuH
p.,.-. |nhl(7-jdujlni i l o j
-•- fiľji. u M l l l v
Jbytli T
T " l f c ř í h í V e l
J M J V pn iliiiwl i v umji
1 P r j f f . OJuaxiiiirj
J i l n č V f n t t ř j "iiu
j i r i |i bii M mHri.'ki1
|ulir J i i d j "••iilci l ii h
j *riirnitlLy. Kin
11 r M j i i i r i i d ŕ e .
1 i r-ttr KJ W n ď á ]
, m J i i i t i i r « rw.llŕ
iiir^ilr CnjFlr n.i"m
[ • - . . i n í <L.%I v pod-llili.
_-_ • r«- inmlii \t.-t
• M r a d y 93 V j v h o é C
-uru, ir p r i ' i t. ŕ 1
rtrtllr 11 • tmi I m i
p*e r^ľl V p*t
1 l<
L ' 11 iw • •mk • qirivive
>|< U i A i S u l n u diitx"•
• L L".ÍrT l i ŕ d l vitu
<rpr» j í l A x i l J * >•;
1 ilc ihj-i/ď r n i v M
I l a t i i , úlů UfciP*v je
lí.M. kŕ'll" ifíltll^ĽtlI-
ituii 1 / pmt## M
- i r f*(Bt A u t k . i ifeM
IWI ri.jrfJfiuu.i.jMc
Í Y l ř K «í*1»
Y J™!* * i » N l r
!VMH| UMIU -.en
' r I • .-I, -.1 I . -. .
•.huin.jrj n n l *
• • M u Ú p . . kJ«í«
JufclťLl M - l
MK'Ulti pm ř-.ipfininu
"""V Ihnc « .
• f - u i u tTwlnnu
N't-ynií-.111
tu 10. i ífcjjc
I ' t i i r . lÉHut, MM
* " H+i nrfelih
"ř
1 IfJ. -h> čunňil f
n i ' i '11M1 p r j i A i M j
O i U n t i
' • í l t l t
-t *RCEi*fLr i i i i l f . i l )
J ď t 4 n t p á i 4t.ip J I
p i > » # i n » i a . , ; , U „ M I 1 1 , J ř „ ^
J
O ' U ' n i í i lUil^kiLditt tirftsc
* ^ J j M r m j M í j t - i pany- ...
ht IVCÍM f i p j i i . u i M A K h l i u
Zá*s1i j e A n r M -.THKIU u 11 pn.
II -'J !l'TÍ. |l|..ď. \ I.^CdJIlt
i*J*iftP7>.- n i k i K t i AMÍJTUI kiH)
Litu, h W j C h jí 41 lHU:i.i vfce M «
• n m d t u i u m . hi, c n i t d ř
u r p o d í h h i J;n p m - * p f c u i ů < l S
t±Ot\ hylu "ídmtwLt pTTCHl
^ b t r h i K Ů . d i y r K d pniLťni
Grutlnclk. kft#¥*jrcl p n t e r t u
fciph' ilAJllťi RinMlftHli 7J mtn
liinfvvJoU Iliptiln nujt [4irfr-
1 [
d»i ynÍp^.-rAi r.| n ^ n t kuAy
*k-r i«jiáňiřii> iHk TnjenfcijaB
L . l ľ . l Ľ . l l I.I> n l i i i - t v i f >
• l h ivHti LiíŕSCL, n p ť l * e n
^Jdlii ru-MI firntr4lfii-f T a .
L ŕt-TM 4MI^ k A b t l u / i v h y | i
I I Í S . I | U , . - | U Mik., m.-, Rj^iTT,
.1 G r u i L N t i o r M V J Í K - N M l
* a b r h i r t l r U ^ C J t i s r h r i l l
DkJj|L-v .1 yfci> íPuknicuiivLi
• * n J r ŕ n i m i i . fcirir *trftfy dn
A t e M ŕ l r . luuie pnhijrljf l
i ľ i . ' i u . k i p o u l y .. u . t di"iv
t»y R U r l O éra »<:hc Vfjfln r^ll
• 1 Jli. i^m.1|liVy rnJikj k ry>d«lrat
I I N H Í . R * l i br>ne£wMi a T.15N
ptiprnijl rnjt.xllUTlI VJIIÍ". J | L
.C- I h l u viuUI :.tiuhlit|, n i u l v
• •• 1 .i 1 •• . .. 1 : v*
tngťilir /.* nr\.un, Jik » • dl
^ r ú V é J t n t . / c t i l i JWJVU / j r t c
vjUu v AKMili, kufru hrnuti
tá ľ , '• :i . A l u h i / i r M T i i i a
ťCILL Jľ'í fC Gliiriia.i vriťUi dn
*<.y.-h i|nnin*fi A K ' h * / t l . Jr
4 ncJc-hliľitnn H i ah' | r nmnf
t.111 -• 1 • i ^ l ^ v i u m L i v 1'É -.Lr
i e | t « * ] i n : . A K I I K I C mi. •••.UM
•nliTTdiIU s i - ř ů v i d k * J t j EMh-
4bf «1 J'|l Jí'1
-* ruHiip I. .ipy w
litin i » i í » i í T u l iltMWkauůliil
rOHIKllI Ofllf lt«CI ri; ;it<1 t * ™
|l>l tr\\h víJicr n / M t « n y . k4>4nt
-'•y n m * ; - | |
»•••*»• iwm, 1,-r.m.. h ř t ,
*f T*hir P i í n . l j f m n m i l r i í
inu, W ' ř ř ň * ť g u * » » n j . ^ . . i
* v t f t * | i lMť. .p ^ J i . d n ,
T'-ILi ^ , S Ů * W i h-ft. ...
P L U V * h> *|i*u,| l < ( ffifAFJl
Mrda mihrT/iliiihi priifrvnj r
|i|tn
-Li hnnriAi 1 C i r r n . L i i -
1 11. ' i-n.. K 4=7nrti [nliTiniL • *
• V ^ M k k a a F U I a t e s t u
l r c n i » t l n i V f c m i k _
ibwKfcf C i A I M * - . r n . i n KyM
I*lč HÍÍ Llůntl j , M M . | u w t«
li
LlAlikA-mJ. /lun KgnuiuL-r pn pni AI_TI r o ř ťftnai<*.iMfi* V / u | « V JWÍ'JU-.VPI P JU-II':in r I
M f i í Il»kl(f •
• h L l n y d n , h no V7>fk*l.
ř»»rtijř » ETipmbkl A i J d ť i t u r
• cd T u k ú v J i ř l u u c . likit |c
•1 nJ-k iijnt nafeiib pnAi )•
htmdiá. Uil je £ f r i i t » i n > , IHIOE
v u t t , l u n . H r o n r-' cnxnjElb
k-í kri/ř-. ncv.bttpfjl típn>>
č *c . y p t t B ť l d k i l -"-i
dnr -J- m i i n II.CJ
„ t i kd>bj hjk» ^Jdkvi CnipfHK*
*rll« t^irlt, fir-í-ir-řj: Ids.' t<>ť
•ir^Bin/iHitrt. ť.»t pridriov)
d*tmw lecv x i l n T
V M H I w i i . t dotíľt. i< lJ>i.ř
SULUIJMU h'iinhji ilnsil 1. L J 1 J
u m ŕíí'iii ť - n . / | . . i i j s í .
• >*,u!i j 4li..htii.«i.. t d m I*
JÍ*II inXx d ' ľVnf n nm* wrmn
» i l t ľ T * *L bU'ft>l, tU.LitlW*
i . i- . •. .-. p , .1 I 1. .•• c m
uifiltj raiJIl diíl. Cnuiiiŕ*
WáVikijt. Cróencc I U I B K . * \
H i f h * t r t ŕ mŕUP. THl hŕm*-Jii|i'
H u N iiihciu u-ii riJdit-'-j
t fctn •.ninuiNĽt. j H i i Ui rsticifii-íí
.• exnvm i •» ntpttHrK
pljMraluilkni jaiu nr.lt t i J « r l
knjhj k*Tr U«a (*>*JHI b u l i M
• í m - X t i i L l t t i i . U k l h J * ÉL. tá
Ti^dim Ír v
i . i i ľ i m i.hl-i-l-iii Jihi.lj
M»#1 l i l a 1..... 1. v pi^aa
aBalauVl v i p a l i i p m .
M i U f c W t* U|Aiii|> *
\i..\ir, k 1 'ti • OnuJi
j trpiMili.'B s m IrprkT
, p-viiii •• 1 . • • l ' - i u . ' j .
rur'ijuL Ahv l i H i l n a i j n t U
C<-,
h» « * jr.'i*.
te*uktiipiT**ivy
n»trt(] kldlinywj I H I Í d H w • U
3. dnjcig-** á ? e ť
' ' 3 J
5 ^ i
^ ^ a e é - *
• hnA-ni **whi Bytí HM uilnrrn ť*»l *f» d M i m * M - n « u
11I i t ' f l t r i y « i f h t n i - u l í t . M p l « n
1 .111.1.rí h- j..r-'itJi| tr ryaVH i-(iUi
(1I llllUJ" •1 1
' "Ml \l\K*4 u u ZJn J k-rJrhldu. ftedy dn rlcadhi jKiUncW
-nr • 1i.|---.Fii.LC-Tířlf ^ ir«Vi níwiif J*VJ JJrmi. B * K * Y
«01 -J iNwbuddi, TtftGraJrŕ * Ócoreil « M tktt. kdfy
mi ItLk K k |.:,r.uiraa C i u v í i j utltlĹlii-IlLlIif i n . i í t i ŕ t MBfcB M n O í . i a .
p m ^ P - W »"lp«i twtwi>A f V tf».ll.tv* LJ> V*
[<Wi1ů.vr* prnn\)«l l»»iwl> "•>- • • " f n n l a ŕ , p l t í
•I -l/'HT/l. 11.1
•I' Hl 1 1 .
••II* trta^HlI
Mh)fkj 1V>|.«
• arit i c | U l n
f ' N j i L - i u . - m i
U l
" i í N ItthcH
!«••, jdkn
I « h i t | . .
