Linie následnictví dánského trůnu
Následnictví dánského trůnu užívá stejně jako ostatní skandinávské monarchie nově rozšířeného systému absolutní rovné primogenitury a to od roku 2009, kdy byla tato změna schválena v referendu. Předtím se v Dánsku pro určení dědice trůnu používalo od roku 1665 do roku 1863 tzv. polosalické právo, poté až do roku 1953 pouze salické právo a od té doby až do roku 2009 klasická mužská primogenitura.
Podle absolutní rovné primogenitury je dědicem trůnu nejstarší (prvorozený) potomek předchozího krále a královny bez ohledu na pohlaví. Takto nově ustanovená linie následnictví trůnu neplatí retrospektivně, ale až od roku 2009.
Současná linie následnictví[editovat | editovat zdroj]
Linie následnictví dánského trůnu je následující:
-
Král Frederik IX. (1899–1972)
- Královna Markéta II. (* 1940)
Král Frederik X. (* 1968)
- (1) Korunní princ Christian (* 2005)
- (2) Princezna Isabella (* 2007)
- (3) Princ Vincent (* 2011)
- (4) Princena Josefína (* 2011)
- (5) Princ Joachim (* 1969)
- (6) Hrabě Nikolai z Monpezat (* 1999)
- (7) Hrabě Felix z Monpezat (* 2002)
- (8) Hrabě Henrik z Monpezat (* 2009)
- (9) Hraběnka Athena z Monpezat (* 2012)
- (10) Princezna Benedikta, kněžna ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg (* 1944)
- Gustav, 7. kníže ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg (* 1969)
- Princ Gustav Albrecht ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg (* 2023)
- Princezna Alexandra ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg (* 1970)
- Hrabě Richard von Pfeil und Klein-Ellguth (* 1999)
- Hrabnkěa Ingrid von Pfeil und Klein-Ellguth (* 2003)
- Princezna Nathalie ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg (* 1975)
- Konstantin Johannsmann (* 2010)
- Louisa Johannsmannová (* 2015)
- Gustav, 7. kníže ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg (* 1969)
Všichni zákonní potomci královny Markéty II., (kteří nejsou katolického vyznání) jsou podle zásad mužské primogenitury v linii následnictví britského trůnu.
