První vláda Gustava Stresemanna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m drobné změny
m zvýraznění nejdůležitějších událostí
Řádek 33:
Od 15. srpna do 27. září 1923 neproběhlo žádné zasedání sněmu a kabinet spoléhal na [[Článek 48 Výmarské ústavy|48. článek ústavy]], který povoloval prezidentovi vládnout bez sněmu za pomoci dekretů. Na zasedání 30. září byla diskutován transfer pravomocí ze sněmu na vládu. Kabinet navrhl rozsáhlou nezávislost vlády na sněmu a politických stranách. Návrh byl ale sněmem odmítnut. Naopak se shodl na vyšší zátěži dělnictva zvýšením počtu pracovních hodin a dnů, čímž by se lépe dařilo splácet reparace.
== Konec vlády ==
Kabinet se shodl 1. října 1923 na nutnosti schválení '''zmocňovacího zákona''' (německy: ''Ermächtigungsgesetz''), který by dal vládě pravomoci účinně bojovat s ekonomickou krizí. Jedním z opatřeních mělo být i navýšení pracovních hodin v kritických částech průmyslové výroby. Zde ale nepanovala ve vládě shoda. Sociální demokraté pod tlakem odborů a ze stranu z posílení konkurenčních komunistů návrh odmítli. Na druhé straně lidovci volali po okamžitém schválení a zahrnutí nacionalistů z DNVP do vlády. Následující den šla vláda s návrhem na zmocňovací zákon před sněm. Poslanci z SPD hlasovali proti a [[Gustav Stresemann|kancléř Stresemann]] podal 3. října demisi po necelých dvou měsících vlády. Kancléř lehce obměnil svůj kabinet a 6. října 1923 vznikla jeho [[Druhá vláda Gustava Stresemanna|druhá vláda]].
== Seznam členů vlády ==
[[Soubor:Bundesarchiv_Bild_146-1989-040-27,_Gustav_Stresemann.jpg|vpravo|náhled|250px|Kancléř Gustav Stresemann]]