' " ' ř kx
• am G f ú ř l l i t . Hifili J
Atnn*»i.*. b lo lakuVť hrMB,
i - i r y W ninilputtil hupiriVlI
rpiiDiin - * L \t H í l d rtMlliilt
MtjMlU./Al*jh*f»ťsll »Th*W-
111 u i i l ' l l l i l <l> rtKc™ iIMIk
,1MI r i n l i hll*> ku.ilťlv pv
i i l u l i I Ď V i H f l .--tt-ln*
f,-blV tV • » %l"|HW M|MTjlÍ-tfc
wdCml AiďlTl.-v
H J W 4IUIU /IUIB. kli'iJ • *
Ukř. nrliNI* n4lUU*Ti F I * * '
„juniaUJ ' U i l |.i3mr<«"*
.H.«ÍW. ŕjtl j * h i íiatl .. ALI...
iitlu. U«J <vfc IMW.TT^III tieni
J,.n ItJkVlA aJu-Jiiaikiy. L U - ' U
tvir|1 iktUMitMl, n * i i •* vn»\M(p|fl>y 5«*Í»J«í»fl k'Aili1
V.1
'
Sri.in • ' l«mF «ini?
h i . i U JIV ** ^vawttrítVŕJpŕ, | |
HM'Hl* t"1
p i 4 l * a , |
| l ' d-ll»IKnrfl
^ jr p- ^.uiiixn, .Jtil«ikii*.K'. Jk:
ni M J i l M Éúitsli- Jt-.. i)M i m ,
llffTt u n í i t U r " * Hliinai LIIIIIlllrt
pt*, á
'l viámi ŕ f « h V
„ m w l i t r i |itiNntliľ pn w n ,
• •i ip 1I1I l U i ř í l m n j-ťnuiť-Jl. h
1,1 £ j n t í . A l l • *
... k• .,• J i.,
kilsn hupiiKl •• Afjliiinii.Ku
-1 iiirrv ..I- • i, rul,K <
p iiilpUkviP irtlm Ihl-i li In
iie HTI wn»y tuÍ*MiY. kuiv ri*i
•• D ' u » i n i 4
('M Jf ihnrmlii»ri»tuk.í p n i
jTiirimkui vanulni puiahir
iiix • nimiin.'iiiM
. • i^-irtuM l I
L.4-ÍI1M1 H'«i'*iill
i,.., t V f j « Í ' ( r M | l |
% 11 I pliWŕJI «VIIIl(L|krlVI
'» <M
Mr'
•. . . . ( i , » ř j , (V
• 1 IW
••k llll
I imd-ľ
|i IN IlU I
r*4«t*J 01
1 piHikrt«
H l i l o w a r f l l
.i 4i.tJ-i>M lír *t rt
LltJI.Ai ' ř * M »
7 1
Příloha 3b: R T Time
• Sport
h thwjítk' K'-V I" hvh
j.-.k.rrt^liiluw':
A HANI-l 'lni •
Oivflj'"' tmrnirr >»»j «*iiii*ii>ř
!#. »fcr> UtANh prvw i JniK lijjy J
VťtVr rr*.*v uí (*v-iflfl/J>^dJn\fevt
'.nin
-í .Mi*>ri« pfyriy. M y j i n»k»»
v^VI T I
'n t
tfulaim a nrut*jrkCi>~iiiiM
tjkmctt ŕrtífH**f»*. C Ji oit-iili pra
LCpfcj* IIIMM irrdwľhuírkiľ
I I WMfcJ.LWA.flrBa
Jj -.i r-.1
, •JIHL Zr« rxmrrtil. pprvik.
fc jirfc *hfv*- n'aint Lk+dť o'm. ta
jr In Kuti vÄtej- fPtHm K-'yhuí.
ľ.S:Jiŕ I£J rln.fii OKiffr
t c m Jf m( (Mm Miv "ii mH*T«
nnipi-iuKP.
WANK Li*\'
xc r>irť i-ruL/ ~fcucni
lijjc^int.'k4ŕbuk in»nvni J
r>jcyjiivjit
O Jikf >t ii5 uiSMď lib k to í o i
flunfaJ 4rfxt ř « ŕrrtfrrort nildis
h - iikrti ílmlHl J lift* knnie. - 4
«HJi'im níiStíh vvsLí-ia?
JVÍtl I >Mi:J J t lia. JJL I, JII^ rrav
lAMP/Sll) 0\<ilŕ. Ni KIIUN-M -ii.-m
• M ^ . i n i ň v»<fn.j.i íktíik Je
wjÄHniitj--: * L Í - V I < . . * = I I I T . g
íifin '•--b. Itka ijuiru. .'c äjill* i)íp>il
ůulu-i 11 "1 TÍ!M.(/I fpt±Th$- P^rrwi
j-i lu -.-J. iby ^moCní j^:!-vf
Víd\ rrni
í? K*flt jr • .111. krt, k,,]., a, jir «11
ú k ji •• 1 n vi - [i- 11:1 j Ĺ- • ifart 1 •
7 J11L brn ii'JTi.ŕi
FrAnil.r. i'r.li ><nn|ri
Ul.-íi.i H i ,
J ,1- t. ih;' •
1 ID. li ifott
•jVfMjftŕ!
mnvn.
i í ii*r n i|"-Dw'
- nifii lui
- IL .V Íl." 1.
p. vHUin-vVett- iťjri
T J I HI bŕfií TiT'i n i u j Tí^tli Belt1
u iai fetin. Jr tlfHDfi ,-rli-w IJ-:*M wl
rr.:ťi nm.'- Hni C:.I.. r
. pihlilv
Ví^lhn K i Iftrr ľ' KrTi= l-u ' I--
11ik.-Jn.jl1 ni-.-.i Ml ľi-.t!^
C* UdEUlŕ rrn to, MIÚÍM
Brí-:im pfkilcMI H^nkU Sp-jri»
iĽintin Xniu-H""^
JiiV) |v fljrflll mwi Tt"
In<itky4n - lirwnlírVrw Klíin. u
í huŕn^k^-r • TJ^U^dM C « f * 7
I JUfc&AGY, Irrnro-T
' D Pi**-" ŕVlJPi nrbtrvti ftfkľírf
khk^ *Ji.l. ..í tli-i W,/n-'-- Co uArlálv
prw u . bV» 'c W>» Lírutiŕ i^pí-luTilh
I I ŕ wvwJilí r«k, Jlk* nřpnkÍJri •,
.loLflliir / JILAITN^.&IIIU
/Víŕji '« nemjřifclm. Xř h> p:-n.,r
i'iihj ujdi mířily vářnC Ssnjui Híktf
KJT iniírjoih jjmi in upil do iV'ýp
mmm,na otázky čtenářů RT odpovídá
ing. FRANTIŠEK CHVAL0V5KÝ,
predseda Českomoravského
fotbalového svazu
bT^UnhKL <rr-ci-ri*n - I jm«- *f-ir••ii.»-il»|di.iri>
írmlu-i»:
"•i, i.t*L** ik*lu jilŕ *hiri.liinj.* a VIÍ
ii-nn- umtiiniini wnMJ rjcai
infinimT ä TESAft, TlÉfVW
Viŕ..-ii] ivcilL « 17. C itr.i 1 9 « v
Í Ä T L vjjHiiAn-ji s4lWhl pW^mictio
Uiili. v Pr.ir. •. *,-.%I.-*OT!ICV pikCaloví
vyäkini flolti -:ľo[..rtiO*u •»
f jmťTFňiia i; 1 íJ^.rJnifnt cM.lkrtf,
l'nimitri) i^rm ' invu [^k^l
V , •..ik-tíkitl»ič V/dCÍári r... 1 • ÍMJV
pľcdtp»laft v lelibiu j j i t r ^ i ^ v
ih. rhííli. L JL, n r.T7-.-.-uaL Myijbji
• I j C ľ.'ĽTl iuL-11 ľoAi víri ľ.l*tlJlftJ)
1 r íkolitl ifCiirii - TbulM aplpAij,
U - M B « V FJUnuai nem>>lic:, í c j r
níLiii Tľ*rf n-LTi-rr.
O KcCk (>• IIJUI 7 dnall, bjitt ďdu.
uhrali hriŕi dii l/tu urnvnŕ?
M R5CHES, UťaftwKt
lrhTa;iíjwiyrii i ľ j ' O ! j J r u " dl^l >
m i.-.n IÍ-: Jrir n i> kl)o livnuíc 17*»tiň.
Kéybfth M to n>rtl v>*rn kím,
|VA bytb K jcílŕ; cilil n? dw( pcrulíľ J
•iľíKi. rtrDJjLé í Ui rcňflrj tŕj 10 hyl
l.-f1
-' I -io ňôŕlii IJIJ Riď.i. fcwrC | C
I Í T K w c HHTUDÍ Dŕííchiíri', hsfn by
luboffta ri-nrniCJJailpfeíípLMilnrtyrri
i»*rm ru. trtnintcu ^JťCu 4t«t Air co
M I-.I-.I--.:: je Vi jrrjinii'lieÚ, .In.-tiri
ilji -p-l
rtibijBFt*fl«#tial«fjih kl|ib« *f pn.il
VhlDilU hrtiniAilini CAÍFS víri.) hfr
•*I-FA»A- Jdk b( tu h*áfi iJli-fflnri •
t nii jtik*. iuk.-.n... .h. y* A M •
AJt LTIII; V>JI*II" ,i|j|pi,.-ni iŕ'h_|.
» OOtcJhi. A jcilŕ k im^t Í M fitL
w. M frm>ilim. 1J poň Ú L donn"
bftnUt. a-<iln w Tjrxciŕ ill
kCfiWHfinŕJ iWilr. ihilŕt
n '"-"rr 'Hr nfiíť—' j i l ; ji nil
nftrwi IIH pnkkUhanŕ vipriiiftí »
kBlfrŕ , Lvi-iiu -.vinť' u4 panu
hid í/f m tj
m mnrjp. J
r^r-.r-,,,.'^
T ITal Jrii 1
ľ iTuinuľrtl 1
nJkärjT jvi
<HH f HIKM • i-* kMudifť n pwripMkHiatfe
tfeiitľ lnHwninilk)nv4'p
1» V W A k Bi*1
.
1. Ititi nr ilii.
ľllíHkfll
h
Í j t ľ ' H ŕ
" l c
^ ^ l * ' 1
Příloha 4a: Rozhovor
u d v O l o m o u c i ,
í č í n a p o s t u p n é
r a v d a . A k d y ž j s e n
š e l j s e m h n e d t a d y v
r o z h o v o r
ií s t á r n i z á s t u p l
o v á p o d a l a p r o
M a š í n o v
• P r o č j s
l e v á s o l
ž a l o v á n a v e v a z b i
P r v n í m ú k o l e m b y
- * M " . 1 ' -
73
Příloha 4b: Nožíři ze zahraničí mají lepší přístup k dobrým materiálům
Nožíři ze zahraničí mají lepší
přístup k dobrým materiálů-
nóvinfe}1
. l.itlíi, kteří v tom;<j
oboru nčco znamenají-, se Miz
Kateřina Konečna
Brno t Výrobt mňú st vimijí
liž tfúei tet Je Scfcm Čcskŕ
i Moravské jisoifilte ne-n.,
Kromŕ spousty kiisnyÁľh noiú.
kriír^ u/ tafídoblvicrlňy muMl,
vyrobil i noie pro IJlvar rychJŕ-
:
V Kosovu ÍL v ŕkrsnŕ. Na lo, co
mjíŕhn přineslitetošniX. mťzi--
riíírodrtí naiirikíL VÝ.ÍIÍIVS, ismu
äf ícplali jciirií! i>r;,.ii. ix.ii....,
iniMi.i | ijínmuru Míidikrlft!.
