Druhá vláda Gustava Stresemanna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava
m zvýraznění nejdůležitějších událostí
Řádek 29:
== Politika vlády ==
[[Soubor:Bundesarchiv_Bild_119-1486,_Hitler-Putsch,_München,_Marienplatz.jpg|vpravo|náhled|250px|[[Pivní puč|Nacističtí pučisté]] na Marienplatz v Mnichově]]
Zmocňovací zákon byl schválen 13. října 1923 a vláda okamžitě provedla potřebné reformy. Dosavadní [[papírová marka]] byla nahrazena 15. října 1923 [[rentová marka|'''rentovou markou''']] v poměru jeden bilión papírových marek za jednu rentovou. Jelikož nebyl dostatek zlata na krytí nové měny, byla kryta průmyslovým a zemědělským pozemkovým vlastnictvím. Směnný kurz byl svázaný s dolarem na 4,2 biliónu papírových marek. Pasivní odpor vůči okupantův Porúří byl oficiálně odvolán a výroba opět pozvolně naběhla.
 
Vláda se musela vypořádat s celou řadou pokusů o '''narušení integrity německého území'''. Francouzská okupační správa začala podporovat různé separatistické skupiny v [[Porýní]]. Výsledkem byly pokusy o odtržení území od Německa a vzniku francouzského protektorátu (více: [[Rýnská republika]] a [[Falcká republika]]). Oba nakonec skončily nezdarem, jelikož se k separatistům nepřidalo většinové obyvatelstvo. V [[Sasko|Sasku]] a [[Durynsko|Durynsku]] zatím došlo ke sblížení místních sociálních demokratů s [[Komunistická strana Německa|komunisty]] a vytvoření společných polovojenských jednotek. Cílem místních komunistických představitelů se stalo vyvolání třídní [[Říjnová revoluce|revoluce jako v Rusku]] a svržení centrální vlády. Povstání ale bylo zadušeno ještě před samotným vypuknutím. [[Friedrich Ebert|Prezident Ebert]] využil tzv. ''Reichsexekutionen'', který ho opravňoval podle [[Článek 48 Výmarské ústavy|48. článku ústavy]] povolat proti rebelujícím německým státům armádu. Došlo ke svržení místních vlád a rozpuštění polovojenských jednotek (více: [[Německý říjen|'''Německý říjen''']]). V [[Bavorsko|Bavorsku]] odmítla místní krajně pravicová vláda uznat Stresemannovu vládu a [[Gustav von Kahr]] se stal státním generálním komisařem a tedy neomezeným vládcem, který zavedl v Bavorsku pravicovou diktaturu. V listopadu 1923 nechal Kahr pomocí pořádkových služeb rozehnat v Mnichově pokus o nacistický [[Pivní puč]], kdy poprvé o sobě dal výrazněji vědět [[Adolf Hitler]].
== Konec vlády ==
Zástupci sociálních demokratů na protest proti zatýkání jejich spolustraníků v Sasku odešli 3. listopadu 1923 z vlády. SPD se ale rozhodla dále podporovat Stresemannův kabinet kvůli vzniku krajně pravicové vlády v Bavorsku. Ministrem vnitra se stal [[Karl Jarres|lidovec Jarres]]. Zbytek postů po sociálních demokratech zůstal neobsazený. Doba vlády byla omezena pouze do dalšího zasedání sněmu. Během něho 23. listopadu 1923 nebyla vládě vyslovena důvěra (231 ku 151). Ačkoliv podle tehdejších zákonů nebyla nedůvěra vlády automaticky spojená s její demisí, kancléř respektoval realitu ve směnu a demisi podal (po pouhých 55 dnech vlády). Kabinet zůstal v úřadu do 30. listopadu, kdy přebral vládu [[První vláda Wilhelma Marxe|kabinet kancléře Marxe]] z Centra.