Linie následnictví švédského trůnu
Současné následnictví švédského trůnu užívá systému absolutní rovné primogenitury, a to od roku 1980, kdy byl tento systém zaveden. Do té doby se ve Švédsku používalo od roku 1810 agnatické primogenitury, tj. ženy a jejich potomci mohli zdědit trůn až poté, co nebylo mužských členů rodu schopných vlády.
Podle absolutní rovné primogenitury je dědicem trůnu nejstarší (prvorozený) potomek předchozího krále (či královny) bez ohledu na pohlaví. Švédské království bylo první zemí na světě, která zavedla rovnou primogenituru.
Zároveň bylo následnictví trůnu omezeno na potomky krále Karla XVI. Gustava, kteří jsou čisté luteránské víry, neuzavřeli manželství bez souhlasu vlády a nenastoupili na cizí trůn bez souhlasu panovníka a vlády.
Současná linie následnictví[editovat | editovat zdroj]
Linie následnictví švédského trůnu je následující:
JV král Gustav VI. Adolf (1882–1973)
- Jkv Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu (1906–1947)
JV král Karel XVI. Gustav (*1946)
- (1) Jkv korunní princezna Viktorie, vévodkyně z Västergötlandu (*1977)
- (2) Jkv Estelle, vévodkyně z Östergötlandu (*2012)
- (3) Jkv Oskar, vévoda z Skåne (*2016)
- (4) Jkv Karl Filip, vévoda z Värmlandu (*1979)
- (5) Jkv Alexandr, vévoda z Södermanlandu (*2016)
- (6) Jkv Gabriel, vévoda z Dalarny (*2017)
- (7) Jkv Julian, vévoda z Hallandu (*2021)
- (8) Jkv Madeleine, vévodkyně z Hälsinglandu a Gästriklandu (*1982)
- (9) Jkv Leonor, vévodkyně z Gotlandu (*2014)
- (10) Jkv Nicolas, vévoda z Ångermanlandu (*2015)
- (11) Jkv Adrienne, vévodkyně z Blekingu (*2018)
- (1) Jkv korunní princezna Viktorie, vévodkyně z Västergötlandu (*1977)
- Jkv Gustav Adolf, vévoda z Västerbottenu (1906–1947)