• Objavila se rta letoini výstave
nejaká novinka? inaži vymýSäet poíäd npvŕ vrti.
rcŕnik pŕiníji nťjifeť ruNľlilŕji urtroow. A to jšijc po
strance designu, lak i v oblasti
(ťthiiiťkŕtiíi privedení nástroje.
• Na akci jezdí i vystavovatelé
ze zahraniŕi. Liít se riĹ-jjk
jejich výrobky od práce naU<h
ftůi(rů7
Li», ilí rozdíl neiii v kvalite
neho v.íikovnnjit",ípifA v clpsmp
nosti materiálu. V ciztrií maji
totífr mnohem lepii materiálovou
íákbdrúi, i t im p.idŕm
i ni/Si náklady na poŕiztnl materiálu.
Ňtórn mtótrfím musí
koupi nčkdo zprnstjtttkovv.:. .>.i
ivii šc LXi<hi>piu-lnŕ kc vzácným
clŕuvúm nebo tŕŕbji ďonuViúí
n-edosíjmňu.
• Jaká je podle vás kvalita
..zéirfitnýetr" nezú 1trtfch
rekíaňl?
To bych nícluit n$ij
tovat. S[si> bych IJ
dech, aby unii jjtst
lepAÍ nože vyrňkr.f si riiA^
varnách ndio, rv.KULipt:tjd f
Siiliků-
Kůlik jste vyrobilvýjs^i
kariéru Í I Ů Ž Ů ? D J ÍĚ na. ttsnĚhosivájíte
nejviíč?
Rukama mi prníty WCjHliy;
nožů; lak Lři, íivii? Skutečna; G
vlní- Nejvíc i\ vaiimftb.ickterými
isou iakůínid spolMiir.i.
pru-toířtOU pravou odminf-;ic
kdy;. J..I vámi níksl-n-přifdfDViíi
práci- poťhválť
_ - -.
74
Příloha 5a: Místo už jen pro nemohoucí
t é m a d n e |
í s t o u ž j e n p r o n e m o h o u
„ " c h o d e c i o n , ™ f s I t a H m u s í p.ati, s a o š e t ř o v a t d s k é j
itaaiiME
llii.l-^-v.ik-.Kapacita
<
pro duch
aŕtj|iilTTl
i äUn iiFTt
Ĺ ubť.-j1
V í *<CSI.
Včtiiru
fl i: •: [KIÍJMÍJ
i ň « i L . ^ -i pvpvťiony pca dů
chodce. Fůíi/jiiiiv w da
íi"-t ĎClUltiuuťli TITO \iů
l'>'< JI 11 l [l.'lln.l[•..-..
1» }Jt rcnfflJ I dú n 11117 f, petit i noy
firú ddi-ŤMVtľťBJ <l.rr.a
lllttl JiOiiylovil Dfelřili-.ilrJ
iLg tf*ítt" >JťiTdi| v o d n a t í
«KtÍlru'L-Ji-íureb b r i í r y J c í
H ů i i u i w u í V n j JÍT, ŕ a U l c 1"«
[iridii* Fjfl bjf
m n o l i d , í t í i i : tymupu VOJŮn
v r o A r j í . u . v < i ! ň ľ i i . i l i tají 1 «
•vily mlKtfUL
ÍJilliliitj*.-ni .ŇMllCt^VUKvirf
íluJ.Í-ř, xl.-rJ> i i d p o i / t í í u i i .
N>íího'_--
Éi m i n i p m o W d y .
lu-ij rá.iln. jit si ilakéfju jeWŕ
w i i * j r » í i i . v
tetu & » u u ' d
m j t e l t í t o t A .v-linie JíovAtá#í
? : o r n r i i i k ť l w p ť n r k > j i u .
Ntwa-v V i d n u i t r i i i JHTIH•j--.li
pry> ÍOIJIIHJO" niJAJLMli
lití* v p/rcfcliiijtch lertth
ijfcálbw-lJtJ i r f . - i c i x i KiV<riji,
• / i : , nio" T - i i i i i r n i i J n r j ř utiyMw-kiv
ilumŕliicja^-pdŕi.TlIkV
N t k i i t t kVru.- ( t b t ň r i w
Ľyraŕj-iili intSitLy í m r;i b ý i \
lifřirtoim. Nvnr MI mu&ái
FMp r i ř *
F ^ p 0 . u f t i . TUliíiliL. ,Ti"ii1nriHJ
MI njjD rjMr.Jů-.h-ji 11
rtůcii jÚifmM p r i i ilespefl. 1
m i n í n U i n ť w i ř r 'l i k a b v by.j
>ji_iť..d liivii. .'rilron*.n
i
Kiňili. hfcUi.nl ri<j;tlkj p^-n
r « i u M n u fif «)•••. .
ItaJiwfi LtiJílivii.Th d n
niiřWi p o v i í i i | [ iiifoir^iái-i,
můsi |»t,i MQiory i
w b f H f C i i l 11 b j d o u
•-uliv:' tu slu2Uy plutit. u
vrtmi y l t í * í « v : * j . . 7:-i k;la
• U . dil*n. ^ c - ŕ i č o iS.vidlt n
i i j t a * -i l o í l m w . iiífi |c
• n t o M a í o r f i ru»putícíru|e
pouiuc v í t o o s t í JúríirotcCi
l.klř, o l l v ? , v •diiííÄirnrri
p f í u j p - M y nciwii
tobííršAni",' f c U " w O W U ř mo>i
, W i i ^ c i , řtwrufl^tiÝi
" K U ^ . r T . r . r
Soptff*OJflS^
P o ř a d n í k y p l a t í d á l V p e n z i o n u p r o n ě
Ť ^ : r » £ í S S S & ^ g s s t e ď n e n í n r n s t n rt e d n e n í p r o s t o r
b ™ l í t t l In TTvtiiii i£,b<l
Ht mimi [ J U : | I I
• " ' ' " w .rii.^.řWnJiv.H
r a b |ini.,;i.
Ils-Jni i i u i ; « j ' i n p í l t|>Jc Í.1
lín «1 J i * j riiny^,
.VTWnJ. 5.myJ,-m J J I M M
lofll | U jl^y > ilůOuifk jun
Kilituy OyL lldt, Inrtl u v i
P K I c t a l / . ti,,,,,, IIJ,,,,,
ÍKi.kiJHIuiiiulŕfcTuMŕAluní.
ŕVu Au h u iSwu U a LH ŕ u n v
ny i&i.u4«tT[ini i#Jiiai;r n>.
l"'f lllll. U l i , r t «1
I n H I U J i i i í n í i i ^ i . n j , , , ,
[irtiuur niiitd^tii (,'| ,',„
punwriruťxi
" " " - l u . - i P U ! í r r . v i í n i í
lim l í ů d i t H k e iiiřTTl nk liltcfetKnttihM
-Mm
• i
' W u S ,
" f 0 ľ " ľ . B T ( U , l M .
'1 ^ n q i u i , m / n r l n
iDaJnty.
I IbMiUjk j cHili í ŕ i 4 "
liť'*í * hl.nnť. viliilij |nci»|il
p r ^ J m ihvLrt* Jti.iHfrM ,
llí|iTiř,ÍlHrv*UvT.>uhr:,liil»u
ř di»nrj ii/till HHKMII J biiii.
N* u i n i ŕ (v-í|r A.SJ ŕ ™ i ŕ ' ,
'' " ' ' • " • " ^ " i i i i w n i B B t a í i J Í I l
II p l i t u ÍMHE «1 p o l i l ) iJiiíKl
^'^mUií.iiiIrl.ľv,,!
HIL w • f c k i y m ť T . o M d u |
p r i * DruJíijf, r c t . . . j -„- i i ů rt.L.Ji;
ni-ilĽtjLj nnqiuhoU- .
dirti; .'I"I%I.IPOI[ v ůflé k irf>
nlBi ntviLLŮj 111. ,A1*nw
tiiiillij. ,'É- jwr.ľ >1liUnr u III>
porľiir.i,ifiiiiŕ- i w i H ď r o u
^rniir|iiif<Lw^,ř>T,^lrti 1
e i n l í w A j b l H i i l e - C j U ľ Ň W
d ť p n i n . u O i m í n í i t n u u r r ú ' '
rou." | i u n M n v i i ú n i i|ůi-hůil<
/ . . . . . . . . „ í . - . i i i . i . t , , . . . ' ! / - . . ! .
i-yji-/ Iv M^litixum ÍIJI I
jini« vůbůL-.lunuiilj, ;
' iviill [mlJílu.m -,,
Úi!Opil ti! sit-ch |p-
75
Příloha 6a: Rozhovor s prezidentem Zetoru Masao Nagase
4 Z P R A V O D A J S T V Í D e n í k sobota 5. d u k r u 2 0 0 3
ROZHOVOR
N o v y p r e z i d e n t Z e t o r G r o u p M a s a o N s u a * i e : J a p o n s k a . K v ů l i Z e t o r u se u č í č e s k y , p o z n á v á B m o a c h c e d o f i r m y p ř i v é s t j a p o n s k ý s t y l ř í z e n i
Jsem o rok starší než první traktor Zetor
MICHAL KřiPNY"
Wífir1
Jak se nápise slevo zetor
v japonštině? iidyz- Dy s
tluiio dotazem prlsll Eamestnancl
slavme" fabriky na traktory
jeste.pfen casemzasvyiin
s l o v e n s k ý m i šéfy. asi by odpoVflí
nedostali Dnes Je vSe Jinak
ve&ejedJieznejsiaviiejsicAPnieiiskyi^
firem je novy
prezident: Japonec Masao wagase.
spolu s iLHŕlinl lapons
k ý m i Aoie?y maji veLfcoiepe
cíle.
Ze Zetoru clitejl udělat Hrmu
na svetové (úrovni Nemela
•y cnyoel povĚsina Japonska
pracovitost a presnosi. „Pan
Zetor" n a v í c chce, atry se z v ý šil
současny počet s e d m n á c t i
sei Earuestnamcu. Kazdy rotí
ma n a v í c E vyrobme]] linek
sjet o tlslc traktom vlffi:cn.tevl
savest m o d e r n í způson japonskeno
vedeni a v-yratet oejsvíiLJ-.iiiílSL
stroje ve sve kn-
gorLL
^y^olj^k-o a i-1
*-:-:-? Z vt->r M ť'Mni
ňévánr]eJiuiiitiifici
nabídli ncst
přeoítentiZetainr?
R o z h o v o r
r l ä Ji u n o ' t ý d n e
d e n í k
AJ10.V
m jsejunoane cestoval po svete
a často Jsem se doslal ld o
C e s £ a r fcteréje podjeme velmi
průmyslovĚ orientované ama
v e l k ý poie ne­ml. P o p r v é ] sera
Edebyivroce 1933. Tendy jsem
se oz­etom také poprvé dozvedel
Potom co jseiuEacalve
spolecnostlpra.covalr inlptl­
pao^jaiODyjnlTjylZetor
předurčení/. .Jeden pflklad:
narodil jsemsev roce 1347 a
n e c e l í rokpote^acalvZetoru
vzulkatprvm Beriovevyrabeny
traitor.
JíkcnipríHMiHteu setou ?Pľ9ŕ si
vsszštaipTÍZíLmu^hreH?
Pracoval jsem desltty let v
autoLuo blLovem průmyslu .ve
společnosti Toyola. ] se m nyL
z a m e s n i a n ý j t f es osmatřicet
let. Ten/Jyjsemcasto cestoval
po s v e t é . z a s t u p o v a l jse ni
Toyotu napr Ltiad n a s t ŕ e a i i i m
vyclioae-v F a š i s t a m i , pflmo
ve vyro Pnlmzavode jaiozastupce
m a n a ž e r a Neoov Syrll
a Turecku. Polomil sem začal
pracovat v Evropě^" Kaiousm,
Jugoslávii, Hlovln sku , pa.-t
isem pflleLliloOGÉKei^pQDl]i.
y. A zde jsem stravunejdeisi
dobu. PfůEfieilinleL Caseiu
]se[usevypra.covalDaEastupceflmiy
a pak lna prezldej] m.
Jík«iirwiir5VA^iiyerJeju>iií.tyl
práce vZetnťitf
zaveduzdemoderrajaponSKV
sy&teJU TaJCEvany„Toyota.
w a y . To nap flklad z n a m e n á ,
i e p ŕ l v ý r o b e nem onou Eústat
EaoriĚEPytiy.Fokudcliceme
vyrotit deset ttaktani.taJi
musíme nnt presne s o u č á s t k y
inaesettraitorti. Kaybycn oni
Jlcrunellvlce. tak jeto JTŕefektivn
L ". i. !• i n 111 i-:- • n i je, ze
budeme vyr a t é t pr odu Kiy
s p l c t o v é kvality a Dudeuiemlt
lsptfJwve z a m ě s t n a n c e . ĽulePANZETOR.
Ma&ao NitgnsecňwliI (kakr-at tydíiefUriwliřiyreĚtiiiy,. c-vikaKILI dělal íikoly. foto:CwnVJifiEíšna
zlťy^tiiKäzpasobľesäľJlpi'oľMiiilji.
KdvEjeueiakyprobieni,
tutjeinerefiiiuod stolu,
ale sauivseElíontroluJlazJlstiiu.
ide se stala ciiypa, a nap
r a v í m ta NefĚSuntedy pnoblemyri^flTiio.alejdna
pouč
í m sc-z alcľi. Mam olevfenfi
oci. Japonsiyiu slovem se toto
Daíy/va„GajjjnlGeiibUtĚir.
J^li l»ílr«tltí T^VDJZítcni pp-
flednichnähoiiklet?
vyvojzetom jdespravnyni
s u j e r e j j i . I p ŕ e s t o . i e Z e l o r prosel
velmi lez-tymi easy, vsoučasnoatl
dosa ha] e d OD L"ýcti v y •
sledfcu.zejijiejiav exportu.za
tn vi1W1 Ťilfivnfl H a l 1*n1mgfl.
LuestiHiictinLZetoniavicvyrablmiioliodllůsam.coz
bylo
promr p o p r v é velnu pf elwapiijlcl.
ale ]e to ) ä i o vellía vylioda.VJaponíifcu
teuto systém
neiil inocvyirJlvany. Spise
ma r ^ d a n n j Ľ i r i e j i o i i t
subdoflavatelua d ů l seiaKEvany
m systéme ni domcovam.
cntéiDyciiai£S0Dä3iafiio£t
ž e t o n u nadalezacnovat.
KolIkiitBW líHÍítcÉSrl rOÍĚ |1 .­l.lli
VroceaCujT Isme prodali
presseaintlslc ­b ;­­:ii­il. OJI
]eve si,
ovnanl srotteniíuOS o
V1CQUQ2 pétseiiusrj.tedyoaiu
pi^ceritvlce.We^ĚlslEaJem
niajiEafcazrijjiijajtojiE tradičné
o iijKjdeJyProíLuiui. v íonEKelri
roce J aue E anajfllp ro de|
mode 11 RTJ mma H a s.
Zetor-v!fá trn r*i#(ři\ y Y ob v yv^zí.V
jjkjiehiwiiieli InianéděJci
nejvicechtĚjr
Vjjjnljsmezocall traktory
vosit na tmy ao JRU sKa, Eti]nars-ía^uTnrisJía;
Llft-y a
Lotyšska. Mezi neivyEiiai]]iiĚ]sLoola&il
p a l r l a l e l u a ú a l e P o l sfco,
aovensto, irsio, veiua
EiniaĽLie. SKandinavie.mrecKoaNřzoEemsKo.
Letos se
dice mez a merit na posíleni
naslcn.poElcvRu£iKiJ: naUbTallrje.vKonen.stidAnua
dalslc^attlcltyxTi
semien.
Kuní lasted itéEfinru é st? M
i7 I!!L.W V -,-| II JŽ bLJtleteocfclti!.-
zeP
M y m c í l e m jeřáby byizeioi
llLldúlyVyLlJllIJtlillullEIMCuonpo
celém s v e t ů - A n e k d e
tomu i a i }e. NapfLKlad na
Strednlflivycnodéiiazyva]!
traktory slovemzetor. Neniuäerne
sice poki^t CPJOU poptaviu,
protože nejiab lElme
celouskalu iraKtoru .Ale mame
t f l z ä i l a d ta nmdely.Nane
oycriom secOitellsoustredlta
v j T a n e t j e v t e n e j v y s Ě l í v a u t e .
Vtetooblastl scnceniestat
svétov on jearricií ou.
jECkse-MÁJľl* Bl UTII'I n > K.-il M Uľ.-ill
vevrjliiäHÍdLwjspcn^dHaHŕri*-
BťnojevelLĽlltrisnŕnlstorlckěraestu.
Maunňlstorll
velmi rad a obdlvull zde Kostely
a zámky. Take bycTiradzasel
do nékteretio bmenskeno
zim co nejvíc mluvit p r a v é
česny.
ilobrěinÉitB IYD l*idwňiií finiiru.
rrtiir-idfcřdíi&^irirjljflIďEi.i^IrůVíJU
iliMdtU? Vybral bystejtiiéiní sto,
k- iy Iřyste i n K\GDJ\ f.i lir il-ei • • • .• i-.-lfi
I (-IK.il-""
z a t a domi, co tu pracuji.
isem s l u z Ě m c U u v e o n m l t . z e
zetorje doLuovskaznacta
m e s t ú E m a . K městu prosie
patři. Hlavně diky tra Olei, prot
o í e v e firmě se u2 vyslílaalL
eenfiiacepredM.Zriacjrjaproste
m ě s t u patn antt dy nycíi ji
rúkai]iriecn.teiptesuuoQt.
JOk-řťir il ly j » U | •! O H-.il i t^vtii
Jsou to nejvetsl světové
zna cky .jakoje Jo nn Deere u ebo
New Hoiiand. Necaici ale y
těmito Euackamiprinjo sonpeClt.
Ale spise se statjGcmicKoii
im tmuv u r č í t e otiosii a kvali­
tě.
Cínii* lí^Zítoi od os-titiii-:liiiiattÉŤ
Ij h j M ť ^ i i i l j n b á i f i i ;
aky akwaprJprA^váistKJ?
N a £ e strategie Jenaoteet
] ednoilucne v y]obky.
které
• V roce Zifil lairs'! s^ltfuoit ľofoía fJrň-í. sr.o. a
i J S . T t 1
JÍ pcífíňrí .IJJ tm rez.i t í i. společnost fy!a o w n ŕ n a tlci•
•Ä-Jr.'?i.í:V .'/inii'.^.a-.V.-iVv.'.
muzea, alezatLiL jsem boniBel
i ien iél í a s . E n i o Je i a i ů ve SÍ e t
e z n a n i é svou kul t ořou a můd
ů L . l t ^ a j e p o d J e u i e s L w n a tei
nas Paf E l neno filmem.
A j e i t ^ co-&Yaimi-aBmé nelíbí?
i'/ Ifj- i-Jt:ť'(rhOl-i-)iik- v-^a;i-.-
(ii?
Doprav ave me&té ]e velmi
koiupllkovaim. Cesta kteraml
n é k d y trvaz prílce d o m ů asi
deset tulnu t: n n obtas, napfLkladEa
trn y, Eaoere l Hodinu.
PřestĚJuyvnl jí-tí íettoBrii-ai sruill•o
Brna ise m pflleLE Frany.
Kde isem pf edtlm působil. Moje
oeti iffi maji své rodiny asiji
vJapaii£Anamaj]£elkas9jnEa
ranou č a s t o p m e . t a , protosese
j L Ceskíi repu biikaveui]] i LPI
H oone s 1 o DIÍD a a naprlk la d
HOdOLUTI
JaliÉihůteiiinSaw&tÍBrLdHnivBtIĚ?
J-Ftk H É í ďinéi ''• L- I:!' a.Jd -
Hiodtcú?
LLdev B n i é jsou velmi pfateistL
radí si usivaji amaji
SVL11 souJ^roiiiyaivotaLíiiiiuiTL
Jap onel ] sou n a proti t om LL
velmi zaniesmamiioe. Cesi
necltltollk. potrePu pi-acovat
jaio lide v Japonsiu. Tam se
•ih ii :>-.!• 'ii i Jsou pe­
níze.
Stydni z-f ie snaíJtenilHvrtsIííab
fissliy.tídyjrttséHiíalíKlt?^
ťast* studí ijíte'
Zacalj9emvroce200l. Evil-
11 praci i nauiale na ucenlmal o
casn. Telidy jsem cnodll i n c i i-11
cesiliiy asinvairattyine a
iiieinodnedoiLiacicnokoio na
soPom anecieii. Ale to jsem pyl
unaveny apotfet oval Jsem
spat. NauCLt se č e s k y je protne
ale velinl dnleílt &r a ta± se suaitelsou
speciál Eovanea maji
bezpiio Uéruov y prov OE Ea přijal
em e ceny. Heni to z adny
nad standard.zadiiy Luxus.
'-\\\\ [••li.vj' lr,ir-t-M Z-.-td
vlístneknujiit?
KLI dne JSA pni JiilLíonn Ko­
run.
VyrÁL^ i tfzetory jtajnku?
Preferujeme sériovou vyrobil
kde nur&aue d osanovat
vysokeprod uitlvlty arycliieno
d o d á n i NasakaE ku sice
traitorvy ronit m a ž e m e , ale
zaleželo Py nakonkretnliia-
bidce.
Jakv^p*láti)rí.i^ npxtetiirti-al(tor?
Čím w Inťvri ty pii?
v mocLeniicii trak torecn je
u í iiapriKiad CD prenravac,
klimat Izace, tedrdcia, v yTiílvanaoknaa
mnolio tlal&mo
modernmovybavenl
i ti.'|
K--fl||
-.-.--'|
":
-i-ii
Eibia bf^CĎnejviíeefcdrjgiiírj.Jali
jenatoni-Zetflr?
HAologleje p r o i ías velmi
důležitá. Proto traktory í a s t o
moderiiEujejiie. Nasevyrotiiy
tak moliou iiůstEJiacKn, ze.lsou
p f a i e l E i í l í ž i v o t n í m u pno-
streaL
M^U |., oNm ii,- rmjrtu Éfi n-, kvalitní
zan tfetiunce?
Ano. 2e vsen oi ie]v lee cliypl
obi^lTe^: oosliinapocLlacovĚ
CEen ycn straju neto treoa
bnisicikovu. Nemioaieproblem
jenom Erna, ale ceiezeme.
s n a í i i u e s e toresitspoiupracls
umverzllamlr iiapf lkiaas
^"sokym uoeoiLiitecn-
luctyniCniellbycnoinslsve
zaiuestnance saniLvyciiova-
vaL
76
Příloha 6b: Rozhovor s ředitelkou Masarykova okruhu Ivanou Ulmanovou
4 Z P R A V O D A J S T V Í
Deník sobota 26. dubna 2O0S
R O Z H O V O R
B r n ě n s k ý M a s a r y k ů v o k r u h v k v ě t n u s l a v n o s t n ě o t e v ř e t r a t i k t e r á m á k o m p l e t n ě n o v ý a s f a l t o v ý p o v r c h . Š é f k a t r a t ě I v a n a U h n a i i o v á Tíká:
V Brně chci udržet Grand Prix navždy
•—•
NA S K Ú T R U JENPOMAlU.SŕfíĽibri^HBkílioDkMiliii ]vajTa-ULiiL\jiav-.ŤJĚ2(lr FiDZJvoctťii^aiti ^en iGoiiuLlii.Ale vzŕly i iki zvi -^->tni uůcít WÍYY IKYI-.II ľy napadle m Lreapríwvydrže^rtceneřfcsetlÄ.tentivňJfbéŠ&i
MICHAL YÁRtfí
Ernfr Brněnsky MasaryiDv
oiĽLQi. n a který se lazdy rok
S|l2íl] (lfffid-LlSLCC1
IľlIlílLI rycľilycn
motore* z celeno sveta,
ma Kompletne novy povrcri
zavodni drany. A minula sezona
tjyla v návštevnosti, reiordne
úspešná. ftedlteJkou
Iľ-h"-!! --I-- OJU'IlDĽ Je I -S~ ľ - - II:
iena. kiera Jtolu na motorce
prms nemusí: Ivana Ulmanova.
Okrunusěfujevicenez dva
roky a slavnou Grand Prtx
ciicev Brneudrzetuavzdy.
Rozhovor
n«r konci týdne
deník
StwelsiiifiMiiaptHhMkAiliiy
dokonalarew}pwrtfitfah". Jste
V e l m i Smľubapredpnlrokeni
jsemskoro nespala, protože
Jsmemenriříz nakrkuod bezpecnosuii
tíoniLse, zeinn sírne
povrcľi opravit. Navlcnabldty
od PtaveorjlcriflreiiiDíLy
strašne dralie. Meil Jsme ale
stůstl Se se ooievlla nemecia
společnost klera nanivyíGa
vstflc. Nakonec zanovy povi'cľj
záplat liue asi st opade sal
milionů k o n í n .
JJkJlaili:-1jkw\ |K-ľi-:h 3-:on«n?
záví ilni'nijstf íji ^(b-ii?
Poirenovau nycnomtak
rntnactaidvacet let. Pŕedpotiariilm
ffpnoďUPiriťrreilvydiíet
tiež oprav.A a i pote se
mozna OD]?/"lmejislprasťl Lni
y , ktere nudepotreba opi-
avlt.
Kousky statŕdraliy hncfc-tt-luiit
My E IfKze D ne. bi riezájsrí?
DraľdJ onclalriŕzprovcE-
nlrnflvnedenosniriacieno
KTO tna. i d y také juamev plaled"
mainenek ollkzajenicll.
ono totEJiejdejejionionlsLo-
rlckonnodnotu.aletenkousei
drali y ]e l esteticky velmlsaJlmavy.
Froiozev pnlrezuje
jiavrsfren o několik barev.
náMijtajtíttngikedatfirylw-
WJlIDktulKjTMIlHiwUklKHklHJ
Ano.onoieluopravduuvaiujeme.
Jinde jsou notely pro
závodníky a tectuiLKy tyiuu
n orní ainl.zat nu jsou aleiyto
uvany velu i před bez LIĚ. T á t ů
•pychom cfitellopravll starou
něco postavit novou adJiunlstratlvnl
Trudovil
Vl«nnj*j*fl{»iiezi*ft.Goč*ifcskystt-
N3 Mířili i l l i i w t s t w ^ . ^
taítysteii^íiteiifedlMtatek?
Je tonomnolioa stalo oy to
m iitony korun, určíteje třena
opravltploty a postavit nove
statiky s ooCersivenliii. Mytu
snem ]e take. aby sl drfúK na
zavodecň mohl sednout kaiukolJV.Ktomu
oyaleoylapotřeba
pcetavltpmmostejiltral
l Nynlje to lak.2e pokud se
doslanou ria Jednu trltiunu.
tfikLiSiUKain llmmlLtnenioh
o u
M.IÍ.II j-kip.- okruh n.•!••• HI-.-I-I líů
1(4 i II--ve závody Prozraditejaki?
MonUJsmele nilinz letos,
ale promotertecnsavodQje
cnt Hipflnlaslt p ř e l čtrnácti
dny. T LI u31sinev í a i n ě m í 11
volny termín. Focttaaie: zetiy
setnncvyzavodjeipristirOK
MFuvřtč••.<< -l-.-r.^-T .• ^v--:-1!• ••••
"vloni snefcii Iwído?'
Ne. Není toLeMans. Představa
prouioteraLeMans byla
zcela odllsnaod uasl TaJtse
Jsineoi] tolionakonecu siou.plli.
Ale nerekrmvam. o kléry
savod se jedna. Jevsakv&llce
o.ti'aktlv"nla]enosouCaEtl]el
s e r Ě f o r i D u l e 1. N a v í c sepo-
dQDnezavoayJezdlvMaaaL,
sku.
i de Jsouvelmlpopular ul
acliooľiiiai^iieicľj'vlcelldl
neznafofmilll
ů ir.'iiiiĽL-ti1
tiiiy řfctrPiierýiEVQd
tí'tside?
Nef eknii. Lldeto sice stejné
asi poznají. Ale necn cl do předu
n l c z a i f Ľ - u i o u i AnlFormule
i i teren Lide stale cnte]l: to
netnjde. Poalatkyza]eJ] pořádaní
oyiotB ceinejnvyälyse
LoFrsh? V d b (-ůij Iry l,i vyliláteibi
HlJlvMM I O I T Í H Í - . ' íllll illqil'jii•sřor
ohnhŕi tirto cerHiií&lo^iiiP
D U M i t a ]e napríklad d oŕ
tLLp]]'jSt UIMŕ t i , 'jtůL U I ] jO ŕt
are aln. pristnpova cesta, ale l
s trava v re stau racL wavlc
]sjiiejednaz inalaGmndPrlx.
i t e m para da pro mecnan iky.
tecnnlkyljffidcevzdyvestfe-
aupfedzacat'Aemver/eceny
ve Tnestevelkonparty. CelJ
rok pak tyio lidi potkávaní
m www i ľ.,'i i
•norctfíH se1.zani963vPrase•l^J[?a:
l,^v,,
.^v;i.\v/l^u;,^^
v'^7^^^•^^^v.l
7^Jv^^^ťí:ŤĽ^^
matroXuäOdOpľucovalaišmotocyklDvčnifpra; cardionABMo-toraclng
u >tv:r<i<l.'.\\-}iii.f
•<!•'!!••::?:;• '.'ÍSWÍIÍ
vseinl upľavamllratlnanilLlaľdn
Korun. ApQcnynujl,2e b j
beány č e c n zaplatil zavstu-
peLiAiipetazdesettisicAonin
NETVIC oycliom tytopoplatty
seli platit kaidorociie.
Poklid ttyiteítYtelad«.tj.tfwniLili
lrio Etnu, tzdkj-sen jedlími
kazkoii |r&iiEéri
Není iolenorn o penezlcli.
F o r Ľ i u i e i rovna SQ prepycn.
Erno není i ia privítaní fo minie
připraveno. Napflilaaje tady
malonoiĚlň. NafljrinuUnĚp
d l motor Karl, kten sl přivezou
stan A n i brnenské letlste.
bykapaclinenestíicllo. Havle
bladlnanluAutiy byla stoprocentně
překročena.
A nediceme flrazdlt okolí
J^ěnbiteviibecvztAJFysokcdniini
veitiicerm?
Od začátku se snažíme dodržovat
Hladinu ninkn. 3aiezi
tonapocasl Kdyíjepelsne.lak
Žebŕtln ani Ostrov aúleQ nic
n e s l y š í Pokud Jsou mraky
nízko, zvuk kopíruje krajinu a
väe júe ayspt. s n a í ň U Ě se jmi
ale pauialiat. s a Grand Prňt
posuňme orjcunpui JTIIIIOIUL.
A onlseporadptajl.jesMlv
E r ne "bude 2 ase t i p aity. Taffie
m d n a í i o i i r a j e svojiroii
HiAiítevjwBtna loňské-GrAJidP™
v BhiibyLirtfcwdíH. Myílífe,iůji
teCDszíi|Mkiijí'teí
v ů b e c s l n e t r o u f n u r l c t . ko-
1 U letos přijde l i d i A ani ne-
imduzi^aniaiia.kdyíjiciipu.d
e m e n í . V m l n u l e T i i r o c e t o
T ^ l t a á l r o c l r j z & r a k :
J ikfaiw IU tom Ktatiihz-Ťrvody
•i niwíit&TiiDstJ? Ma FotiiiuliAín?.F»fJetael
juctaodf IIBC«IK
Tolepravda. S e r l a l A l G P
nesplnil očekávaní pořadatele,
atak seletostakeivulltamn
u nas nepojede. Pořadatel
hodněprodelal anecňtel to letos
o p a listovat
Jwn t-:-:iy I.A1
<><.ifiK^yJíl-.--
\k-"'Kronik Grand PilivydeleCHĚ
nejsou. MyalezavoúyLunsmiepofadat,
1 kdyí jsonprodeiecjie.protcůenajii
udržuji
prestE okLiinn.VEarceloneio
resl tinir zenevydelecnezavody
m ř i . To n enl sprav n e. protoze
pouiaiu z a c n e z a i n í a t motoristicky
spori.avseuiu 11a-
koiiecbiiaeviadnout.ienfoľ-
niuleL
lť. Smi tedy okruh iiepŔtty Ual.1VÄ?
Jsou lůvstiipínlr\?
N a s a t r i i í i ä i j e z dejuiino
pronajmii Kazoy den p ronajur^uedrann.-auticim.
ttere
s í p r u e a o u z a j s d i t n a trati.
T-akzeliybylíiJKJléiKi kdyt^sts
ůkruli roiize iironajmulí'
To "by se nam zllo uplne
skveie.AienuitoidruPoii
stranu iiilrice. KdyrjycJioni neporádallzavody,
lak sem tllldevubec
nepřijedou, protože
slcniej 1 zajez dl t n a o k m ľ i u , na
kterém se jezdi lulstrovstv L
sveta. Nynlmaniealezajŕjucu
oprornajemlolik.zel kdyoycliom
uieUdvaokTĽuXv.tai
1 • • ~ • 1 -111111; - JakíttoiitaH-v-äiiiíiľimdPrin
podariv&nĚ
iiriiiet?
Abyokruiinionlllt. talje
pro něj Velkacenapoduiln-
koL.NaĚlsnanoQjendi^ettad
y Grai i d Fr ĽÍ navi d y. N y n l J l
muaeme pořádat do rokn 2 0 1 2
ac]]ceme: aby senám pokazde
v e i k ŕ cerie tenio terni m posunul
o rok.V ĚOucasnĚ done nev
i d í m důvod, proí ny se ni
Grand PLIXV budoucnu nejela
Jedlnů i d y bycnoin nenionlL
zaplatit licenční poplatek MotocyklovĚzavodyjsourok
od
roku rBprnarneJ slalpoplatky
za je] len pořádaní stoupají
VSecnno Je nynlotazkapenez,
zevsenosevytracipoiiiaiiiiku
sportovulcastaĚtavasez totio
oPcľiod.
Z^ínt* Hiítotíítitlaj yjort t«íy
idste.Aeováni řiTí^vůiiebaeiriii a
lesíka KycNwť*
NeJezdlni na motorcevů•ecAjseru
L otřesný řidl c
skútru. Troufám altlct.ie
jsem ínePezpeť-na.Po drřee
při kon trůlejKúnuponialu.
vzdymaui tátovyzviastnipocit.
Tjeda. se tovůbecňrovnal
s j i í d o u p o s i L n i a . T a d r a n a
c l n i s l d í c n a . N a o k r u ň se letos
rj]ľJ2&podívat Kazdy .vectvrlekpřed
Grand Prní totlz po-
nivezpflstapLilnieprostoL
p r e d t o i y a kousek draľjy iiú-
vslevnliQju.
JjhkttriíAeniei telíhíiiuzPJAti
j&outretiAiíivoiliiKi^
sesavoduiií y nepřijdu t o i u
do styku. Spise s tecľmlckí m
personálem. Ja^ozena mňin
vyňodn. zena me nervou,
Liejson v ľH^iľiii a v í c e m é n ě
mere spek tuji.A l e potud nel:-"i:i
1 M li'ii 1 s n. 11 :-i: • m kolegou,
tak se automaticky obracej
lna li" I jakonanlavnauto-
moHOdroiun.
I jste Hala, ze se š í i t o u m'l^i
pt-tlie r,íE*tkL-ivS.fe vltepJi Ital-
notíbtD&BkíoiJiiln?
v 1 •1
11! -1 se pony D ují a
v l n , ze například Italové jsou
Č e s k o u repiirjllioĽL a B n i e m
obzvlasf nadsenL Jednak oceň
u j ] , z e okruiije peuie umístěny
v leslcnazaroven Je bnzko
mesta A v neposiedmrade
miluji Česka levCaia. Mame
dobrou povést.
J^LII li«lnQtiteipelu|ináái 11 listem
kr JJ-.HIi-i viil-r. t |ic-litiky •
Dkmli inifti iii'weiiräiaMítílM4ľiŕé
il-"-ii:iv IH.11CÍ Hiinvl lr>- • 1-11H.-j t-11
Siaovatslnemonu. NaprlkmdmuslmvjsdviriTiont
spoluprací
spollrlLkiera bez protaemnzviada
or gantzaci dopravy
přlodJezdulWlzokruliu
priveikyctiakcicn. v e svete
alevslcnnlvftlL coje Brno.
rilavnedikyG-řandPris.íaLyi
seonratmina Clenyvladyapoz
v u j e . a ť s e přijedou podívat
nazavody apřlvltaj 1Jezdce,
tak aulneodpovLVe£pauelsku
Je napflk] ada nt o m a tlcké.
zena Grand Prlx přijede král
Jiian Carlos Ale Plkům sl.sev
Ceske nepuniicesetispeciineodpoustt,
tak janeaaiospesnL
77
Příloha 6c: Rozhovor s ředitelem brněnského výstaviště Jiřím Škrlou
d e n í k s c b o t a 2A. k v - i t n a Z P R A V O D A J S T V Í ! 5
ROZHOVOR
B m Ě n s k ě v ý s t a v i š t ě s l a v í o s m d e s á t let o d s v ě h o z a l o ž e n í , G e n e r á l n í ř e d i t e l Jiří Š k r l a si Brno n e d o k á ž e bez v ý s t a v i š t ě p ř e d s t a v i t a ř í k á
Každý Brnan by se měl výstavišti poklonit
RE.MTTL PRED -OSLAVOU. Genet-aJiiiředtelveletHtfi Jiri SkriJ i ™ on o nodniku který ndi.v sufKfUtivech.A Brno by I»EJIO nej nebylo BriK-m kty |jyv&nic-ste vyst-->vi^tc--:liy lidů. Foto: DaíK/Duhomli Etifr
A V Í O / V e l e t r ž n í mesto či niésio
v e l e t r h ů . T o jsou č a s t i syn
o n y m a pro B r n o . A chlouba
m ě s t a - h r a ě n Ě k é v ý s i a v i s t ě s
a č i n ä dnes s l a v i l o s m d e s á t
l e i od s v é h o z a l o ž e n i . V ý z
n a m n é d a t u m p r i p a d á n a
pondělí 26. k v ě t n a . O b ř i oslav
y by měly podle g e n e r á l n í h o
ř e d i t e l e v e l e t r h u J i ř i h o S k r l y
u k á z a t v ý s t a v i š t ě i t ě m Brnanilni,
k t e ř í do a r e á l u n o n u a l n
ě n e c h o d i . A aby ioho nebylo
malo. už z a p á r m ě s i c ú z a č n e
stavba n o v é h o pavilonu P,
t t e r ý by s v o j i v e l i k o s t i n e m ě l
m i : v e s t ř e d u E v r o p y konkur
e n c i
Rozhovor
na konci týdne
Iľo prD>í3i5£nsiiHen5 0EnirJ?4atilete
ti ýro: i* iiojv-.-tei aíMkce -: Iryj-
tjteiiaOilavy?
O s m d e s á t l e i je jenom jednou.
A byl byhffaitrkdyb
y c h o m s e k t a k o v é m u v ý r oč i
n e p ř i h l á s i l i . Oslavu jejne
p r ú b ě ž n ě celý rok. A l e h l a v n i
oslavy smerujeme k L o n u i i o
v ikendn. v i ehozaavéru a al ia j
i l o p ř e d o s m d e s á t i lety v y stavia
tě provoz. A oalaVy jBjle
p ř i p r a v i l i hlav n ě p r o B r ň a n y .
V ý s t a v i š t ě s i t a k i u o h o u v sobotu
p r o h led no ut i lidé, k t e ř i
na něj n o r m a ! ne n e c h o d í . B l i tí
e l u n a n e t e k a t m n o h o
a t r a k c i , celý p a v i l o n V v ě n u jeme
š p o r t o v ni ni diícipiknáiii,
n a v o l nyt li plof h i t h
bud?] LI n a p a ř * , č e t a n á s
h r o m a d n ý s i a i i h o r k o v z d u š n
ý c h b a l o n ů . V e č e r p a k z a h á i i
/.unfcrt ÍTI|>-IV É i u t y a v s e w v
L ^ O U o h ň o s t r o j e m , k t e r ý j e
B o u c á s t i p ŕ e h l i d k y l g n i s l i j u nensis.
V s t u p n a v ý s l a v i š te a
p ř i p r a v e u ý z á b s
J ak 11o( Ino tfte up ty n 11rye 11 osn i desa t
let? Která doba byla nroveletrlry
iiéjriniezŕte^ŕ?
Ľ i ^ d ŕ o l i d o t u melo Lve. V e
t r i c á t ý c h l e i e c h se postavily
a r c h i t e k t o n i c k é s k v o s t y - pav
i l o n A . v ě z p a v i l o n u G nebo
p a v i l o n B nio. V letech 1B&7 až
I V í n i k l y navilony C . B .
pavilon Z s u n i k á t n ě ř e š e n o u
k o p u h nebo a d m i n i s t r a t i v u i
budova. A poetu p n ě se E m o
si á v a 1o s yn on y ni ern v e1e t r h ů .
i a k v C e ř A u . t a k i v e Ě v ě t ě .
:'• i j i i i i n l i n - i i i i-Lipa nastala
ale až po roce L9S9. a ^ v z t á *
k a l a l a v i i i a v e l e t r h ů , k t e r é
t ř - b a u l -in^an—c:intun 5--ue!9B8:
kdy
; l t á s p o l e t dorf.
a p o
:e Í J O J . Í P
i lil • ji. 1111
ž e v e l e t r h y
tasn
11 - • • - kou • i i i n i 111
n o s l M e s s e l ř u B B
fúzi s m é s í e i n v r
ale c e l k o v ě ne jat
obdobim.Ipresti
m u e e l y r e l i í n á s l
tu. d n e s u ž n i i d o riepochybuj
e, ä e jaou aai i i u a v é a p o t ř e b K
osnidesátileteiniivyrotízajínete
ttavetnovy pavilon P. Oiffavdu vyliíti
rite nový pavilon pnireluje,
když dodnes dokáz alo funyovat bez
něj? Kdy tnide hotovy?
M jeli] ne si. ž e ho potrebujeme.
Proto t a k é h o d l á m e investovat
oeinseimiLioiui korun,
tvl in ima Lne. tri veletrhy
uový p a v i l o n potřebuji. K o n ki
r-lJH-Liiii-'iri'.vbn i •.•i-L^rh.
A u t o s a l o n n e b o A u l o t e c a
S t r o j i r e j j s k ý v e l f h - h . P a v i l o n
P s e a a c n e ^ i a v é t n a s a č a t k u
tervej]ceav polovine k v ě t n a
y> n y. iho i whii b u d f kolaudace.
Dn es sice í n á i n e dostatek
kapacity, ale v nevhodne
•• :ii.il-.i n i ,.• i -m i-i li mi i iiii n
i ŕ t e r s l v o z a h r a n i í n L h o obc
h o d u v podstate n a ŕ i d i l o a a h
r a n i č n i m f i n n á m .klené
c h t ě l y v iehdfisini Čfsko&k>
v e n s k n prod á v a t a podn ikai,
í e s e n m s i deastniive]eh_
hn.
1'im p á d e m m e t o v ý e i a v i ě t ě
nio iioi JTJL. ti/iída í.íh ra n ji n i
f i n i i f l s e i a k s p o k o j i l a i s i n ě u ě
k v a l i t n í plochou j e n o m proto
,aby n a v e l e t r h i i v tehdejů
i n i Č e s k o s l o v e n s k u byla a
mohla s e m d ováže:. Von i k l
p a i r o v é p a v i l o n y . a i t a k b y1 o
v s ŕ o h s ň í n i i V Ľ.inpf, i to u-tle
m í s t a n a galeidich n ě k t e r ý c h
paviLouú oblizne prodejná.
P o d o b n ý p r o b l é m má a a i čtvrtina
pav Qonú. P r i r o v n á v a m
j e k t v r d ý m n o h h k ň m . A nabizej
te n ě k o m u t v r d ý l o h l t k ,
i b v i m ' i 7.-1i>J-i:iI. L'ro:on -\t ]
pi "LITLI uji-mf nový pavilon a
jednou ú r o v n i , ř o d o b u ý nap
ř í k l a d pavilonrJjnV.FLiebo
G . T y se p r o d á v a j í k r á s n ě .
Coteťk" uJaiiiijetůclůIjtateiN nwyužlvaii^iiiiplofinii(
^Bmlft-i-jf ijíih
rit?
T y n e j d e z b o m - a l . Úvazujeine
ale o tom. ae n ě k t e r é nev
y n z i v a n é pav Liony, t ř e b a D a
l i . pfestavnneLiakoiígL-eeová
centra.
Hodnc p JVÍIOIIŮj&DU art hifrktoiik ké
periv • Budu i novy pmilonPpn-
(I(ibirýnii-kv(i5tůni?
H o v ý pav il on bud o h l a v n é
f u u k c n i a c e l k o v ě sem zapadne.
V ý s t a v i š t ě je p a m á t k o v ě
c h r á n ě n é . i<iksi n e n n i á e r i e
dovolit postavit něco, c o b y
bvlo a r c h Ltek :• in i < • • v.\ rav
a g a n t n i nebo n e v h o d n é .
KDOJEJIŘÍŠKRLA
Podsla touveLe'.rhii je s e t k á v
á n i Lidi. Internetu i u ku nep
o d á t e a bjanye s e stejně naiŕ.
V e l n i i
d u l ;
or.'.lM
SPÚLFC
n>id'ii
i setkavaji
i n u v iiivpřt
u j i c i p e n i a e d o v e l e t i - h n a i
u r č i t ě d o b r e tpočilajL. jestli ř e
j i m stajikvza mi l i o n y v y p l a t í
Draze ale ličast n a v e l e l i a i c h
v y p a d á p o n z e n a p r v n í pohled.
M a p i k l a d klasic^v dvac
e t u n e t i o v ý r l a n e k s t o j i
zhnuba tolik, co jeden inzerát
na p u l ů i r a u y v e čtvrtecnijn
v y d á n í celořtá tnilro d e n í k u .
Koliri iijvítevinltíl rociv projdi bra-
iMiiivýitswiStě?
Je l o s h i i i b a in i h o n l i d i .
Z á v i s í to ale n a B i r u k i u r e v e l
e t i _
h u k a i d ý r o k . tldyim a m e
j e d i i o u s a dva r o k y A u tosaLon.
tak n a n ě j prLjdeaa sto
I ^ť,-,-, H V ; : Í ťi-j'í'ŕj fľilfí/ľsAa
I Odrotoi í WSpľacQĽal.fc: vyxwktl jako rrfiivnf, vedouriaiO
tom, zda bude n o v ý p a v i l o n
a r c l i í t e k i o n í c k y c e n n ý , a l e
rozhodnou £|>tis-r>z d z IÍL generace.
A b y mohly alenejc
e n n ě j a i p a v i l o n y A a Z s t á l a
fungoval, t a k potrebujeme i ty
d a l i i l i a l y . k t e r é niozuá n i k d y
nebu don a r c h i t e k t o n i c i é
skvosty, ale budou f u n k č n i .
H e m u ž e m e mít v s e d m o .
Jaky jevůliecz ijein fireni o ĽŕaE.1 na
velétracli?
Tose m ě n L. A l e celkove
C e e k ý v e l e i r ž n i priuiiye] v>'k
a z u j e z h m b a stejné hod noty
s r o k u n a ra i. N ě c o jde m i r n é
dolú.něconŮLTiěnalioLTL Nap
r í k l a d veleli_
h Techagro dik
y dotacini E v r o p a k ě u nie do
ze ni ed éliLv L byl len
j)?-sL-:oknnen:
r o k u .
ProiS ^i neslití, m f ii i irj1
n kiji i t a t
zjjeinstwět stánky za irilioiry.. kter
c pik !>.• i r.fcoliki -:11a-.--11 ;l:<-nr jji1 1
Vyplatí Eejinitů vňbec?
Měklene produkty Jaenabiz
e l i j i n a k i i e ž n a v ý s t a v i í t i .
piidfKiL Lis-if I id L. Pokud a l e
p o ř á d á m e nii&to nejAu'.oteiľ,
tak je to asi sed i n d e s á t a š
o ř j u d e s á t t Lsíclidi T a k i e s e
n á v š t ě v noet zrněni n ě k d y a ž
o sto :ÍSLC. /.-i j eni je. jina k b v
ten to areaL n e m o h l ex isiovat.
Cnaletríbavelalrh EnveK. Na \ň\
cliodí pmlediiidúbouinéiié lidí.
Clryitatowk iiojakynizineiiáin?
VáLchn i k r i t i z u j i n á v š t ě v n
o a t l n v e x u . ale neuaá n z toho
těa.^on h Jávu. Dnes jsou totia
poůitaůové fii_
jTiy t ú m ě r v e
v s e c l i oborech. Na přiklad n a
Techaei-u uz dneska uen i jed
i n ý i r a k t o r nebo kombajn,
k t e r ý b y n e m ě l G P S j i a v i g a c i .
Celé ř i z e n l s y s t é m u je t a k é
p hr-s p o ŕ i t a ó e . A tak je to i n a
o e i a h i i c h v e l e t i í i c h . H e m ů . ž
p m e l a k s i o v n a v a t Invex
Ů líni, ůini byl v p o l o v i n ě devades-jtych
let. Prii j e n y ni
ú p l n ě n ě k d e jind e. Je pravda,
ž e Invex m s v é starosti a
pioibléjuv Ěexiřtencd, k t e r é
ž á d n ý jiny veletrh n e m á , ale
s n a ž í m e se h o nastavit tak.
aby b y l pro n á v š t ě v n í k y i v y s
t s v o v a t e L e z a j u n a v ý .
Nyri pořádáte asi čtyfieetv elůt-hú
roční Plíiiijůtejů^tc iiabmknroi&rťwat?
Jdetovuhéů nebo uz i»k>yváteiipliiĚ
všechny ohory?
U re LLó d ri ní-p k v •,• iřlr: rh
nastavit jinak. A l e ú plně n o v ý
v eleirh ua nevymyslinie. M u ř
i m e f i t á l e v y l i o d i i o c o v a t ,
t a m b u d ' - u a r í i t ř ^ b ^ r r - ř n i ř '
ř o v a l . J e t o . j a i rika I ř e b a J a rounír
Jáejr. O n musi h r á t tak.
aby b y l tam, kde bude pukza
t f i v t e tiny. a n e tam, kde je
teď. V i o m t o j e . M u ř i m e s e d i vat.
kde ničivý o b o r bu de 7A
dva za t r i r o i y , a t a m niusinie
b ý t p K p r a v e n i . j i n a k n á m
u jede v l a k . É a m o z f ejmě se tak
á n e c h i v á m e i n s p i r o v a l i jin
ý m i v ý s t a v i š t i a k o ň k u rejici
pi"avidelně vyhodnocujeme.
Jak&itsty vůbecbrneilaku ťůlutiliy
vedoiive svítoví kairiurerpci?
S oblibou p ř i r o v n á v á m veletržn
i p r u n i y ř ] k h o r a i u a
p o h o ř i m . M ě m e c k o jsou HLH1--1
|.i i •• - • L ur.r.i Id firíne bo
r - í n i c l i o v j e M o i m í E v e i - e s l .
M y jame n a Č e s k o m o r a v s k é
v r o h o v i n ě , ale i t a k n e j v y s á i
bod v o ko]i. H a Jíěineckj-ch,
v eleirzich se u v á d í n a svét
nov Luky a v* Líh n i se na né :(•šL.
T ř e b a f r a n k f m i eký autosalon
nebo auto salon ve š v ý c a r s
k é S e n e v ě . I č e s k á š k o d o v k a
p ř e d s t a v u j e sve n o v i n k y tam.
V B r n ě toto n i t dy nebude,
protože n e m á n i e l a k s i l n ý trh..
Takže LfipesnciE-t ívetuyy cli velotrl
ni LaviM I •L.H•.-1 ti- navy jpílmti
ho5ncdar"4tvlzůriiů?
P i e a n ě tak. S i l a němecLtého
h o s p o d á ř a ^ t ureu je poz icL
v pJetrhú. .Jestliže ie hospo•
l á ř s t v i v uě>.teL-ém oboru silné,
t a k l á k á n a veleLrhy firmy
z c e l é h o světa. Když t a m pak
v ysiavuj ej ed n a firma, t a k
i a m m u ř i b ý t i o s t a t n i , j i n a k
bv b y l i ni Lmo h IU . Uúlez Ltr- je
si ale u v ě d omtt svoji pozici.
Wa i e pr i m a m i a a m ě ř e n i je n a
z e m ě e í ř e d n i a v ý c h o d n i E v ropy
, kde jsme s k u t e č n ě jedn
i č k o u a v o i L i i h u asi ů t y ř e e ť
k i l o m e t r u jsme n a tom nejlépe.
K o n k u r o v a l n ě m e c k é m u
v ý s t a v n í m u p r ů m y s l u n e m á
úmysl.
Ve střední' ropej^tetedv je<liiir>
l-i J-.-tn-il-iijoK- ťj-í-tovi-sto. k t neváni
lidové feSeiiD slape na i>aly?
V ý s t a v i a i é p ř í m o ne. ale
ÍĚOLI n ě k t e r é veletr_
]iy. k t e r é
j ř o u pro n á s i t o n k u r e n c e .
V ž d y je t o ale pouze v u r č i té m
obrnu. V n ě c e m n a s t n a p í V i d
e ň . v L ě č e m P r a h a a p o d o b ně.
U nas je ale oproti ořtatLILITI
oblibav eleirhří v e l i n i v y řojta.
s r o v n a t e l n á ebTěLueckeiu.
Což b u d e a a i p r á v ě
dlouhou tradici a v e l e t r ž n í
k u l t u r o u .
Vystaviiteiirčití hodné priu Jíl
inktn i regionu. Dokualbyttesi
vůhec Emo předítavit bea výstaviš­
tě?
B r n o by bez v ý s t a v i š t ě neb
y l o E r n e m . S r n o se dneska
i-ovnaveleti-hu. M ě s t o m ě l o
vžd y vevýaia.visíi u r č itůrj jistotu.
Je to t a k o v á elt ono m i c k a
kotva regionu. T i m , ž e tu vel
e t r h byl.se m é s i o d o b ř e prod
á v a l o v republice i v e světě.
Na přiklad v d o b á c h totality se
L u s p o j o v a l Z á p a d a Výcliod
e m a b y l t o j e d e n s m á l a k o n t
a k t ť i s c i s i n o u . T a k ž e představit
s i U r n o bez v e l e t r h ů je
t ě ž i é . Lidé. k t e r i v ^ t a v i á t ě
z a l o ž i l i u d ě l a l i něco, co s e u
uaů opravdu poved lo asi jen
K a r l u I\r
. P ř i n o s v ý s t a v i é t ě
B r n u a okoli lze i v y í i ů l i l . H a
podníkájii veletr_
hii je n a v á z
á n o v regionu t i s í c e pracovn
í c h m i s t a z h ruba k a ž d á koi
iu i-i I' '.".I" ti liu anaanena
tří Itonmy příjmů p r o d a l š i
fiiTny. D v a c e t k r á t z a r o k s e
kvTiliveletrlui ni do E LTU sjíždí
t i s í c e l i d i .
to liyiToix-iii^li-vlítrliiiii ř -ríiinltátiletímuvywclarlsrlalSIcli
let?
A l e s p o ň d a l š í c h o s m d e s á t
a lejně ú s p ě š n ý c h l e i , jak b y l y
ty d o s a v a d n í . Web o j e š t ě
LiT-i ní-ni-jsi. Bud eme m u s e i ale
h r d ě p r a c o v a t J e d n o z e s d ě len
i, n a k t e r é b y c h chtěl p ř i
v ý r o č í upozornit, je_,že v ý s t a v
i š t ě je t u hlav ně pro B r n a ny.
K a ž d ý z n i c h by se t a k m ě l j it
ji lvi i•.-.: 111-i..I- -1 •-•I -1• .nil. i . ž
e d i k y n ě m u je B r n o i a m . k d e
j c A E i u u se. dneska d a ř í
P o u ž i t á l i t e r a t u r a
Bartošek, Jaroslav. 1997. Českýjazyk napřelomu tisíciletí. Praha: Academia.
Benda, Josef. 2007. Vlastnictví periodického tisku v České republice v letech 1989-2006.
Praha: Karolinum.
Dočekalová, Markéta. 2006. Tvůrčípsaní pro každého. Praha: Grada.
Itule, Bruče D. - Douglas A . Anderson 2007: News Writing and Reporting for Today's
Media. New York: McGraw-Hill.
Kubíček, Jaromír - Vlašín, Štěpán. 1985. 100 let literatury v Rovnosti. Brno: Rovnost.
Mallette, Malcolm. 2000. Příručka pro novináře střední a východní Evropy. Praha: Centrum
nezávislé žurnalistiky.
Osvaldová, Barbora. 2002. Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha: Libri.
Osvaldová, Barbora - Halada, Jan a kol. 2007. Praktická encyklopedie žurnalistiky a
marketingové komunikace. Praha: Libri.
RuB-Mohl, Stephan. 2005. Žurnalistika : komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. Praha:
G R A D A Publishing.
Storkán, Karel - Bauman, Milan. 1983. UměníInterviewu. Brno: Novinář.
Tušer, Andrej. 1999. Ako sa robia noviny. Bratislava: SOFA.
Tušer, Andrej - Follrichová, Mária. 2001. Teória a prax novinárskych žánrov I. Bratislava:
Univerzita Komenského.
Veľas, Štefan. 2000. Teória a prax novinárskych žánrov II. Bratislava: Univerzita
Komenského.
D o k u m e n t y a i n t e r n e t o v é z d r o j e :
Archiv Brněnského deníku Rovnost (březen a září 1989, 1992, 1995, 2000, 2005, 2007).
Cuřík, Jaroslav a kol. 2005. Jak a copsát: Příručka dobrého redaktora Rovnosti. Brno: V L P .
Etický kodex Deníků Vltava-Labe-Press a.s.
Ověřované náklady periodik: A B C ČR 2008. www.abccr.cz (9. 5. 2008).
Unie vydavatelů denního tisku, http://www.uvdt.cz (9. 5. 2007).
Vltava-Labe-Press. http://www.vlp.cz (9. 5. 2008).
79
R e j s t ř í k
Anderson, Douglas A., 59, 62
Bartošek, Jaroslav, 63
Basiková, Bára, 20
Baťa, 11
Bauman, Milan, 8, 22, 52, 54, 55, 57, 79
Beneš, Edvard, 11
Blažej ovský, Jaromír, 18
B rej chová, Jana, 19
Brněnský deník, 12
Brno, 1, 2, 7, 11, 12, 14, 16, 21, 23, 24, 25,
27, 28, 30, 31, 32, 33, 37, 40, 41, 44, 45,
46, 47, 48, 49, 50, 51, 53, 54, 55, 58, 60,
62, 64, 79
Bulharsko, 26
Buty, 41
Cora, 35
Česká republika, 25, 29, 46
Českomoravská vrchovina, 44
Českomoravský fotbalový svaz, 19
Československá televize, 16
Československo, 15, 42
Čuřík, Jaroslav, 21, 59, 63, 79
Dělnická Rovnost, 11
Deník, 12, 13, 17, 19, 22, 24, 60, 63
Deníky Moravia, 12
Doležal, Bohumil, 20
Dřímal, Ivan, 20
Düsseldorf, 44
Eckermann, Johann Peter, 8
Evropa, 25, 27, 37, 41, 44, 53
Fann, 20
Fialová, Květa, 19
Glanc, 13
Gottwald, 11
Grand Prix, 30, 31, 32, 33, 55, 64
Gut, Karel, 20
Hodonín, 27
Hoffmannová, Jana, 62
Homér, 8
Horníček, Miroslav, 9
Hovorka, Martin, 24, 35, 40, 53, 56, 58,
59, 61
Hovory H , 9
Chef Gurmán, 13
Chval ovský, František, 19
Ignis Brunensis, 41
Ilias a Odysea, 8
Invex, 43
Irsko, 26
Itule, Bruče D., 59, 62
Janěková, Eva, 18
Jiří Škrla, 41, 53, 56, 59
jižní Morava, 13, 14, 16, 22, 61
John Deere, 28
Jugoslávie, 25
Kainar, Josef, 11
Karel IV., 44
Kiguradz, Ivan, 19
Kokolusová, Anna, 20
Kongo, 26
Koutecký, Bohuslav, 20
Krainová, Simona, 22
Krakeš, František, 22
Kramerius, Václav Matěj, 8
80
Krkoška, Pankrác, 11
Kundera, Ludvík, 11
Le Mans, 31
Ligačov, Jegor, 16
Litva, 26
Lotyšsko, 26
Macek, Miroslav, 20
Maďarič, Lubomír, 21
Maršálek, Blahoslav, 21
Masarykův okruh, 24, 30, 34, 53, 55, 58,
61, 62, 77
Matoušek, Vladimír, 22
Matyáš, Zdeněk, 16
Melinor, 13
Messe Düsseldorf, 41
Mikulášek, Oldřich, 11
Mnichov, 44
Moravská rovnost, 11
Moravská zemská knihovna, 15
Moravské noviny Rovnost, 12, 19
Moravskoslezské vydavatelství, 12
Moravský demokratický deník RT, 12, 19
Mount Everest, 44
M-palác, 47
Nagase, Masao, 3, 24, 25, 52, 55, 56, 57,
61, 76
New Holland, 28
New York, 38
Nizozemsko, 26
Olbracht, Ivan, 11
Onderka, Roman, 24, 46, 51, 53, 60, 61
Pákistán, 25
Paříž, 27
Polsko, 26
Praha, 44, 47, 79
Proletárska Rovnost, 11
Pros, Roman, 22
Proxima, 26
Rakousko, 25
Rath, David, 20
Rheini sch-Bergi sche Verlags-gesell schaft
mbH, 12
Rokos, Miroslav, 20
Rovnost, 7, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18,
19, 20, 22, 23, 24, 52, 53, 58, 59, 60, 63,
65, 79
Rozhovor na konci týdne, 7, 15, 17, 18, 22,
23, 52, 61
Rozhovory s Goethem, 8
Rudé Právo, 12
Rumunsko, 26
Rusko, 26
RuB-Mohl, 55, 79
Růžička, Radomír, 18
Ryan, Cornelius, 55
Řím, 27
Skácel, Jan, 11
Skandinávie, 26
Slovensko, 26
Slovinsko, 25
Stará radnice, 46
Starobrno, 22
Sýrie, 25
Šíp, 13
Škrla, Jiří, 24, 41, 59, 63, 78
Španělsko, 38
Štorkán, Karel, 8, 22, 52, 54, 55, 57, 79
Techagro, 43
81
Time IN, 13
Tomek, Dušan, 18
Toyota, 25, 28, 29
Třeštíková, Helena, 20
Turecko, 25, 26
Tusar, Vlastimil, 11
T V Magazín, 13
T V Mini, 13
T V Star, 13
U2, 47
Ukrajina, 26
Ulmanová, Ivana, 24, 30, 58, 64, 77
Umca, 35
Václavek, Bedřich, 11
Válka, Luďek, 18
Velká Británie, 26
Verlagsgruppe Passau GmbH, 12
Vídeň, 44
V L P . viz Vltava-Labe-Press
Vltava-Labe-Press, 12, 13, 22, 60, 61, 79
Vondráčková, Helena, 22
Zetor, 24, 25, 26, 27, 28, 52, 55, 57, 58, 61,
76
Zezůlková, Marie, 22
Zindulka, Stanislav, 20
Žantovský, Michael, 20
82